Michal (37): Kdysi jsem si myslel, že nejsem schopen nevěry. Pak jsem ale pochopil, že může jít kromě sexu o něco víc

Nevěru jsem odsuzoval a dnes si kladu zásadní otázku. Opravdu bychom měli za každou cenu žít celý život s jedním partnerem? Někdy jdeme zbytečně „na sílu“ a přitom možná konec vztahu není taková prohra, jakou z toho děláme

Mohlo by Vás zajímat:

Šárka (49): Našla jsem důkaz o manželově nevěře. Musím mlčet, protože podruhé už se rozvádět nechci

Na nevěru jsem měl jasný názor

Můj otec byl velký nevěrník a matka mu to celá život trpěla. Byl jsem svědkem toho, jak přicházel občas domů nad ránem a ona seděla v křesle v obýváku a jen mu věnovala skelný pohled. Jednou na nás na koupališti dokonce začala křičet nějaká a žena strkat před sebe baculaté batole. Máme pak dlouho nosila tmavé brýle, aby zakryla kruhy pod očima.

Během dospívání jsem pochopil, co je táta zač. Veselý chlapík, docela úspěšný ve svém oboru, co miluje společnost žen. Máma byla sice krásná, ale jemu jedna kráska nestačila. Chtěl je pokud možno všechny, jak se jednou matka vyjádřila. To už byla starší a táta se odstěhoval na chatu, kde se rozhodl trávit důchod. Když už mu ženy nepadaly k nohám, stačila mu k životu řeka a rybářský prut.

Tátu mám svým způsobem rád, ale díky jeho chování jsem nevěru nenáviděl. Neuznával jsem žádnou její formu a neměl pochopení ani pro kamarády, kteří se mi občas svěřili. Vidět, jak to ženskou ničí a dělat si co chci? To mi připadalo jako zvěrstvo, manipulace největšího kalibru. Když jsem se ženil, věděl jsem, že je to s Martinou navždy.

Mohlo by Vás zajímat:

Lea (39): Nikdy bych netipovala, že mě manžel dokáže podvést. Nevěra přesto nebyla to nejhorší, co mi přichystal

Svoji ženu miluji nade vše

S Martinou jsme se brali mladí, bylo nám přes dvacet. Myslel jsem to s ní vážně a nehodlal jsem se pouštět do nekonečného hledání někoho lepšího, krásnějšího nebo zajímavějšího. Nehnal jsem se za zážitky se ženami. Něco mi říkalo, že být v tomto ohledu přesycený, nikam nevede.

Navíc byla Martina moje první velká láska a byl bych blázen, kdybych ji nechal jít. Náš vztah byl mimo jiné i velmi přátelský, protože jsme ani jeden neměli nejlepšího přítele. Tedy dokud jsme se nepotkali. Byl jsem naivní, nedovedl jsem si představit, že se něco změní za patnáct let. A změnilo se toho opravdu mnoho.

Pár let jsme žili a pracovali v Německu, pořídili jsme si dvě děti. Několikrát jsme změnili pracovní obor a to dost zásadně. Byli jsme spokojení, unavení životem a umořeni prací. Vybudovali jsme si ale krásný domov a takovou zvláštní jistotu. Časem se stalo, co se nám stalo už několikrát.

Přestali jsme spolu komunikovat, jeli jsme si každý svůj život. Pořád mezi námi byl ten krásný základ. Ale každý jsme objevovali v životě nové věci, každý trochu jiným směrem. Stávali se z nás jen ti kamarádi, chyběla nám intimita a ani jeden ji od druhého nevyžadoval, což bylo asi nejhorší. Byli jsme jako bratr a sestra, dokonalý tým, skvělí kámoši.

Mohlo by Vás zajímat:

Jana (33): Soused si postěžoval, že manželka je mu nevěrná. Pak se mě pokusil políbit

Poznal jsem ženu, co se mnou „zacloumala“

V tu dobu jsme potkal Juditu, ženu, která se vyskytovala v mém okruhu známých. Nebyla to klasická sexbomba, do které se zakouká každý. Byla jako spřízněná duše, okamžitě jsme si hluboce porozuměli. Dokonce víc, než s Martinou, se kterou to bylo vždy na přátelské bázi. S Juditou to bylo až nadpozemské a nevěra z toho vyplynula jako druhotná věc, přestože to zní asi dost neuvěřitelně. Vyčítám si to, ale zároveň jsem zmatený. Nepřipadám si, jako můj otec, který jen lovil jednu za druhou.

Mám pocit, že jsou různé etapy člověka v životě a možná tu není na celou dobu jen jeden, s nímž bychom ho měli strávit. Všichni se mění a je přirozené, že se mění i vztahy. Otázka je, co by mi na to řekla Martina. Existuje rozchod „v dobrém“ a dokázal bych to vůbec? Jsme naučení, že rozvod je životní prohrou...?

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Vanda (40): Přítelkyni jsem byla dvakrát nevěrná, abych si to zkusila s mužem. Skončilo to ale fiaskem

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.