Míla (38): Vůbec své dceři nerozumím. Tvrdí, že je na kluky, ale chodí s dívkou

Adéla mi vždycky říkala, že se jí líbí kluci, kteří se kolem ní neustále motali. Na začátku roku ale začala chodit s Renatou! Vodí se s ní po našem maloměstě za ruku a užívá si nadměrné pozornosti všech okolo. Lidé ji pomlouvají, je vítaným středem pozornosti a klepů, a já se obávám, že si svým podivným rebelstvím zbytečně komplikuje život.

Mohlo by Vás zajímat:

Patrik (30): Bývalá přítelkyně mi po třech letech vztahu oznámila, že je lesba. Bojím se, že má stejný problém i ta současná

Asi ráda provokuje

Když mi naše Adéla poprvé sdělila, že chodí s dívkou, byla jsem v šoku. „Mami, s Petrem už dávno nechodím! Byl příšerně nudný, jako všechno v tomhle šíleném zapadákově. Chodím teď s Renatou!“ řekla poté, co jsem se jí zeptala, jak to má s Petrem. Cosi se ke mně tehdy doneslo v práci, ale odmítala jsem těm hanlivým a zlým klepům věřit.

Koukala jsem na ni a nevěděla, co říct. Vždy se mi svěřovala, kdo se jí líbí, a vždy to byli kluci! A teď najednou Renata? Nebyla jsem si jistá, co si o tom mám myslet, ale snažila jsem se nedělat ukvapené závěry. Jenže pár dní na to jsem ji viděla, jak se vede na náměstí za ruku s extravagantní dívkou, hlasitě se smály, zjevně chtěly být nepřehlédnutelné. Což se jim také dařilo.

Mohlo by Vás zajímat:

Arnošt (45): Manželce nejsem dost dobrý. Řekla, že bude raději lesba, a odešla ode mě

Všichni nás řeší

Šeptanda se šířila jako lavina a mně se svíral žaludek. Kdybych žila ve velkém městě a navíc věděla, že je dcera jinak orientovaná, přijala bych to a neřešila, jenže obě věci byly jinak a já věděla, jak u nás umí být lidé zlí. Navíc jsem to tajila před manželem, ten by dceru asi zabil. Naštěstí nyní pracuje v Německu a domů jezdí jen jednou za měsíc na týden, do hospody nechodí a moc kamarádů ve městě nemá...

„Adélko, co s tou Renatou blázníte? Vždyť jste obě vždy proháněly kluky…“ ptala jsem se opakovaně dcery. Ta jen pobaveně pohodila hlavou a pronesla: „Náhodou to je super. A aspoň mají lidi o čem mluvit.“ Vztek se ve mně vařil, ale snažila jsem se nevybuchnout. „A to ti nevadí, že nás všichni pomlouvají? Uvědomuješ si, že až vás to s Renatou přestane bavit, tak o kluka nezavadíš?“ Dcera protočila oči a tím to pro ni haslo. Pro mě ale bohužel ne…

Mohlo by Vás zajímat:

Světlana (26): Coby lesbička se bavím tím, jak si muži a ženy nerozumí. Nenalezitelná gumička mě dostala stejně jako bizarní dárky

Nevím, co dělat

Když jsem druhý den v obchodě projížděla s vozíkem kolem dvou sousedek, významně se po mě otáčely a pak se začaly smát. Hned mi bylo jasné, co ty „báby“ probírají. Byla jsem na ně naštvaná, ale byla jsem vytočená i na dceru. „Na co si to hraje? Proč tak všechny provokuje?“ běželo mi hlavou.

Večer jsem to s ní zkusila jinak. „Je ti s tou Renatou aspoň dobře?“ zeptala jsem se. Podívala se na mě a zvážněla. „Já ani nevím, hodně se hádáme,“ přiznala mi. Vůbec své dceři nerozumím, o co jí jde? Co si dokazuje? Ale kdo ví, zda ona sama rozumí sobě. O Adélku se moc bojím, lidé jsou strašně zlí. Ale nezbývá mi než nechat věci plynout a modlit se, aby ji to brzy přešlo. Skoro sedmnáctileté holce podobné věci těžko zakážete.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Světlana (26): Coby lesbička se bavím tím, jak si muži a ženy nerozumí. Nenalezitelná gumička mě dostala stejně jako bizarní dárky

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.