Facebook
Instagram
Je vztah se starším mužem opravdu znamením, že ženě jde pouze o peníze? Marta se zamilovala do muže, kterému je přes šedesát. Konečně totiž našla někoho, s kým si rozumí a kdo se chová dospěle.
Lidé říkají, že se Zdeňkem (63) vypadáme jako táta s dcerou. Nevadí mi to. Lidé si mohou myslet, co chtějí. Pokud nevidí do našeho vztahu, ať si klidně šeptají, že asi čekám na velké dědictví. Nikdy nepochopí, že moje rozhodnutí vzít si staršího muže nemělo takový záměr. Rozhodla jsem se vědomě a nelituji toho.
Moje sestra mě nechápala
„Co to do tebe vjelo, Marto?“ zeptala se podrážděně Agáta (32), když jsem jí ukázala prsten od Zdeňka.
„Nic do mě nevjelo. Prostě ho miluju.“
„Už když jsi s ním začala chodit, tak se mi to nelíbilo. A teď mi říkáš, že si ho vezmeš? A ještě chceš, abych ti šla za svědka... Marto, prober se! Je mu 63 let! I náš táta je mladší než on.“
„Věk je jen číslo. Nemyslíš, že city jsou důležitější? Nezáleží hlavně na tom, že se máme rádi?“
„Ale je přece spousta jiných mužů v přiměřenějším věku. Řekni mi, sestřičko, čekáš, že něco zdědíš? Je bohatý?“
„Není bohatý. Nežije v bídě, ale v penězích se nekoupe.“
„Pak tě nechápu. Musela ses zbláznit. Jinak si to neumím vysvětlit.“
Samozřejmě že mě nechápala. Spokojila se s nějakým frajírkem, který do jejího života nepřináší nic než zlost a smutek. Já tak skončit nehodlám. Prošla jsem si vztahy s muži „v přiměřeném věku“. Už to nikdy nechci zažít...
Neměla jsem štěstí na muže
S Kamilem, který byl jenom o měsíc mladší než já, jsem chodila dva roky. Když jsme spolu začali bydlet, pochopila jsem, že nejlepší bude sbalit mu kufry a postavit je za dveře. Vymyslel si, že se stane úspěšným vlogerem. Dal výpověď v kanceláři a celý den se usmíval do kamery, ale peníze z toho nebyly. Musela jsem tvrdě pracovat, abych pokryla naše výdaje. Navíc, i kdyby se mu to povedlo, internetová sláva je prchavá. Co bude dělat pak?
Po Kamilovi přišel Daniel, ten byl o dva roky mladší než já. Vydržela jsem s ním necelý rok. Pustila jsem ho k vodě, když zničehonic nechal školy. Řekl, že chce najít sám sebe a mě povzbuzoval k tomu samému.
„Tibet, Indie, Pákistán! Na takových místech můžeme najít své vnitřní já a pochopit skutečný smysl existence,“ přesvědčoval mě. Nezbylo mi než mu popřát šťastnou cestu, protože s tak nedospělým člověkem se nedá budovat stabilní budoucnost...
Pak jsem začala chodit s Martinem, který byl o rok starší. Myslela jsem si, že jsem konečně našla toho pravého. Byl ambiciózní, nebál se práce a život bral vážně. Byla jsem si jistá, že je to muž pro mě. Uvědomila jsem si, že jsem se mýlila, když mi jednoho dne navrhl otevřený vztah.
„Budu k tobě upřímný, miláčku. Chci se vídat i s jinými ženami. Život je krátký a já se chci bavit. Říkám ti to, protože tě nechci podvádět. Může se to stát jen s tvým svolením. Samozřejmě i ty můžeš spát s jinými. O tom ta hra je...“ pronesl vážně.
Tímto přiznáním ve mně vzbudil odpor. Jak může někdo ujišťovat ženu o svých citech a pak navrhnout něco tak odporného? To jsem nemohla pochopit...
Životní lásku jsem potkala na parkovišti
Rozchod s Martinem jsem velmi prožívala. Byla jsem skleslá a nemohla se na nic soustředit. Někdy se mi podařilo na chvíli na něj zapomenout, ale špatné myšlenky se rychle vracely. Tak tomu bylo i v den, kdy jsem poznala Zdeňka.
Po práci jsem nastoupila do auta a chtěla jet domů. Hlavou mi vířily vzpomínky na Martina. Couvala jsem na parkovišti, když jsem najednou zaslechla ne moc hlasité žuchnutí. Vystoupila jsem z auta, abych se podívala, do čeho jsem narazila. Na zemi seděl starší muž a držel se za stehno.
„Proboha, co jsem to udělala!“ vylekala jsem se. „Nehýbejte se, zavolám sanitku.“
„Není potřeba,“ zasmál se.
„Samozřejmě že je. Srazila jsem vás.“
„Jen jste do mě lehce ťukla. Opravdu jsem v pořádku,“ ujistil mě a aby to dokázal, vstal a poskočil si. „Vidíte? Nic mi není.“
„To se mi ulevilo. Omlouvám se, tohle se nemělo stát.“
„Na co jste myslela, slečno?“
„Rozhodně ne na to, na co bych měla.“
Byla jsem vyděšená, zahanbená a naštvaná sama na sebe. Taková směs negativních emocí musela vyústit v pláč.
„Slzy nejsou potřeba. Nic se mi nestalo, ale příště buďte opatrnější,“ utěšoval mě.
„Můžu vám to nějak vynahradit?“ zeptala jsem se a sáhla do kabelky pro peněženku.
„Není potřeba,“ řekl a položil ruku na mou. „Jestli pro mě chcete něco udělat, odvezte mě do práce. Vedu malou restauraci kousek odsud. Můj zaměstnanec volal, že je problém s kávovarem a musím tam rychle dojet. Ale jeďte opatrně...“ usmál se.
Miluji staršího muže
Zdeněk mi ve své restauraci nabídl čaj. Když vyřešil problém s kávovarem, přisedl si ke mně. Skvěle jsme si popovídali. Navzdory věkovému rozdílu jsme měli spoustu společných témat. Tehdy jsem pochopila, že jsem se dosud scházela s nezralými kluky. Jestli mám s někým budovat budoucnost, tak s takovým mužem, jako je on.
Stala jsem se pravidelnou návštěvnicí Zdeňkovy restaurace. Později jsem ho začala navštěvovat i doma. Po roce známosti mi nabídl, abych se k němu nastěhovala, pak následovala žádost o ruku. Bez váhání jsem souhlasila. Nad čím bych měla přemýšlet?
Zdeněk je nesmírně inteligentní muž, který se umí postarat o sebe i svou ženu. Má smysl pro humor a i přes svůj věk je stále pohledný. Každý den jsem si jistější, že jsem udělala dobře, když jsem ignorovala rady rodiny a přátel. Nedávno jsme oslavili naše první výročí a já jsem stále stejně šťastná.
Jsem si však vědoma, že vztah se starším mužem má určitá rizika. Nemluvím o komentářích lidí. Je mi jedno, co si o mně myslí.
Jsem realistka, tudíž chápu, že nám nebude dopřáno mnoho let společného štěstí. Pokud se nestane něco neočekávaného, přežiji svého manžela o desítky let. Snažím se na to nemyslet. Teď prožívám skutečnou lásku. Proč si kazit život myšlenkami na něco, co je stejně nevyhnutelné? Jednoho dne budu mladou vdovou, ale po smrti manžela nebudu sama. Snažíme se o dítě a doufám, že se nám to brzy podaří…
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
Andrea Verešová zažila obtěžování i šikanu kvůli vzhledu: V Paříži mi chtěli operativně prodloužit nohy
Andrea Verešová zažila obtěžování i šikanu kvůli vzhledu: V Paříži mi chtěli operativně prodloužit nohy
Související články
