Martina je samoživitelka. Sebe i syna Tomáše dokáže zabezpečit. Vychovává ho tak, aby byl slušný a hodný. Bohužel výchova její kamarádky Dáši je velmi benevolentní. Martina jí hlídala dceru a ta jí způsobila velkou škodu.
Kamarádka Dáša mě přemluvila, abych si na víkend vzala její dceru Míšu. Nechtělo se mi, protože se mi nelíbilo, jak je Míša divoká. Nebyla vůbec vychovaná.
Dcerka se od začátku chovala jako utržená ze řetězu
To, že Míša neuměla pozdravit a poděkovat, byla drobnost. Kamarádka mi ji v pátek ve spěchu předala a zmizela. Z auta na mě zavolala: "V neděli navečer jsem tu. Díky." Míša okolo mě proběhla za Tomášem. Děti si hrály v pokojíčku. Namazala jsem jim k večeři housku se šunkou. Tomáš se posadil ke stolu a začal jíst. Míša ne. Neustále brala šunku do ruky a lepila si ji na čelo. Oba se tomu smály. Začala jsem to řešit až v okamžiku, kdy připlácla šunku na zeď.
Po večeři jsem dětem pustila pohádku. Napustila jsem jim vanu a Míša se divila, proč se má koupat, když se myje jenom v neděli. Mezitím v obýváku stihla vytahat všechny deky z komody. Vysvětlila jsem jí, že není slušné otevírat skříně na návštěvě. Bylo znát, že mě Míša ignoruje. Srovnala jsem deky, a než jsem došla koupelny, byla voda všude. Míša ji nabírala do kelímku a lila na Tomáše, který stál vedle vany. Pomyslela jsem si, že to do neděle nevydržím.
Víkend jsme ve zdraví přežili
V sobotu jsem se rozhodla, že pojedeme na výlet. Naplánovala jsem procházku, na jejímž konci byla malá zoologická zahrada. Obě děti byly šťastné a den jsme si užily. V neděli bohužel pršelo, a tak jsem s dětmi hrála hry. Míšu to nebavilo a nakonec jsem pustila televizi. Po obědě si děti zalezly do pokojíčku, kde Míša stihla vystřihnout v zácloně díru. Vzala Tomášovi z penálu nůžky. Ten, když to viděl, běžel pro mě, ale už bylo pozdě. Večer jsem předala Míšu kamarádce a šla spát se synem v osm večer.
Zjistila jsem, co mi kamarádčina dcerka provedla
Léto skončilo, ochladilo se a já si chtěla do práce vzít svůj oblíbený kožený kabát. Vytáhla jsem ho ze skříně a v šoku ho upustila na zem. Nechápavě jsem si ho prohlížela. Vůbec mi nedocházelo, co to je. Na béžové látce z pravé kůže byly červenou fixou obkresleny všechny kapsy a na zádech namalovány kruhy. Odnesla jsem kabát do prodejny a tam mi řekli, že odstranit fix nepůjde. Poslali kabát do čistírny, ale vrátil se pomalovaný úplně stejně. Zkrátka byl zničený. Kabát za deset tisíc. Koupila jsem si ho minulý rok.
Kromě zaměstnání ještě po večerech pracuji z domova. Sobě i synovi chci dopřát slušný život, abychom mohli jet na dovolenou a měli peníze na hezké oblečení a koníčky. Hned jsem si uvědomila, kdy a kdo mi kabát zničil. Promluvila jsem si s Tomáškem, ale ten o ničem nevěděl. Míša mi musela sebrat v kuchyni červený fix, vlézt mi do ložnice, otevřít skříň a pomalovat mi kabát. Ten totiž visel na viditelném místě.
Řekla jsem o zničeném kabátu kamarádce. Ta se důrazně ohradila, že je Míša vychovaná a rozhodně do skříní neleze. Když jsem jí řekla, že jsem ji přistihla, jak mi ze skříní vytahala deky, nevěřila tomu. Nechtěla jsem po kamarádce nic, jen aby si uvědomila, jak nezvladatelná Míša je. Ale celé se to obrátila proti mně. Kamarádka je přesvědčená, že má dceru perfektně vychovanou.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.