Facebook
Instagram
Nejznámější česká rosnička Dagmar Honsová přijala pozvání do talkshow LifeeTalk. Vysvětlila nám pozadí našich nejznámějších pranostik a lidových rčení a odhalila, zda se podle nich dodnes můžeme řídit. Existuje podle ní globální oteplování a jaký má stoupající teplota vliv na náš běžný život? A jak počasí ovlivňuje naše ekologická zodpovědnost?
Rosnička Dagmar Honsová (44) v talkshow LifeeTalk mimo jiné potvrdila mnohaleté domněnky ohledně globálního oteplování a konstatovala, jaký vliv má na naše životy. "Oteplování rozhodně ovlivňuje počasí na území České republiky a ovlivňuje také celosvětové počasí. Přináší nám daleko více extrémních meteorologických jevů a v posledních letech velmi často přepisujeme i tabulky teplotních rekordů," upozorňuje slavná meteoroložka. "V zimním období je kolikrát patnáct stupňů Celsia a v létě jedna tropická noc za druhou, hodně vysoká vlhkost vzduchu – takže pocitová teplota je ve městech kolikrát až nesnesitelná."
Pranostikám bych příliš nevěřila, říká Dagmar Honsová
Ke konci listopadu patří i svátek svaté Kateřiny, ke které se váže také několik pranostik. "Na svatou pannu Kateřinu sluší se schovati pod peřinu; pak na svatého Mikuláše tuť jest zima všecka naše," říká se například. Nebo: "Začne-li na Kateřinu zima a napadne-li sníh do bláta, úroda nebude bohatá. Svatá Kateřina chodívá ráda bíle přioděna."
Podle Dagmar Honsové to ale s pravdivostí pranostik nebude tak horké. "Verifikace pranostik na území České republiky neplatí, ruku do ohně bychom za ně rozhodně dát nemohli. Podle statistik se řídit také nemůžeme," zklame rosnička mnoho fanoušků těchto rčení. "Rozhodně neplatí takové ty pranostiky: „Když je listopad bohatý na mlhu, tak březen bude chudý na déšť.“ To jsou pranostiky mezi jednotlivými ročními obdobími a jednotlivými měsíci, jednotlivé závislosti nevychází," vysvětluje odbornice na počasí. "Na druhou stranu, já využívám pranostiky velmi ráda, protože vždycky přitáhneme pár diváků na nějakou tu pranostiku nebo na lidové rčení. Je úžasné, že se to tady udrželo."
V zimě takové teplo, že létaly mouchy
Některé pranostiky vznikaly podle Dagmar Honsové už v 16. století a stále je lidé mají v povědomí. Najdeme je v kronikách. "Lidé ještě nevěděli, kolik je stupňů Celsia nebo jak je to přesně s tím počasím, ale v kronikách můžeme najít: „Letos na Štědrý den bylo takové teplo, že létaly mouchy,“ uvádí jako příklad. "Nebo třeba rok 1079 – tenkrát se v kronikách psalo, že na 11. listopadu zamrzly všechny řeky a začala pravá zima, sněhová pokrývka roztála až v březnu následujícího roku." Naši předci sice neznali fyzikální jevy, jak je známe dnes, ale velmi dobře uměli popsat, jak se lidé v konkrétním období cítili.
Povodně 2024 už se řeší i ve světě
A do historie se červeným písmem zapíšou také letošní tragické povodně. "Ty už jsou v jednotlivých statistikách velmi výrazně zapsané a opět – pozor, něco se děje, extrémní jev ve střední Evropě," naznačuje televizní rosnička. "Zabývají se tím nejen hydrologové a povodňáři tady u nás v České republice, ale zabývají se tím z hlediska klimatických změn také celosvětově."
Za počasí zodpovídá naše ekologické chování
Ruku v ruce s globálním oteplováním a extrémními jevy jdou naše ekologické návyky. "Tady je hodně velká přímá úměra. Samozřejmě, že příroda nám to vrátí zpátky," říká Dagmar Honsová s tím, že bychom neměli spoléhat na světové mocnosti, které "problém vyřeší". "Hodně často už slýchám názory: „Já se nebudu snažit jako jednotlivec, vždyť já do toho přispívat nemohu. Podívejte se, co udělá jedna továrna. Jaké škodliviny vypustí během jednoho jediného dne do ovzduší.“ Každý z nás by se měl k přírodě chovat šetrně, protože podle meteoroložky Dagmar Honsové nám příroda vše spravedlivě vrací.
Na fotografie nejznámější české rosničky Dagmar Honsové se můžete podívat v naší fotogalerii.
Související články
