Facebook
Instagram
Milostné romány, básně, milostné články v novinách… Téma intimních vztahů působí již řádku let coby námětový evergreen. A mnozí lidé většinou potvrdí, že milování je krásné ba přímo vzrušující i v reálu. Co když ale někde existuje opačný názor?
Na téma milostných dobrodružství se bavím nerada. Proč? Protože musím před známými neustále cosi předstírat, jen abych nepůsobila v kolektivu za divnou. Se skutečnými pocity se tak mohu svěřit nanejvýš doma, ovšem ani tam není snadné pochodit. Vážně, nevidět denně v práci na stole kalendář s datem, měla bych pocit, že snad žiji ještě někde v 19. století. Podle mého názoru totiž klade lidská společnost na milování příliš velký důraz…
Doporučené video: Co to znamená, když se vám zdá o sexu
Sex mi spíš naháněl hrůzu
Jako odrostlejší dítě jsem považovala za logické, že budu jednoho dne vdaná, možná i matkou, ale nikdy mě zase nenapadlo, že by se „to“ mělo v páru provozovat nějak často. Patřím ke generaci, pro kterou už dávno není sex tabu. Píší o něm každé noviny a k vidění je v různé míře i ve filmech. Ano, vím, jak se dělají děti, i všechno okolo. Přesto se musím přiznat, že i navzdory době, kterou žiji, mi sex nic neřekl. Milostné scény v televizi jsem vždycky raději přepínala, a když už mé oko muselo cosi zaregistrovat, spíše mi ona činnost naháněla hrůzu. Třeba to, jak ženy při správném milování sténají. Podobné zvuky jsem nikdy nevyhodnocovala za příjemné, ale naopak za nepříjemné. Výkřiky si totiž odjakživa spojuji s bolestí nikoliv se slastí.
Nepřekvapí proto, že první vztah a sex byl z mé strany oddalován. Na střední jsem se raději věnovala učení, sportu anebo svému psímu kamarádovi. Tak šel čas. Později má cesta směřovala na vysokou, kde se mi už na konci třeťáku naskytla dobře placená práce v kanceláři. Nastoupila jsem ji, protože dostatek peněž znamenal nezávislost. Ovšem i tu se rodiče, marně toužící po vnoučátkách, pokusili narušit, a sice tak, že mi „dohodili“ přítele.
Takový je prý úděl ženy
Ondra, jak se jmenoval, byl IT technik, a nemohu říci, že by se mi nelíbil. Alespoň v tomto směru naši soudnost nepostrádali. Jejich „kluk“ měl smysl pro humor, zval mě dokonce i za kulturou. Pouze v jediné věci to skřípalo. V Sexu. Do prvního milování se mi vůbec nechtělo, a když už na to došlo, celý akt jsem prokřičela. Ne vášní, nýbrž urputnou bolestí. Všude okolo byl nepořádek a krev a já měla nakonec ze všeho největší chuť, dát Ondrovi místo vášnivého polibku, jednu pořádnou ránu pěstí do nosu. To proto, aby té krve nebylo na uklízení málo a „DNA“ na peřinách nezůstalo jen moje… Fakt pohádka! Že sex je něco dokonalého?! Jak pro koho…
Druhý den jsem mu sice odpustila, neb jako člověk byl fajn, nicméně, do postelových hrátek se mi nechtělo od této chvíle už tuplem. Spíše jsem hledala spolehlivou „vrbu“, člověka, kterému bych se mohla vyzpovídat, a on mi na oplátku poradil. Jenže tady všechny pokusy selhaly. Doma mi rodiče řekli, že takový je úděl ženy a abych pokračovala, dokud nepřijdou děti, v práci se mi zase kolegyně do obličeje přímo vysmála. "Ty jsi nějaká divná. Ještě nikdy jsem nepoznala ženskou, které by se sex nelíbil!" Stáhla jsem se tudíž do ústraní. S Ondrou vztah pokračoval už jen jako přátelství a bez „postele“ se vytratil úplně. Tak, jako kdybych pro něj byla bez sexu bezcenná.
Bojím se, že zůstanu sama
Poté uběhly další roky a já potkala Milana, do kterého jsem se zamilovala. Byl milý, vše působilo nadějně a já měla pocit, že s láskou už půjde vše tak, jak má. Jenže ani tady se věc nepovedla. Milostných nocí jsem s ním sice prožila několik, ale ani jedna mi nic neříkala, natož abych cítila štěstí. Vlastně mi to celé přišlo pokaždé tak nějak nedůstojné. V práci byl Milan elegán v obleku, ale když se pak proměňoval v toho nahého „samce“ v posteli, bylo to nějaké divné.
A aby toho nebylo málo, začal se mi příčit i fakt, že se muži snaží být dominantní. Abych tedy nemusela trapné okamžiky pod dekou řešit vůbec, zůstávala jsem raději déle v práci, nakládala si úkoly navíc. Jenže ani Milan nepochopil, že vztah bez sexu může existovat a po pár měsících od ukončení milování mi daroval kopačky. A já? Trochu se bojím, že s podobným přístupem zůstanu skutečně sama a bezdětná. Ovšem na druhou stranu zase nehodlám podstupovat věci, které mi jsou nepříjemné.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
Související články
