Paní Zlata má dvě děti, dvojčata. Prakticky celý život je vychovávala sama a dělala, co mohla. Ale její syn začal být problémový a táhne se to s ním dodnes. Zlata si s ním vytrpěla tolik, že další rány už nedokáže zvládnout.
Když mi bylo dvacet sedm, porodila jsem dvojčata, Aničku a Honzíka. S jejich otcem jsme ještě před nimi měli dobrý vztah, ale jak jsem otěhotněla, strašně se změnil a když jsem porodila, přišel do porodnice až třetí den. Byla jsem na ně sama, manžel byl hrubián a pro facku nešel daleko. Snažila jsem se to zvládat a být silná před dětmi, ale když mě jednoho dne škrtil, už to bylo moc. Odstěhovala jsem se k rodičům a ti se mi snažili pomáhat.
Syn se chytil špatné party
Všechno jsme to nějak zvládali, děti se dobře učily a já byla ráda, že se mi to povedlo. Ale na střední škole se Honza chytil špatné party a začal kouřit. V té době jsem na ně byla už sama, rodiče umřeli. Snažila jsem mu domluvit, aby přestal. Jenže on přešel na marihuanu, a dokonce mi řekl, že zkusil i šňupat pervitin. Byla to hrůza. Byl přesvědčený, že má vše pod kontrolou, ale já ho dotáhla do poradny. Tam se ukázal jen jednou, prý se s ním popere sám. Maturitu udělal s odřenýma ušima.
Nějakou dobu byl čistý. Aničce se dařilo dobře, odstěhovala se do Prahy, měla dobrou práci, později se vdala a narodil se jim chlapeček. Ale Honza byl na tom hůř a hůř. Na další školu nešel, přitom je to chytrý kluk. Místo toho si hledal různé brigády a stálou práci odmítal.
Dělala jsem, co jsem mohla
Posledních pár let to s ním jde z kopce. Našel si přítelkyni, se kterou je už deset let a je to katastrofa. Rozešli se už asi tisíckrát, ona ho neustále provokuje, sprostě mu nadává a řekla, že jí Honza vrazil facku. Důrazně jsem mu řekla, že i když je výbušný, nebude jako jeho otec! Ale opáčil, že je moje vina, že neměl dobrý mužský vzor. Vždycky měl takové období, kdy vypadal, že se mu daří a je ze všeho venku. Anička na mě apelovala, že ho musím přestat chránit, ale pro mě bylo těžké ho ze svého života odstřihnout, jako matka jsem se nemohla dívat na to, když byl na dně.
Kde jsem udělala chybu
Jednou na něj jeho přítelkyně podala trestní oznámení za fyzické napadení. Pak to stáhla. Prý to byla ona, kdo si začal. Kopala ho, plivala na něj a když to nevydržel, udeřil ji. Několikrát jsem jim říkala, ať jdou raději od sebe, když spolu nedokážou žít. Ale oni nemůžou být ani spolu, ani bez sebe. Dvakrát byla těhotná a v obou případech se dohodli, že spolu nebudou. Pokaždé ale potratila. Bude to zní hrozně, ale říkala jsem si „Zaplať pánbůh, že nebudou mít děti a můžou se rozejít bez závazků,“ jenže oni spolu zůstali a ona otěhotněla potřetí. Tentokrát těhotenství dokončila a mají doma zdravou holčičku.
Častokrát mi volal a stěžoval si na ni, že péči o dceru nezvládá a byl z toho tak na nervy, že se jednou vrátil z hospody a byl zdrogovaný. Jela jsem tenkrát k nim a to, v jakém stavu jsem ho viděla, mě úplně vyděsilo. Byl tak agresivní a vyhodil mě z bytu. Ona mi volala a prosila, abych to hlavně nikde neřešila. Já už nevím, jak dál. Přemýšlím, kde jsem udělala chybu, když jsem mu chtěla vždycky pomoct. Je mi už dlouhodobě zle, nemůžu spát, jíst a oni moji pomoc odmítají.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.