Zuzku nebavil život chudé holky. Přála si luxus a přepych. Jednoho dne si jí obrátil život vzhůru nohama. Potkala staršího muže, který jí hned nabídl, aby s ním žila v jeho luxusní vile. Zuzka nadšeně souhlasila. To ovšem ještě netušila, co ji tam čeká.
Moji rodiče byli velmi pracovití a vždy se mi snažili dát vše, co jsem potřebovala. Zázemí, vzdělání a lásku. Já měla pocit, že to nestačí, a zatoužila jsem po něčem lepším.
Toužila jsem po luxusu
Nemám rodičům za zlé, že jsou ze staré školy a podle toho jednají. Vždycky mi říkali, dobře se uč, jednoho dne se ti to vrátí. ,,Takový nesmysl,“ mumlala jsem si pro sebe. Vyložený šprt jsem nebyla, ale školu jsem vyšla na výbornou. Měla jsem zkreslenou představu o tom, že jakmile nastoupím do práce, budu brát padesát tisíc měsíčně. Čekal mě ale krutá srážka s realitou.
Nastoupila jsem do sekretariátu, kde byl můj plat hodně vzdálený tomu, co jsem čekala. Práce mě nebavila, trpěla jsem každou minutu. Jakmile přišla výplata, uhradila jsem nájem, běžné výdaje a byla skoro na nule. Přitom jsem si toho tolik přála! Drahé kabelky, boty, návštěvy různých salónů. Nic z toho jsem si ale nemohla dovolit. Kabelka ze sekáče mi musela stačit.
Ten život chudé holky mě ubíjel. Jednoho dne se na mě nicméně usmálo štěstí. Předcházela tomu menší nehoda, kdy jsem si nevšimla chodce a nechtěně ho srazila. Díky bohu se mu nic extra nestalo, měl akorát zlomenou nohu. Cítila jsem se provinile, a tak jsem za ním chodila do nemocnice a ujišťovala se, že bude v pořádku. Milan (44) byl ke všemu i docela pohledný.
Osud mi přihrál bohatého muže
Když bylo jasné, že mu mimo tu zlomeninu vážně nic není, ulevilo se mi. Netahal do toho policii ani pojišťovnu. Měl lepší nápad, jak bych mohla svůj prohřešek odčinit. Pozval mě na večeři. Byl to skvělý večer, dlouho jsem se tak nebavila. Netrvalo to ani týden a já se s ním vyspala. Když jsem se ráno probudila v přepychové vile, moc jsem si přála zůstat na pořád.
Milan měl majetek v hodnotě několika desítek miliónů. Když jsem od něj odcházela, prohlásil: ,,Byl bych rád, kdyby ses ke mně nastěhovala.“ Nevěřícně jsem na něj hleděla. ,,Počkej, jak to myslíš? Vždyť se sotva známe. To přeci nejde,“ reagovala jsem na jeho nabídku. ,,Všechno, co tady vidíš, může být i tvoje. Líbilo by se ti to?“ otázal se místo vysvětlování.
Skočila jsem mu kolem krku a mazala domů pro věci. Nepřemýšlela jsem nad tím, co dělám. Viděla jsem tolik vytoužený luxus, takže jsem měla jasno. První měsíce jsem si to vyloženě užívala. Milan mi dal i svoji platební kartu bez jakéhokoliv limitu. Nakupovala jsem jako šílená. Drahé kabelky, oblečení. Našla jsem si přepychové salóny krásy.
Žiji v luxusu, ale bez lásky
Milan se zdál být stále fajn. Vídali jsme se vždy jen večer, kdy se vracel ze své firmy. Po mně chtěl jediné - dítě. Tvrdil mi, že dosud neměl štěstí v lásce. Jako slepá jsem k tomu svolila, protože stát se matkou bylo i moje přání. Otěhotněla jsem celkem rychle a těšila se, až se miminko narodí. Právě tehdy mi začalo docházet, že jsem pořád sama. Neměla jsem ani kamarádku, které bych zavolala.
Rodiče mě odsoudili za to, že jsem si s Milanem začala. Nazvali mě zlatokopkou a zpřetrhali se mnou kontakty. Nezlomilo je ani moje těhotenství. Milan je věčně pryč. Jsem sama ve vile, která je sice plná přepychu, ale bez špetky lásky. Nyní je pozdě utéct, brzy rodím. Vždyť já Milana ani nemiluji. Co jsem to provedla?
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.