Vánoce jsou pro většinu lidí časem radosti, lásky a společně stráveného času. Ale pro Martinu, matku tří dětí, představovaly také okamžiky plné obav a strachu.
Můj manžel Martin pracoval jako pilot a právě před Vánoci věnoval většinu času práci. Ze začátku jsem z toho bývala smutná, ale postupem času jsem si zvykla a přizpůsobila se situaci. Pokaždé jsem ale na Martina intenzivně myslela a říkala si, co asi zrovna dělá a kde přesně se nachází. Byla jsem na jeho povolání hrdá, ale současně mě provázel strach, a pokaždé jsem si oddychla, když poslal zprávu, že v pořádku přistáli.
Manžel se před Vánoci nečekaně objevil ve dveřích
Jako každý rok Martin před svátky odjel a náš život se točil kolem předvánočních příprav. Jednoho večera jsem si po náročném dni konečně sedla do křesla v obýváku a užívala si klid, který mě v tu chvíli obklopoval. Děti už spaly a já myslela na svého skvělého muže.
Najednou se ozvalo zaklepání na dveře. „Kdo to jen může být?“ pomyslela jsem si nevrle a neochotně jsem se zvedla. Otevřela jsem dveře a překvapením málem upadla. Za nimi stál Martin ve své uniformě a snažil se na mě usmívat. I tak jsem pochopila, že se muselo něco stát. „Proč jsi tu tak brzy?“ zeptala jsem se, když jsem ho objala. „Myslel jsem, že bych mohl letos udělat něco jinak. Chci být s vámi,“ odpověděl a usmál se.
„Martine, je něco v nepořádku?“ zeptala jsem se tiše. Martin zvedl oči od mé tváře a na chvíli zaváhal. „Víš, stalo se něco... nemám ti to říkat, ale chci, abys to věděla.“ Najednou se mi sevřelo srdce. „Co se stalo, Martine?“ vydechla jsem a položila mu ruku na rameno. „Byl jsem v incidentu,“ řekl tiše.
Nejkrásnější svátky za poslední roky
Jeho slova mi zastavila srdce. „Neměl jsem ti to říkat teď, o Vánocích.“ „Incident? Co to znamená?“ zeptala jsem se vyděšeně, i když jsem tušila, co mi chce říct. „Letadlo mělo technické problémy, museli jsem se vrátit. Nikomu se nic nestalo, ale let jsme museli zrušit. Takže teď, místo abych byl v Istanbulu, jsem tady s vámi.“
V tu chvíli jsem si uvědomila, jak moc ho miluji. Cítila jsem, jak se mi do očí tlačí slzy, a pevně ho objala. „Jsem ráda, že jsi v pořádku,“ řekla jsem s láskou v hlase. „Žádný dárek pod stromečkem nemůže nahradit to, že tě máme tady s námi živého a zdravého.“ „Nemyslel jsem si, že to vezmeš takhle. Myslel jsem, že budeš naštvaná,“ oddechl si můj muž. „Proč bych měla být naštvaná? Já jsem hlavně ráda, že jsi tady a že se ti nic nestalo,“ znovu jsem ho přitiskla k sobě.
Celé Vánoce jsme strávili společně, radujíce se z každého okamžiku. Věděla jsem, že naše rodina je ten největší dar, který mohu mít a že budu šťastná pokaždé, když se mi můj muž vrátí domů živý a zdravý.