Libuše měla velkou starost o manželovo duševní zdraví. Poslední dobou se utápěl v depresích, neměl ani chuť vylézt z postele. Dělala, co mohla, dokud nezjistila příčinu. A ta ji psychicky odrovnala.
Petr (33) se mi zdál poslední dobou velmi depresivní, jen odpočíval pod peřinou. Snažila jsem se ho držet nad vodou a dodat mu pozitivní energii. Od jeho kamaráda jsem pak zjistila, že se můj muž trápí kvůli rozchodu s milenkou. Hned jsem ho hnala z postele!
Na manžela ze dne na den padla deprese
Petr nebyl nikdy vyloženě veselý typ, co má neustále pusu od ucha k uchu. Zároveň jsem ho ale nikdy neviděla smutného. Jen kdysi dávno, když jsme spolu chodili krátce, a já se s ním na chvíli rozešla. To byl opravdu dost zdeptaný.
Proto mě udivilo, když jsem ho našla jedno sobotní odpoledne v posteli. Oči měl otevřené a zíral do zdi. Myslela jsem, že na něj „něco leze“. Když to trvalo týden, aniž by zakašlal, měla jsem obavy. U něj v práci proběhly nějaké personální změny a já se domnívala, že se tam necítí dobře a děsí se budoucnosti.
Chtěla jsem s ním o tom mluvit, ale jen odmítavě vrtěl hlavou. Utěšovala jsem ho, že nějakou dobu případně vyžijeme i z mého platu. Důležité je být v práci spokojený. Nechtěla jsem podceňovat Petrovo depresivní chování. V rodině jsme depresi měli, a když to zajde daleko, není cesty zpět. A tak jsem se snažila svého drahého podpořit všemi možnými způsoby.
Starala jsem se o manžela jako nikdy
Na Petra jsem byla bez ustání příjemná, vyprávěla mu zábavné historky z práce a vařila mu nejoblíbenější pokrmy. Pouštěli jsme si naše oblíbené filmy a každou noc jsem se snažila ho uspokojit, když měl náladu. Pořád mi ale připadalo, jako by nevnímal okolní svět. Navrhla jsem, že by si měl popovídat s psychologem.
Petr odmítal s tím, že to přejde. Chodil už do práce, o víkendu jsme se viděli s rodinou či přáteli, ale můj muž měl prázdný pohled. Radila jsem se s kdekým a jednou jsem se sešla s naším společným kamarádem, jehož ženu rovněž trápily nějaké psychické potíže. Myslela jsem si, že mi poradí, ale dopadlo to jinak.
Dotyčný mi s pohledem přikovaným ke stolu prozradil pravý důvod manželova trápení. Prý se s ním rozešla milenka, zlomila mu srdce. Málem jsem rozmačkala sklenici, kterou jsem držela v ruce. Pokoušela jsem se celou situaci v klidu rozdýchat, ale moc dobře se mi to nedařilo. Druhý den byla sobota, vstala jsem v sedm a vyhnala Petra z postele.
S opečováváním má manžel utrum
„Dost bylo válení, milej zlatej. Tvoje zlomený srdíčko už je v pořádku, takže hybaj ven! Máš práce jako na kostele, seznam je v kuchyni na stole. A zkus se ještě tvářit jako kakabus!“ chrlila jsem na něj síru.
Petr ihned pochopil, že je zle a hrozí mu ještě větší problémy. Vzchopil se, pustil se do práce a po depresích není ani památka. Otázkou však zůstává, jestli mu milenku jen tak prominu. Budu si to muset nechat projít hlavou, dokud Petr nedokončí celý seznam odložené práce na baráku.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.