Hádky do partnerského života prostě patří. Žádný zdravý vztah se bez nich neobejde. Lepší je svoji nespokojenost dát najevo hned, než ji dusit v sobě. Přesto Zora tuší, že některé věci by se při hádkách říkat neměly.
Na okolí můžeme s mým přítelem Liborem (28) působit jako ideální pár. Chodíme spolu už dva roky, bydlíme spolu, jezdíme na společné dovolené a naše rodiny se také znají. Přesto je jedna věc, která mi na našem vztahu vadí.
Chtěli bychom si do dvou let pořídit děti
Libor je super chlap, poznali jsme se před dvěma lety a byla to láska na první pohled. Na rozdíl od ostatních mužů, se kterými jsem dosud randila, mě Libor dokáže vždycky rozesmát. Je s ním zkrátka legrace. Spousta našich kamarádů ho má za extroverta a baviče. I díky tomu jsem se do něj zamilovala.
Po roce chození, kdy nám oběma bylo jasné, že je to vážné, jsme se rozhodli si pronajmout byt. Budoucnost vidíme dost podobně, oba si přejeme do dvou let založit rodinu. Ale kvůli jedné věci se bojím, jestli jsem s výběrem toho správného partnera nešlápla vedle.
Při hádkách umí být neskutečně zlý
Všechna naše vztahová idylka skončí, když jednou za čas dojde na hádku. Libor má totiž v oblibě říct něco, co mě opravdu zraní, a já nad tím musím pořád přemýšlet. Asi před měsícem jsme se opravdu dost pohádali kvůli návštěvě kamarádek u nás.
Ve čtvrtek jsem za Liborem přišla s tím, jestli by mu nevadilo, kdybych si na pátek pozvala holky na dámskou jízdu. „A víš, že vadilo? To nemůžete jít do restaurace nebo do kavárny? Mám za sebou fakt perný týden. V práci to byl děs. Chtěl bych si užít páteční večer v klidu,“ odpověděl mi.
Opravdu mě to naštvalo, protože když minulý týden byli u nás doma jeho kamarádi, nedovolila jsem si nic říct, a on teď není schopný mi vyhovět? To jsem mu samozřejmě i takhle řekla, a tak naše hádka začala pomalu gradovat.
Vždycky mi navrhuje rozchod
Nakonec Libor pronesl něco, co mi říká při každé hádce. „Tak jestli ti tak vadím a jsi se mnou tak nespokojená, tak proč se se mnou nerozejdeš?“ navrhl mi. Dělá to tak pokaždé a už mě tím štve, protože moc dobře ví, že mě tím zraní a já mu potom ustoupím. Ani v tomto případě to nebylo jinak, kamarádky nakonec k nám domů nepřišly.
Ale mně jeho poslední věta neustále zní v hlavě a pořád nad ní musím přemýšlet. Myslí to vážně, nebo ví, že tím rychle ukončí hádku a snáz dosáhne svého? Ani jedna varianta mi není příjemná.
Další příběhy ze života ➔
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.