Markéta zjistila, že muž, kterého celý život považovala za svého tátu, ve skutečnosti není její otec. A to ještě nebylo poslední překvapení...
Máma mi až v osmnácti prozradila, jak je to se mnou ve skutečnosti. Nikdy bych neřekla, že nejsem tátova. Vždy se o mě staral a nedělal rozdíly mezi mnou a mladší sestrou Kristýnou (23), která už byla jeho.
Svého biologického otce neznám
Zjištění, že můj táta vlastně není můj, mě šokovalo. Táta se vždy choval normálně, takže mě nenapadlo, že bych nemusela být jeho. Chtěla jsem samozřejmě vědět, kdo je můj skutečný otec, ale máma o něm odmítala mluvit. Vypadala tak smutně, že jsem se v tom raději nevrtala.
Místo toho jsem si začala představovat, jak by asi mohl vypadat. Určitě byl vysoký, sama mám 175 centimetrů. A rozhodně měl světlé vlasy jako já. Tím se vlastně liším od své mladší sestry. Ta už je totiž tátova. Oba jsou nižší, mají krátké nohy a kudrnaté vlasy.
Když lidé pozastavovali nad tím, proč Kristýna vypadá jinak než já, rodiče vždy říkali, že jsem celá tátova babička. Jenže já viděla fotky, ona byla taky tmavý typ...
Táta začal mezi námi dělat rozdíly
Jakmile už bylo venku, že táta není můj biologický otec, něco se změnilo. Zatímco předtím se mně i Kristýně věnoval stejně, od té doby jí začal nadržovat. Pamatuju si, že když jsem odmaturovala já, šli jsme si sednout do cukrárny.
Kristýna, která měla navíc horší známky než já, dostala k maturitě od táty jeho starší auto a on si pořídil nové. Hodně mě to tehdy zabolelo. A tak to pokračovalo dál. Z mých úspěchů měla víc radost máma. Můžete hádat, kdo mě podporoval, když se mi něco nepovedlo...
Mrzí mě, jak se táta zachoval
Už tři roky chodím s báječným klukem, ale tátu to moc nezajímá. S Kristýnou prožívá všechny její vztahy, ale já jsem pro něj vzduch. Právě kvůli jeho přístupu se nechci vdávat. Obávám se, že táta by mě neodvedl k oltáři nebo by celou svatbu odzíval.
Raději počkám, až se vdá Kristýna. Když budu druhá, snad to pro tátu bude stravitelnější. Mrzí mě, že mezi námi dělá takové rozdíly. Jediné pozitivum na tom je, že mi dopřál krásné dětství. Opravdu mi nic nechybělo a věděla jsem, že mě má rád. Teď už to bohužel neplatí...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.