Liběna celý život chová psy. Láskyplně o ně pečuje a dopřává jim dostatek pohybu. Jenže nedávno potkala starší sousedku, která svému chlupatému kamarádovi obarvila srst. Liběna byla zlostí bez sebe.
Ač bydlíme v bytě, celá rodina jsme vášniví pejskaři. Máme celkem tři rasy. Čivavu, krysaříka a buldočka. S manželem vychováváme čtyři děti a někdy je to u nás pěkný cirkus.
Ač psy milujeme, nikdy jsme z nich nedělali děti
Máme velký byt s terasou. Každé dítě má vlastní pokoj, aby měl každý místo, kam si může v případě potřeby zalézt a relaxovat. Myslíme na všechny, a tak na několika místech mají naši chlupatí kamarádi pelíšky. Mají možnost lenošit na terase, v obýváku a samozřejmě v naší ložnici, i když převážně spí s někým v posteli. Děti i psi spolu vyrůstali od narození a vniklo mezi nimi silné pouto. Všichni jsou hraví a je krásné pozorovat, jak blbnou.
Chlupaté kamarády rozmazlujeme. Tulíme se s nimi, dopřáváme jim kvalitní stravu a pamlsky a samozřejmě je pravidelně venčíme. Ale respektujeme, že to jsou zvířata. Takže s manželem nedovolíme, aby je dcera oblékala do oblečků pro panenky nebo je vozila v kočárku. Děti si se psy mohou hrát, ale nesmí se k nim chovat nevhodně.
Sousedka si pořídila novou fenečku
Snažíme se, aby naši psi byli vychovaní. Umí základní povely a snažili jsme se o dobrou socializaci. Zkrátka, když jsme na výletě, naši psi v restauraci leží pod stolem a odpočívají. Neštěkají a nežebrají jídlo. Veškeré oblečky, které na psy máme, jsou funkční. To znamená, že v zimě nosí zimní bundu a při dešti pláštěnku. Jinak nic kromě obojku.
Nedávno jsem po dlouhé době potkala sousedku. Z okna jsem zaregistrovala, že si koupila bišonka. Jaké bylo moje nemilé překvapení, když sousedka nesla v náručí svého mazlíka, ale místo bílé srsti měl růžovou. Zírala jsem na něj skoro s otevřenou pusou. Cestou výtahem mi sousedka stačila povědět, že fence barví srst sama. A prý se jí chystá i nalakovat drápky.
Řekla jsem svůj názor a dostala "přes pusu"
Před domem fenku venčila pouze na chodníku. Nechtěla, aby se na trávě umazala. Fenka se všeho bála a bylo vidět, že příliš často mezi psy nepobývá. Byla vymazlená a láskyplně na svou paničku koukala. Měla krásně zapletenou srst na hlavě a perfektně rozčesané chlupy po těle. Vypadala jako nadýchaný obláček. Jenže růžový.
"Nezlobte se na mě, je vidět, jak svého pejska milujete. Ale nějak se nemohu zbavit dojmu, že ta barevná srst už je moc," opatrně jsem projevila svůj názor. Jenže sousedka kritiku nepřijala a docela ostře se do mě pustila. Fenka je její chlupatá dcerka, rozmazluje ji a láskyplně se o ni stará. A mně není nic do toho, jestli jí barví srst. Otočila se na podpatku, chytla fenku a odkráčela domů. Bylo mi líto, že jsem se s ní dostala do konfliktu, ale nemyslím si, že je správné, abychom se tímto způsobem ke psům chovali.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.