Masakr na škole v Dunblane: Muž, který střílel, neměl nikdy vlastnit zbrojní průkaz

květiny před školou v Dunblane
Zdroj: Profimedia

Bylo ráno 13. března roku 1996 a učitelé a děti na základní škole Dunblane ve Skotsku se připravovali na další obyčejný den. Jenomže v té osudné chvíli vstoupil na pozemek školy třiačtyřicetiletý Thomas Hamilton, který po chvilce rozpoutal nejkrvavější střelbu ve vzdělávací instituci v historii Spojeného království, jež posléze dostala děsivý název masakr v Dunblane.

Kamil Šivák
Kamil Šivák 04. 04. 2025 11:00

Onoho nešťastného dne přišlo o život šestnáct žáků a jeden učitel. Další dítě pak zemřelo ještě cestou do nemocnice. Dalších 12 žáků bylo vážně zraněno. Šlo o tak tragickou událost, že navždy změnila pohled britské společnosti na používání zbraní pro soukromé účely.

Děsivý masakr v Dunblane

Když Thomas Hamilton vstoupil do budovy základní školy v Dunblane, měl u sebe čtyři ruční zbraně a 743 nábojů. Nejprve začal pálit do auly a dívčích toalet, pak přešel k tělocvičně, kde se na hodinu připravovalo 28 dětí. Pozdější vyšetřování ukázalo, že Hamilton nepostupoval podle předem připraveného plánu. Střílel bez rozmyslu a rychle. Mezi jeho první cíle patřili tři učitelé (dva přežili) a třiačtyřicetiletá matka Gwen Mayor, která zemřela při ochraně studentů. Poté zranil několik dětí a jedno zabil. Poté pokračoval chodbou, přičemž pokropil kulkami každého, kdo se mu připletl do cesty. Nakonec vstoupil do jedné třídy.

„Podíval jsem se a uviděl střelce,“ popsal útok Steven Hopper, kterému bylo tehdy jedenáct let. „Vydal se mým směrem, a tak jsem se instinktivně schoval pod lavici. V ten moment začal střílet. Znělo to, jako by někdo velmi rychle klepal kladivem. Pak nastala krátká pauza. Poté začal střílet znovu.“ Po druhé várce střelby se odebral zpět chodbou, kde začal kolem sebe pálit hlava nehlava. Jakmile opět stanul před tělocvičnou, střelil se Thomas Hamilton do hlavy.

Šílený střelec Thomas Hamilton trpěl paranoiou

Řádění Thomase Hamiltona netrvalo déle než čtyři minuty, ale skončilo obrovskými ztrátami. Než si vzal život, stihl vypálit sto nábojů. Rodiče žáků začali ihned pátrat po tom, jak je možné, že se takovému muži podařilo získat zbraně. Bylo o něm známo, že trpí paranoiou, také choval zášť vůči několika prominentním členům místní komunity a že se rovněž nevhodně choval k mladším chlapcům.

Mstil se tak možná za to, že, jelikož byl označen za „úchyla“, přišel o svou firmu na výrobu kuchyní. Zákazníci se od něho odvrátili. Bylo tak zřejmé, že se v něm hromadí vztek. Policie však na to nedbala. Jednoduše mu každý rok obnovila licenci na zbraně, aniž by ho, byť jednou, poslala na psychologické testy, zda je k držení zbraní stále způsobilý.

Konec zbraní

Po masakru v Dunblane se spustila masivní kampaň s názvem Snowdrop (v překladu sněženka, která kvete právě v březnu), jež do konce roku získala více než milion podpisů. Parlament jednal rychle a zakázal v nové legislativě soukromé vlastnictví střelných zbraní větších než je ráže .22. Nová pravidla začala platit od února 1997. Do konce roku ještě vznikl dodatek, který se rozšířil prakticky na všechny druhy, vyjma zbraní historické či estetické hodnoty, pro sportovní účely, světlice a airsoft.

Od té doby počet úmrtí způsobených střelnou zbraní v Anglii prudce klesl. K žádnému dalšímu masakru, jenž by se odehrával ve zdech škol, již ve Velké Británii nedošlo a doufejme, že už nikdy nedojde.

Zdroje informací:
Wikipedia.org: Dunblane massacre
Allthatsinteresting.com: The Horrific Story Of The Dunblane Massacre - And How It Changed Gun Laws In The U.K. Forever

Létající Čestmír po 42 letech: Lukáš Bech nám prozradil, co ho dnes živí

Létající Čestmír po 42 letech: Lukáš Bech nám prozradil, co ho dnes živí

Související články

Další články