Vendule Pizingerové se ztratil pes: Náš třináctiletý Back mi připravil infarktový ráno, píše ve své rubrice Máma na přechodu

Dneska mě úplně vyděsil náš starší pes Back. Je mu už 13 let a asi rok je hluchej jak poleno. Psy máme dva, vedle Backa ještě o dva roky mladší fenku Cofee. Je to staford a pitbul. Oba pejsci měli odmalička nějaký problémy, s kloubama a tak. Dáváme jim vitamíny a zatím fungujou fantasticky. Hlavně Back, kterej je sice hluchej, ale ze stolu ukrást Pepíčkovi jídlo, to dovede. Minule tady byla kamarádka Lucka a Back malý Aničce ukradl Kinder čokoládu rovnou z ruky. Snědl ji i s obalem. Je zajímavý, že to vezme tak rychle a jemně, že se to dítě nezmůže na nic.

Mohlo by Vás zajímat:

Vendula Pizingerová o peripetiích při zavařování: Máma se ošklivě opařila, připletla se jí do cesty kočka a spadla ze schodů

Back se zničehonic ztratil

Dneska ráno jsem učila Pepíčka chodit na nočník a Back nikde. Tak ho volám, ale proč ho volám, že jo, když neslyší. Prošla jsem celej barák, všechny pokoje, sklepy, a pak i celou zahradu. A nic. Volám staršímu synovi, kterej už byl ve škole. „Kubo, když jsi byl ráno venčit, vrátil jsi Backa?" ptám se. „Jo, mami. Back tam ráno byl,“ odpověděl. Začala jsem všechny podezírat, že nechali otevřený vrátka a Back utekl.

Vzala jsem auto a objela jsem okolí. I Pepíček chodil a hledal: „Mami, Back hluchej, najít.“ A když se vracím, vidím pod Defenderem, kterej má Josef zaparkovanej na zahradě, vyhloubanou díru a tam leží pes. Dost jsem se obávala, jestli se mu něco nestalo a abych ho nenašla mrtvýho. A on ke mně přiběhl a vrtěl ocasem. Takže všechno dobrý a jenom mi pes připravil infarktový ráno.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Vendula Pizingerova (@vendulapizingerova)

Místo psa mi koupili kočku

Jako malá jsem vždycky chtěla psa. Jednou jsme byli s našima na Šumavě a vybrala jsem si tam štěňátko kokršpaněla. Bylo mi asi sedm, šla jsem do první třídy. Táta taky chtěl psa, tak jsem se těšila. Jenže pak si to ty lidi rozmysleli s tím, že štěně už nemají. Až když jsem byla větší, tak jsem se dozvěděla, že jim máma napsala dopis, že jsme si to rozmysleli my.

Místo psa mi naši koupili kočku. Od tý doby se datuje moje láska ke kočkám. Mrzí mě, že tady nemůžu mít kočku, protože naši psi ji nesnesou. Když jsme začali s Josefem žít, tak jsme měli Gluma, plešatýho kocoura rasy Sphynx. A prostě to nešlo dohromady, tak jsme ho věnovali nějakým lidem. Byli to milovníci koček. Když si pro něj přijeli, zaujalo mě, že pán měl vytetovaný Sphynxy na rukách. To pro mě byl signál, že jde Glum do správný rodiny.

Mohlo by Vás zajímat:

GLOSA: Můj život s čivavou: Praštěný Čenda miluje hospůdky a olíbal už nejednu celebritu

Hrála jsem si s kočkama na doktory

Jako holka jsem pořád ňuchňala kočkám ty jejich pacičky a hrála si s nimi. Třeba na doktory, ošetřovala jsem je a měřila jim teplotu tužkou v zadku. Panebože to je hrozný, co si se mnou užily. Úchylná snad nejsem, už to nedělám. Bydleli jsme na kraji vesnice, kde moc nebyly další děti. Jednou jsem bohužel viděla, jak kočku přejelo auto a hrozně špatně jsem to nesla.

Když jsem byla větší, tak jsem koček měla i víc. Vždycky byly nějak pojmenovaný, Otylka 1, 2, 3, nebo jsem měla Proužu. Jednou naši odjížděli sami na dovolenou, to mi bylo asi sedmnáct, a nechali mě doma. S kočkama a se řemeslníkama. Těm se dřív vařilo, takže jsem měla co dělat. Myslím, že jeden z nich byl na malý holčičky. Byl trochu divnej. Než se rodiče vrátili, tak kočka porodila koťata. Byly krásný, ale všechno od nich bylo zlikvidovaný, než se mi je podařilo udat.

Mohlo by Vás zajímat:

Vendula Pizingerová o nedostatku řemeslníků: Založím firmu Hodinové manželky, uvažuje Máma na přechodu

Náš dům je taková velká psí bouda

Prvního psa jsem dostala až od svého prvního manžela Karla, byl to vlčák. Pak zůstal mojí mámě a umřel, když mu bylo asi šestnáct. V Jevanech jsme chovali psi, ale nesměli domu a byli jenom na zahradě. Emil byl doga a měl vytápěnou boudu. Těžce jsem nesla, když odešel. Psi mě doprovázej celý dospělý život. Ty dva, které teď máme, přinesl do našeho manželství Josef.

Lidi mají na tyhle bojový plemena různý názory, ale oni chrání rodinu, jsou kamarádský, lidský a mají rádi děti. Když jsme si přivezli Pepíčka v peřince, tak psi trochu prskali. Náš dům je taková jejich velká bouda a byli trochu rozladění, tak spali s námi v posteli. Ale pak se s tím příchodem novém člena rodiny vyrovnali. Tak uvidíme.

Mohlo by Vás zajímat:

Dva roky od smrti návrháře Karla Lagerfelda: Miliardy po něm zdědila jeho kočka

Kocour mimozemšťan

Já bych to viděla tak, že až nebudeme mít tyhle pejsky, pořídíme si psa a kočku. Ale myslím, že mi to úplně neprojde. Sphynx je výbornej. Jak nemají tyhle kočky chlupy, tak jsou strašně nenažraný. Takovej průtokovej ohřívač. Jednou na Vánoce dělal Kuba ve škole adventní perníkovej kalendář. Pověsili jsme ho místo obrazu nad klavír. A Glum kalendář rozhoupal a do rána ho sežral. Na Silvestra snědl asi čtyřicet chlebíčků. Vždycky když jsem odcházela ven a bylo léto, tak jsem ho musela namazat padesátkou, aby se nespálil. Vypadal potom jako Asiat, celej žlutej.

Jednou lezl po plotě a šla kolem školka. A děti: "Jé, paní učitelko, co to je?" A ona: "To nevím, ale nesahejte na to." Pravda, že vypadal trochu jako mimozemšťan. Tak jsem zvědavá, jestli muže přemluvím a někdy si kočku pořídíme. Moc šancí tomu nedávám, asi zůstaneme nadále psí rodinou.

Galerie Vendula Pizingerová a její psí miláčci

+ 10 fotek + 11 fotek