Facebook
Instagram
TikTok
YouTube
Co dělat, když z ložnice vyprchá vášeň? Martin už dlouho řeší tuto otázku, ale s manželkou se neshodnou na tom, kdo za to může. On si myslí, že ona jen tak leží a k ničemu se nemá, ona zase tvrdí, že ji to nebaví, protože je příliš předvídatelný.
Moje manželka mi vyčítá, že jsem v posteli nudný a nedokážu ji už ničím překvapit. Částečně má pravdu. Ale není to jen moje vina. Na tanec jsou potřeba dva. Ani ten nejlepší tanečník neukáže své umění, pokud jeho partnerka zapomněla základní kroky. Pavlína ode mě očekává extra výkony, ale sama jen leží, jako by z ní vyprchal život...
Nemohli jsme se nabažit jeden druhého
Na začátku vztahu to bylo úžasné. Nebyla chvíle, kdy bych ji nechtěl. Doslova jsme se od sebe nemohli odtrhnout. Kdykoli jsme byli sami, využili jsme toho naplno - v jejím pokoji, v ložnici jejích rodičů, na zadním sedadle auta, když jsme našli nějaké skryté místo. Přísahám, bylo to neskutečné! Pavlína milovala sex a věděla, jak si užít.
Někdo říká, že po svatbě vášeň vyprchá. To je nesmysl! Vzali jsme se po sedmi letech vztahu a když jsem jí navlékl prstýnek na ruku, nezměnilo se vůbec nic. Moje žena naplňovala všechny mé touhy a já byl ochotný udělat cokoliv, aby se mnou byla šťastná. Zkrátka jsme si nic neodpírali a já si myslel, že tak to bude navždy...
V ložnici zavládla nuda
Časem se to změnilo. Kolem pátého výročí svatby z naší ložnice zmizela vášeň a stala se jen dalším pokojem, kde po celém dni odpočíváme. Ne že bychom najednou přestali spolu spát. Stále jsme se milovali aspoň dvakrát týdně. To je solidní průměr, možná ne oslnivý, ale pořád slušný. Jenže už to nebylo jako dřív.
Pavlína se stala, jak to říct… nudnou. Dřív byla aktivní a bavilo ji to. Teď mám pocit, že očekává, že veškerou práci odvedu já. Vždycky je to na stejném místě, ve stejné poloze. Jak dlouho se to dá vydržet?
Intimita se pro mě stala spíš manželskou povinností než potěšením. Kdysi jsme po sexu vyčerpaně leželi vedle sebe a snažili se popadnout dech. A teď? Místo žádostivé ženy mám v posteli nehybnou sochu.
Prý jsem se přestal snažit
Není to tak, že bych sex stavěl nad všechno ostatní. Manželství je především o lásce, respektu a důvěře. Ale upřímně, sex je taky důležitý. Něco bylo špatně a já nevěděl co. Chtěl jsem si o tom promluvit s manželkou, ale předběhla mě.
„Máš chuť?“ zeptal jsem se a jemně ji pohladil po rameni.
„Ani ne. Jsem unavená, nejradši bych už šla spát,“ odpověděla.
Cítil jsem, že teď je ta správná chvíle to otevřít. Chtěl jsem se zeptat, co se s námi stalo. Kam se poděla všechna ta vášeň? Ale vypadalo to, že Pavlína to vnímá stejně.
„A kromě toho...“ zarazila se.
„Co je, lásko?“ pobídl jsem ji.
„Nevím... Prostě je to jiné než dřív. Nemyslíš?“
„Jsem rád, že to říkáš, protože...“
„Přestal ses snažit!“ skočila mi do řeči. „Kdysi jsi byl plný energie, ale teď? Stal ses tak... předvídatelným. Když jdeme do postele, přesně vím, co se stane...“
Pohádali jsme se kvůli milování
„To je úplný nesmysl! Říkáš, že jsem nudný... Zamyslela ses vůbec někdy nad sebou?“
„Jak to myslíš?“ zeptala se zmateně.
„Ty tam v podstatě vždy jenom ležíš. Někdy mám pocit, že myslíš na něco jiného a jen čekáš, až to skončí.“
„No... někdy to tak je.“
„To myslíš vážně?“
„A co jsi čekal? Když přesně vím, co přijde, jak mě to má nadchnout? Už roky jedeš podle stejného scénáře, krok za krokem...“
„Promiň, ale moc prostoru na změnu mi nedáváš. Jsi v posteli stejně živá jako noční stolek...“
„To není pravda! A i kdybych byla, měl by ses zamyslet, čí je to vina!“ rozčílila se.
„No samozřejmě... moje! Všechno je to moje chyba! Klidně na mě hoď vinu za celý svět, vždyť za všechno může chlap!“
„Víš co? Možná by bylo lepší, kdybys dneska spal na gauči.“
„Víš co? To není špatný nápad.“
Popadl jsem polštář a odešel do obýváku. Byl jsem vzteky bez sebe. Jak mi mohla vyčítat, že se nesnažím? Vždyť ona z toho udělala nudnou rutinu!
Přestala se mnou spát
Tahle hádka proběhla před sedmi měsíci. Po ní se mnou tři dny nemluvila. Pak jsme se vrátili do normálu, ale od té doby jsme spolu nespali. Nezkouším nic iniciovat a jí to zřejmě vůbec nevadí. Nevím, co si o tom myslet.
Možná už ji nepřitahuji. Jasně, už nemám tělo dvacetiletého kluka, ale sakra, pořád nevypadám tak špatně! Začínám mít podezření, že má někoho jiného. A jestli to takhle půjde dál, možná si někoho najdu i já. Jsem chlap a mám své potřeby. Potřeby, které moje žena ignoruje. I světec by ztratil trpělivost!
Tohle si říkám ve chvílích vzteku, ale vím, že bych to nikdy neudělal. Nejsem ten typ, co při prvním problému utíká za jinou. Tak mě můj otec nevychoval.
Navíc mě napadlo lepší řešení. Navrhnu Pavlíně manželskou terapii. Zjevně máme problém, který nevidíme, a když ho nevidíme, nemůžeme ho vyřešit. Nechci jen tak zahodit všechny ty roky. Pořád ji miluju. Jen doufám, že bude souhlasit. Protože jestli odmítne, nevím, co by nás mohlo zachránit...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
Dcera Heleny Třeštíkové prozradila detaily o umělém početí s kamarádem: Máme se moc rádi, ale nejsme milenci
Dcera Heleny Třeštíkové prozradila detaily o umělém početí s kamarádem: Máme se moc rádi, ale nejsme milenci
Související články
