Poprvé, to je věčné téma mladých dívek. Některé se prvního milování obávají, jiné jej vyhlížejí. A některé až tak moc, že si „ztrátu věnečku“ krok za krokem naplánují. Takový je i příběh Maričiny kamarádky Katky, která dlouho nemohla najít kluka a představa, že je v devatenácti stále ještě pannou, ji natolik děsila, že se rozhodla zakročit.
S Katkou jsme se poznaly v lavici na střední hotelové škole, ale jedna druhou jsme si pamatovaly už od přijímaček. Co konkrétně zaujalo ji na mně, vlastně netuším, zato mě zaujala nejen její kypřejší postava, ale i příjemný smysl pro humor a dobré srdce. Zdálo se, že to bude fajn holka, a tak jsme se hned první den ve škole daly dohromady. Jak ubíhaly měsíce, pamatovali si nás coby nejlepší kamarádky snad všichni. Jedna druhou jsme navštěvovaly a jakýkoliv problém nastal, řešily jsme ho společně, nemluvě o napovídání při zkoušení či písemkách.
Byly jsme s kamarádkou poslední panny ve třídě
Zdálo se, že nás nemůže nic rozdělit, na všechno jsme měly podobný názor. Jenže jak už to bývá, stali se naším ústředním zájmem kluci, vztahy, sex a první milování alias „poprvé“. Zatímco já tématu moc pozornosti nevěnovala, protože mi žádný kluk zatím nepadl do oka, Katka všechny řeči okolo doslova hltala. Věřila každému slovíčku a spolužačky, které za nějakou dobu tvrdily, že už „to“ mají za sebou, přímo obdivovala. Můj postoj byl střízlivější.
Jak roky ubíhaly, měla už každá nějakého přítele, a hlavně svůj první pohlavní styk za sebou. Jen já a Katka jsme zůstaly pannami. Přiznávám, dobře mi to nedělalo. Koho by těšilo být ve třídě outsiderem? Také bych ráda jednou po cestě tramvají vyprávěla, že už „to“ mám za sebou, a vysvětlovala pikantní detaily, jak se situace seběhla. Přesto ne za každou cenu. Až láska přijde, přijde i vášeň. Do té doby ji nemá cenu nahánět. Katka však měla jiný názor.
Kamarádka se zbavila panenství dost netradičně
Naše kafíčkové schůzky v kavárně anebo u některé doma se brzy „scvrkly“ na její stěžování, že nikoho nemá, a já marně kroutila hlavou. Vysvětlovala jsem jí, že nechat se „odpanit“ jen proto, aby bylo co vyprávět holkám ve škole, je hloupost, jenže Kateřina neposlouchala. Naopak se rozhodla zařídit se po svém, aneb Když to nejde po dobrém, tak to půjde po zlém…
To už jsme chodily do čtvrťáku, když najednou přišla do školy s pěkně otráveným obličejem. Zajímala jsem se, co jí je, ačkoliv naše přátelství bylo tou dobou už chatrnější. Katka chvíli mlčela, ale pak to z ní konečně vypadlo. „Už nejsem panna,“ pronesla památnou větu a já zajásala. „To máš radost, ne?“ reagovala jsem naivně.
Jenže Kateřina se zatvářila kysele, protože muž, se kterým šla do postele, byl úplně cizí, navíc domluvený z nějaké seznamky. Nikdy předtím se neviděli, prostě se jen domluvili na jednorázovém sexu a tečka. O romantice či dokonce lásce nemohla být řeč, což Katku dost rozhodilo. Přesto získala, co chtěla.