Charakter člověka se ukáže nejen na jeho chování k rodině a blízkým přátelům, ale také k cizím lidem. Martina chodí s Ludvíkem měsíc. Nedávno ji překvapilo a znechutilo, co udělal ve vietnamské večerce.
Ludva (20) je bratránek mého dobrého kamaráda. Seznámili jsme se na jedné oslavě a když mě pozval na rande, neodmítla jsem.
Mám nového přítele
Ludva je přátelský kluk. Pro kamarády leccos udělá a hezky mluvil o své rodině. Hned na prvním rande jsem se dozvěděla, že má babičku a tři tety, pak už jsem se v té jeho velké rodině začala ztrácet. Líbilo se mi na něm, že je rodinný typ. A nemůžu popřít, že jeho široká ramena jsou také přitažlivá.
Tak jsme spolu začali chodit. Byli jsme v kině, v hospodě a jednou také u jeho rodičů. Ale to jsme jen využili příležitost, že nejsou doma, protože jsme se chtěli milovat.
V zásadě nebylo nic, co by mi na něm mohlo vadit. Nenudím se s ním a v posteli je také fajn. Myslela jsem si, že vztah s takovým klukem je výhra...
Choval se jako hovado
Když jeho rodiče odjeli na víkend na chalupu, chtěli jsme toho využít. Těšila jsem se na milování s Ludvou. Ještě ho napadlo, že skočí do vietnamské večerky pro láhev vína. Čekala jsem venku a chtěla dokouřit cigaretu.
Pak jsem zaslechla křik. Byl to Ludvův hlas. Překvapeně jsem zahodila cigaretu a šla dovnitř. Stál u pokladny a za ní se bezradně krčil malý pán. "Co se děje?" zeptala jsem se. "Ten idiot mi vůbec nerozumí. Ať táhne, odkud přišel!" zařval Ludva a doplnil to spoustou slov, která raději nebudu zmiňovat. Pořádně mě to namíchlo.
"A proč na něj ječíš? Vždyť ti nic neudělal! To se s ním neumíš domluvit normálně?" pustila jsem se do Ludvy. Ten zůstal celý zkoprnělý. "Jak to, že jsi na jeho straně?" zeptal se nechápavě.
Asi mu dám kopačky
Omluvila jsem se prodavači a táhla Ludvu pryč. Byla jsem naštvaná a cítila se trapně. Vím, že ve večerkách lidé makají celý dny, vždy jsou slušní a příjemní. Proto mě vytočilo Ludvovo chování. Jak si to vůbec dovoluje? Všechno tohle jsem mu řekla a odkráčela domů. Na milování jsem neměla ani pomyšlení.
Ludva mi pak volal a psal a omlouval se. I když jsem vychladla, neměla jsem chuť bavit se s ním. Šokoval mě jeho přístup. To, jak se chová ke svým blízkým, je hezké. Ale to, jak se chová k cizím lidem, je pro mě také důležité. Asi se na něj vykašlu. Vztah s takovým člověkem nemá smysl.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.