Mnozí z nás vyhledávají během parných letních měsíců nějakou příslovečnou oázu, kde by unikli vedru, které je zejména nesnesitelné v betonové džungli města. A nejinak na tom byl i Miloš Kopecký. Jeho útočištěm byl jeho milovaný Červený mlýn.
Červený mlýn bychom našli mezi Českými Budějovicemi a Českým Krumlovem, poblíž obce Kremže. Je to samota obklopena lesem a potokem, kde se dali lovit pstruzi. Miloš Kopecký zde jezdíval bezmála pětadvacet let.
Ukecaný hostitel a uštěkaní čokli
Byla to taková tradice. Kdo byl do Červeného mlýna pozván, měl zanechat v návštěvní knize nějaký vzkaz. Mezi nejčastější hosty patřil Jan Víšek, rodinný přítel a kolega z Divadla ABC. Ten se nejdříve rozepsal o tom, jaká to bude kniha. "Co jmen, ověnčených tím či oním, se zaskví na těchto stránkách. A kolik beden prošlo a projde dveřmi domu, jenž je posvěcen přítomností toho, který zde tráví zasloužené chvíle odpočinku".
Doteď to byl krásný vzkaz. Pak ale přibylo postskriptum: "Bylo by to tu docela fajn, kdyby tu nebyl ukecanej hostitel a uštěkaný čoklové. Ale všecko má svý mouchy. A když to všecko vydrží - a dá se - je tu krásně."
Dům plný zvířat Miloše Kopeckého
Kolik vlastně žilo u Kopeckých psů? Postupně celkem sedm. Nejprve to byl voříšek Ajdyn a fenka Muška. Když se jednou zaběhla, Miloš Kopecký ze zoufalství uprosil tehdejšího ředitele Československé televize, Jiřího Pelikána, aby bylo pátrání vyhlášeno přímo z obrazovky. Bohužel to ale nepomohlo.
Pak už přišla na řadu Můra, jenž byla na Kopeckého silně vázaná. Chodila s ním na procházky i do divadla. Také za svůj život vrhla třináct štěnat. Nechali si jejího "syna" Adama. Pak přibyl jeho příbuzný Adam II. Tomu dělal společnost Bubák a nakonec Bubák II - jako jediný knírač velký, zbytek bylo střední plemeno.
Když neútočila deprese...
Když ho zrovna nesužovala deprese, uměl si Kopecký užívat léta jako kdokoli jiný. Nejdříve si dokonale umyl své auto. Miloval, když se blýskalo tak, až oči přecházely. Rád také natíral dřevo, když bylo potřeba. Když se mu něco nepovedlo, jeho žena to po něm tajně opravila, aby mu zůstal pocit z dobře odvedené práce.
Nevyhýbal se ani sekání trávy, setí trávy a sázení keřů či dřevin. Jednou si do svého deníku poznamenal, že dostal tři sazenice malin, neměl by je tak zapomenout pravidelně podlévat. Když bylo horko k zalknutí, rád se koupal v nedalekém potoce. Odpoledne pak hrával šachy nebo jezdil na nákupy. To pak ale brával manželčino auto, aby si to své nezašpinil. A když už jsme u jeho ženy, rád ji, jen tak pro legraci známkoval, třeba jídlo. Nechyběla ani hra na pitomce či hledání různých předmětů.
Na Nemocnici na kraji města s Milošem Kopeckým se můžete podívat v neděli 14. července v 17:00 na ČT1.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Miloš Kopecký
Kniha Miloš Kopecký - důvěrný portrét, nakladatelství Eminent