Marek (22): Rodiče mi sami vybrali profesi, ale já jsem toužil po modelingu. A konečně si jdu za svým snem

Ačkoli jsem měl slušnou práci, nebyla to pro mě žádná perspektiva. Poslechl jsem rodiče, abych měl klid, ale hned po vyučení jsem se rozhodl jít si za svým – a tím je modeling. Nejprve jsem se se zlou potázal. Málokdo z mého okolí mě chápal, ale přesto jsem nemilovanou práci opustil a začal dělat to, co mě baví.

Anna (36): Po rozchodu můj život postrádal smysl. Zachránila mě práce v psím útulku

Druhý život

Odjakživa vím, že jsem tak trochu jiný než ostatní kluci. Už od dětství jsem slýchával poznámky: „Ty budeš jednou herec nebo model,“ říkali lidé kolem mě. Herectví mě ale nikdy nelákalo, zato modeling ano. I díky tomu, že se zajímám o módu a rád se hezky oblékám.

Vtipné ale je, že jsem se nakonec na nátlak rodičů vyučil nástrojařem a pracoval jsem ve fabrice. Práce mě docela bavila, na její rytmus jsem si zvykl, ale rozhodl jsem se svůj život změnit. Šlo to pomalu. Po práci jsem začal chodit na kurs modelingu, učil se chodit po molu a kromě toho jsem tvrdě trénoval a budoval svoje tělo.

„Zase odcházíš?“ ptával se mě kolega Karel, když jsem se snažil rychle zmizet.
„Jo, musím k doktorovi,“ zalhal jsem. Samozřejmě nešlo o žádného doktora, ale o můj druhý život, který jsem se snažil udržet v tajnosti.

Jitka (34): Přišla jsem o práci i o kamarádku. Ale už to nešlo vydržet

Nakonec to prasklo

Tajemství mi moc dlouho nevydrželo. Zavinily to sociální sítě. Jednoho dne se na internetu objevily fotky z přehlídky, kde jsem figuroval – ladným krokem kráčím po molu, navlečený v luxusním obleku, světla reflektorů září… Nic jsem netušil až do té doby, než jsem dorazil do práce.

„Hele, naše hvězda je tady! Nedáš nám autogram?“ řičel Karel a ostatní se samozřejmě přidali.

Cítil jsem, jak rudnu, a koukal jsem rychle zaplout mezi stroje. A doma? Tam to nebylo lepší. Otec na mě už mezi dveřmi zavrčel: „Náš příživník se místo pořádné práce předvádí! A neměl jsi taky namalovaný obličej? Abys nebyl gay!“

„Nejsem!“ Snažil jsem se být klidný, ale snadné to nebylo. Máma se na mě dívala vyčítavě, táta naštvaně a já jsem měl pocit, že jsem se svým modelingem zůstal úplně sám.

Marie (41): Otec mě nikdy neobjal a neřekl mi, že mě má rád. Vše změnil jediný telefonát

Jdu si za svým snem

Další dny jsem chodil po domě jako stín. V práci se se mnou nikdo nebavil, připadal jsem si úplně vykolejený. Nakonec jsem sebral odvahu a jak doma, tak ve fabrice jsem prohlásil: „Modeling mě baví. A nemylte se, nejsem ani gay, ani slaboch, ani příživník, jak mě nazývá můj táta. Je to práce jako každá jiná a úplně snadná není.

Trvalo ještě pár měsíců, než jsem se rozhodl, co dál, a dal v práci výpověď. Karla a tu jeho bandu jsem pozval na pivo, kde mě kluci ujistili, že mě chápou, ale jistý jsem si tím nebyl. Nicméně už jsem to rozsekl a musel jsem jít dál.

Mám za sebou zatím jen asi desítku přehlídek a nějaké to focení. Je mi jasné, že to nebudu mít snadné, ale budu se snažit vytrvat a dokázat rodičům, že za něco stojím. Právě teď pošilhávám po zahraničí a snažím se zlepšit v jazycích. Já to zvládnu a všem ještě ukážu! Protože když člověk něco opravdu chce, tak to dokáže, ne?

Další příběhy ze života →

Blanka (29): Můj přítel se skvěle stará o psa. Jsem přesvědčená, že jednou bude spolehlivý manžel a otec