Miriam (25): Stydím se kamarádům říct, že málo vydělávám. Po návštěvě kina jsem týden jedla jen chléb s kečupem

Vystudovala jsem vysokou školu, ale takový obor, který moc peněz nepřináší. Svou práci mám moc ráda a naplňuje mě. Horší to pak ale je, když je potřeba platit složenky. Zbyde mi tolik, že by jeden zaplakal...

Mohlo by Vás zajímat:

Simona (34): Svého přítele už nemůžu ani cítit. Ale na rozchod musím zapomenout, na vlastní život nemám peníze

Nikdy jsem neměla moc peněz

Naše rodina měla vždy hluboko do kapsy. Jakmile mi bylo patnáct, už jsem musela jít na brigádu, abych si mohla zaplatit obědy ve škole. Na lyžák jsem mohla zapomenout a byla jsem ráda, že si můžu našetřit na nové tenisky.

Táta s mámou se museli pořádně ohánět, aby uživili čtyři děti. Ale myslím, že jsme i přes to všechno žili spokojeně. Dodnes na toto období vzpomínám ráda. Věděla jsem, že aby se něco zlepšilo, musím si udělat vysokou školu. Pak bych se mohla mít lépe a vydělat si víc. Nakonec se mi to povedlo.

Jenže většina mého platu padne na nájem. Za zbytek nakoupím potraviny. Vařím si doma, protože dnes není neobvyklé dát za oběd sto padesát korun a víc. To mám jídlo na dva dny. Na druhé straně mám sama pro sebe malý podnájem a klid. O něčem takovém jsem vždy snila, protože se sourozenci jsme se tlačili v jednom pokoji.

Mohlo by Vás zajímat:

Ivana (49): Exmanžel rozmazluje naše děti. Nemám peníze na to, abych mu mohla konkurovat

Nemůžu si dovolit chodit s kamarády ven

Horší je, když mě kamarádi pozvou někam ven. Když jdeme do parku, je to fajn. Ale minulý měsíc někdo vymyslel kino. A jako na potvoru se šlo do multiplexu. To znamená lístek za dvě stovky, k tomu nějaké pití a po filmu na pivo.

Jedno malé pivo jsem usrkávala tak dlouho, až ztratilo chuť. Číšník se mě každých deset minut ptal, jestli si ještě něco dám, ale já věděla, že už jsem překročila svůj rozpočet. Tak jsem tiše požádala o kohoutkovou vodu. Na chvíli zaváhal, ale pak mi přinesl sklenici. A už si mě nevšímal.

Co jsem měla dělat? Stejně jsem věděla, že mě nečeká moc dobrý týden. Téměř celý rozpočet na sedm dní jsem minula za jeden večer. A to jsem si toho moc nedopřála. Celý týden jsem musela jíst jenom chléb s kečupem, což sice není nic extra, ale je to levné.

Mohlo by Vás zajímat:

Šárka (26): Kvůli penězům bydlím v podnájmu s cizím chlapem. Obávám se, že se do mě zamiloval

Musím si najít brigádu

Když jdou kamarádi jednou za čas na večeři, raději se vymluvím, že na mě něco leze. Nemůžu si dovolit jíst venku, to by mě zruinovalo. Stejně tak jsem musela odmítnout pozvání na hudební festival. Když jsme to s kamarády řešili a ukázalo se, kolik by to stálo, jen jsem zalapala po dechu.

Ale řekla jsem si, že se to musí změnit. Momentálně si hledám brigádu, abych si mohla našetřit a tu a tam si něco dopřát. A ideálně si odložit dost peněz, abych příští léto mohla s partou někam jet. Mám na to necelý rok, takže sebou musím hodit...

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Klára (25): Přítel mě pozval na dovolenou, ale teď chce, abych si ji zaplatila. Tolik peněz nemám

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.