Miriam (68): Na ten předvelikonoční den vzpomínám dodnes. Nehoda se šéfovou mi ukázala, kdo ve skutečnosti jsem

V kolektivu jsem neměla nikdy problém a těsně před koncem gymnázia se rozhodla podat přihlášku na práva. Známky jsem na to měla, ale neuspěla jsem. Přesto jsem s radostí přijala alespoň jedno ze dvou nabízených pracovních míst. Šlo o administrativní činnost a nabídka se mi líbila i proto, že místem působení byl nádherný, původně barokní palác.

Mohlo by Vás zajímat:

Ingrid (52): Myslela jsem, že mi dceřina lesbická orientace nevadí. Nedávná situace mě ale usvědčila ze lži

Ač mám manžela ráda, nikdy jsem vášeň necítila

Díky kladnému vztahu k lidem jsem zapadla a příjemné zprávy mě brzy čekaly i v soukromém životě. Můj tehdejší přítel Radek mě požádal o ruku, později přišly děti. Nevím, zda šlo o vášnivou lásku, ale spíš jsem dělala jen to, co je běžné.

Radka jsem měla ráda a svatba mi přišla jako logické východisko. Přesto ten pocit, o kterém se dříve nahlas nemluvilo, ač dnes se o něm všude píše, nějak nepřicházel. Žádné výbuchy slasti při milování, žádná touha, podlamující kolena, nic. Protože ale v životě existovaly důležitější věci, rychle jsem na tento fakt zapomněla.

Mohlo by Vás zajímat:

Katka (29): Partner se mi svěřil, že je bisexuál. Teď přišel s netradičním požadavkem

Nehoda se šéfovou mi od základu změnila život

V závěru 80. let těsně před Velikonoci však přišlo něco, co mi dodnes vrtá hlavou. S holkami jsme po ránu seděly v kanceláři a netrpělivě vyhlížely volno, když vtom zabzučela pevná linka. „Miriam, máš jít do vrátnice. Něco ti prý vypadlo z kabelky,“ tlumočila kolegyně Helena vzkaz vrátného. „Aha, hned,“ reagovala jsem a už sbíhala schody dolů do dvora, kam mezitím dorazila i naše velká šéfová Lada.

Vzrůstově spíše malá, protože měla i s podpatky 160 cm, zato vzhledu nepřehlédnutelného. Těžký parfém, vyčesaný účes, šaty dle poslední módy… Kdekdo se jí bál, proto i já chtěla převzít od vrátného ztracený předmět a rychle zmizet. Jenže když jsme se míjely, zničehonic se šéfové na historické dlažbě zasekl podpatek mezi spáry a ona zavrávorala.

„Dobrý de…“, chtěla jsem ji pozdravit, jenže větu už nedokončila. Lada mi vysloveně padla do náruče a nebýt mě, patrně by hned po ránu absolvovala ošklivý pád. Když jsme se vzpamatovaly, poděkovala mi, ale víc mě zarazil fakt, když mi při odchodu dala letmou pusu na tvář.

Mohlo by Vás zajímat:

Kateřina (22): Můj nový přítel je nejen bisexuál, ale chtěl také otevřený vztah. To už jsem neunesla

Pochopila jsem, že jsem bisexuálka

Zatímco ona už byla na schodech do budovy, já zůstala stát jako opařená. „Cože?“ Nechápala jsem. „Tady máte to pouzdro, které jsem vám zachránil,“ probudil mě až hlas vrátného. Poděkovala jsem a chtěla rovněž odejít. Jenže on pokračoval. „Teď budete její oblíbenkyně. Ona má ženy ráda,“ zabručel jako nefalšovaná drbna a já v tu chvíli nevěděla, kde mi hlava stojí. Poprvé v životě jsem totiž pocítila ony motýlky v břiše…

Okamžik, kdy jsem šéfovou držela v náruči, mi utkvěl v paměti stejně jako drb vrátného. Až do konce pracovní doby se mnou nebyla řeč a na událost jsem myslela nejen o Velikonocích, ale čas od času i po zbytek let. S Ladou jsme sice už do blízkého kontaktu nikdy nepřišly, zato mně postupně docházelo, kdo jsem. K bisexualitě jsem se až dosud nepřihlásila, přesto si v době Velikonoc rok co rok uvědomuji, že mé srdce nemá a nikdy nemělo jasno.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Gizela (39): Nový přítel se mnou chtěl být každý den. Myslela jsem, že jde o lásku, ale čekalo mě drsné procitnutí

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.