Vendulu Pizingerovou čeká na Štědrý den pořádné veselí. U slavnostní tabule se sejde hned deset lidí a chybět přirozeně nebudou ani její synové Kuba a Pepíček. Ten má teď dinosauří období a jak Vendula prozradila ve své rubrice Máma na přechodu, nějací ti druhohorní plazi nebudou chybět ani pod stromečkem. Ostatně jeden z nich bloudí v těchto dnech Pizingerovým po zahradě...
Tak vánoční atmosféra už nám kulminuje. Já byla v pondělí na krásným vánočním koncertu Moniky Absolonový. Vždycky se tam potkávám s lidma, který nevidím celý rok. A udělali jsme si z toho samozřejmě vánoční večírek, takže mě druhý den docela bolela hlava. Jsem zvědavá, jestli nás Monika pozve i příští rok. Ale bylo to moc hezký, ta Lucerna má něco do sebe. Myslím, že tam probíhá rekonstrukce, že jsou tam nový toalety, zkrátka to tam vypadá líp než dřív. Odnášela jsem si hezkej zážitek.
Na večírku jsem se trochu utrhla ze řetězu
Monika je chytrá holka, hezká. Je to máma, kamarádka, dcera a taky úžasná zpěvačka. A výborně vaří a peče. To my když s Pepíčkem pekli linecký, vypadalo to jako atomový hřiby. Každopádně bych jí hrozně přála, aby měla konečně štěstí v lásce. Ale ono to tak bývá, že člověku, který je takhle téměř dokonalý, se nedaří v jiných oblastech. A taky to, co chlapi na silnejch a šikovnejch ženskejch nejdřív obdivujou, je postupem času omrzí.
Jinak jsem na žádným vánočním večírku nebyla. Já vlastně nikam moc nechodím, takže jsem byla jako utržená z řetězu, strašný. Ale to jsem prostě já. Myslím nicméně, že to na kvalitě člověka nic nemění. Babička mi vždycky říkávala, že jsem driáčnice. To jsem neslyšela hodně dlouho, tohle slovo.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Kuba si oblečení pod stromeček vybere sám
Takže my máme všechno doma skoro hotový, ještě musím dokoupit nějaký dárky pro Kubu. Vybere si je sám, protože chce nějaký oblečení a několikrát se stalo, že jsem mu koupila věci, který nenosil. Kuba už přestal úplně nosit džíny, vlastně chodí do školy jenom v teplákách a k tomu nosí různý mikiny, bundy a fashion tenisky. Je to neskutečný. Kdybychom šli takhle do školy my, tak bychom si připadali jako blázni.
Já proti tomu ale nemůžu nijak bojovat a říkat synovi, aby si do školy bral sako. To by bylo asi dost nepřirozený. Já vlastně taky někdy chodím v teplákách. Když si k tomu vezmu bílý tenisky, baloňák, nějakou pěknou kabelkou, tak to vypadá i hezky. Ale je to pro mě spíš volnočasový oblečení.
Pro Pepíčka mám připravené hejno dinosaurů
Moc se těším na zítra na Štědrý den. Stromeček už máme asi 14 dní. Už je takovej trošku oschlej a volezlej, ale myslím, že svůj účel splní. Až Pepíček uvidí dárky, tak to bude něco. Bude u nás celá rodina, celkem deset lidí. Můj muž má ještě babičku a dědu, takže Pepíček má prababičku a pradědu. Bude tady jeho máma, její ségra s manželem a synem.
Pro Pepíčka mám hejno dinosaurů. A nakoupili jsme i nějaký další dárky. Ale stejně dneska děti mají spoustu hraček a baví je to v podstatě chvíli. Pepíček má dinosauří období a drží ho už docela dlouho. Chtěla jsem mu dinosaury ukázat v televizi, když teď dávali Cestu do pravěku. Ale asi jak už je to starší film, tak ho to nebavilo. Ty dinosauři se tam perou a teče z nich taková ta umělá krev, tak mi řekl, že to chce vypnout. To se mi ještě nestalo, že by chtěl něco vypnout.
Takže sleduje dinosaury jinde a pořád s figurkama bojuje a tak. Můj manžel koupil někde na internetu převlek dinosaura, tak se do toho oblíknul a šel na zahradu. A Pepíček za oknem zíral, jako by viděl Ježíška. Když jsem chtěla otevřít dveře, že se na něj podíváme ven, nechtěl a bál se. Každopádně za mě lepší než čerti.
Souboje bramborových salátů se letos nezúčastním
Tak doufám, že si ten sobotní večer užijeme. Myslím, že nás opět čeká souboj bramborových salátů. Já se tentokrát hry neúčastním, i tak bude salátů dost. Budeme mít obalované řízky, babička je dělá nejlíp. Já udělám knedlíčkovou polívku a rybí polívku. Sejdeme se už nějak odpoledne, takže nebudou chybět chlebíčky. A milujeme jednohubky s česnekovou pomazánkou a mandarinkou nahoře. Okolo poledne se půjdeme projít na Jureček, kde prodávají na Štědrý den venku svařák. Sejdou se tam lidi, kteří tady bydlí, a popřejou si krásný svátky. Tak to je takový milý a těším se na to.
Jak už je člověk starší, tak myslí i na lidi, kteří žijou sami. A chtěla bych jim vzkázat, ať nezoufají, že se to dá přežít. Třeba se mi to taky jednou v životě stane, to nikdy člověk neví. Vlastně ani nevíte, kolik máte kolem sebe lidí, kteří vás mají opravdově rádi. Ale nebudu pochybovat.
Takže všem krásný svátky a těším se na Silvestra, kterej je povinnej!