Laura se slepě zamilovala do „lamače srdcí“. Myslela si, že mezi nimi vzniká něco silnějšího. Jenomže dopadla stejně jako její předchůdkyně.
Myslela jsem si, že se s Patrikem (37) dokážeme jen „bavit“. Jenže zábava skončila, když jsem se zamilovala. On svůj názor na svobodný život nezměnil, a tak jsem si nechala dobrovolně zlomit srdce.
Na začátku jsem naše schůzky brala jako zábavu
S Patrikem jsem se seznámila na jedné narozeninové oslavě. Představila nás kamarádka a rovnou si dělala legraci. „Tohle je Patrik, dej si na něj pozor, láme ženským srdce.“ Sám se tomu zasmál a já hned chápala, proč na něj holky letí. Vypadal dobře a nechybělo mu charisma.
Dala jsem se s ním do řeči, byl vtipný a dalo se s ním rozebrat snad každé téma. Musela jsem uznat, že je to přesně ten nebezpečný typ, do kterého není radno se zamilovat. Když jsme se ještě po půlnoci líbali před mým domem, měla jsem pocit, že mám situaci pod kontrolou. Nahoru jsem ho nepozvala, protože mám svoje zásady.
S Patrikem jsme se ale sešli zanedlouho a skončili u mě v posteli. Z jeho výkonu bych soudila, že má hodně natrénováno. Dala bych ale ruku do ohně za to, že jsem mezi námi cítila i něco víc. Všimla jsem si, jak je něžný a pozorný. Uprostřed noci mi šel uvařit čaj, a když jsem usínala, hladil mě po vlasech.
Začínala jsem mít pocit, že jsme si blízcí i jinak
Následovalo několik příjemných týdnů, kdy jsme se s Patrikem často vídali a psali si moc milé zprávy. Úspěšně jsem se do něj zamilovávala, přestože mě předem varoval, a přestala věřit jeho názoru na závazky. Myslela jsem, asi jako mnoho žen, že jsem výjimka.
Že díky mně poznal opravdový cit a z počáteční zábavy se vyvinul opravdový vztah. Čekala jsem na to, až se mi sám přizná. Něco jako: „Tohle jsem ještě k nikomu necítil. Nechápu, co se to se mnou děje. Už nechci jinou.“ Byla jsem naivní a moje kamarádka mi to potvrdila. „Jak můžeš být tak hloupá, vždyť jsi to od začátku věděla. On se nezmění a pak bude velký mrzení,“ varovala mě.
A taky bylo. Začala jsem se ve vztahu s Patrikem cítit úplně jinak. Najednou mi vadilo, když delší dobu neodpovídal. Nebo mi nevzal telefon a neozval se pak celý večer. Byla jsem jak šelma v kleci, nemohla jsem myslet na nic jiného. Pořád jsem si přehrávala naše společné chvíle a nechápala, že to pro něj nic neznamená.
Happy end se nekonal
Zkusila jsem klasickou metodu a řekla Patrikovi, že musíme zabrzdit: „Začínám tě mít ráda, a tak bychom se neměli chvíli vidět.“ Na to mi úplně v klidu odpověděl: „Ok, chápu.“ Málem jsem se rozbrečela. Odmlčel se na moje přání a já si vyčítala, že jsem s ním nezůstala aspoň pro tu zábavu. Byla bych mu znovu zavolala s prosíkem, ale pak jsem ho potkala s jinou slečnou.
Zdrtilo mě to a taky poučilo. Nepůjdu už do vztahu, kde chlap předem upozorňuje, ať se nezamilovávám. A teď už vím, že jsem si silné city vykonstruovala ve vlastní hlavě. Patrik ke mně celou dobu necítil nic víc než to, co k jiným holkám. Jak mi sám jednou řekl, každá ho baví měsíc nebo dva a pak to „vyčpí“. Jen blázen jako já by se dobrovolně zamiloval do takového sobce.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.