Facebook
Instagram
Prsa. To je květnové téma moderátorky Báry Hlaváčkové v jejím pořadu Ženská tabu. Jak o ně pečovat? A hlavně, jak je zachovat zdravá? I o nejnovějších metodách prevence a léčby si Bára popovídala s lékařkou Miroslavou Skovajsovou.
Miroslava Skovajsová je zakladatelkou a ředitelkou sítě Mamma center. Před 20 lety navíc spolu s kolegy z celé České republiky založili program screeningu rakoviny prsu. Díky jejich práci bylo v časných stadiích nemoci zachyceno 60 tisíc pacientek, které se díky tomu vyhnuly dramatičtějšímu a možná i fatálnímu průběhu onemocnění.
"Těch 60 tisíc žen z toho, že přišly na screening, neuvěřitelně profituje. Životem, prsem, kvalitou života... A vezměte si - těch 60 tisíc, to je město. Já teď neumím říct jaké, ale je to obrovské město žen. Toto je poklad, který se nám podařilo vydolovat ze země, nastavit ten program, udržet ho, sledovat kvalitu," líčí lékařka. Zmiňuje ale i to, jak zásadní roli hraje ve vzniku rakoviny prsu psychosomatika, a nabádá ženy, aby na sebe vzdor každodennímu kolotoči povinností nezapomínaly.
Miroslava Skovajsová o příčinách rakoviny prsu
Vy jste v oboru "péče o prsa" už více než 30 let. A rakovina prsu je bohužel pořád velký strašák. Pořád neznáme její přesnou příčinu. Ročně přitom onemocní až 7000 žen. Je to tak?
V loňském roce to bylo dokonce 7500 žen.
A umírá 2000?
Umírá tak 1600–2000 žen. Tady je ale potřeba vysvětlit, že umírá stále stejný počet žen, přestože číslo žen, které nově onemocní, dramaticky stoupá. Rozevřely se tedy nůžky mezi úmrtností a výskytem rakoviny prsou, což je důležitý doklad toho, že prevence, to znamená časné nalezení nádorů v prsu u žen, které ještě nejlépe netuší, že tam ten nádor mají, je tou nejléčebnější metodou.
Já ale říkala, že pořád ve většině případů nevíme přesnou příčinu, proč rakovina prsu přichází. Vy, za ta léta praxe, vypozorovala jste nějakou příčinu nebo nějaké pojítko mezi ženami? Proč onemocní rakovinou prsu?
Já se vždycky žen ptám, když se vrátí po léčbě. Ne v době diagnózy, to by bylo velmi neomalené. Ale v době, kdy už se cítí zdravé, kdy docházejí jenom na onkologické kontroly, se jich ptám, zda přišly na to, proč onemocněly. A musím vám říct, že většina žen to ví. A jsou tam dvě skupiny žen. Jedna, trochu větší, je ta, kde si ženy uvědomují, že pracovaly pro okolí, pro rodinu, pro zaměstnání bez jakéhokoliv ohledu na sebe. Až to tělo jim řeklo: "Zastav!"
Hmm.
Takové ty až "superpečující". Takové, které tou svojí péčí až malinko okolí dusí. A tyhle ženy, které si uvědomily, že jsou až obtížné, říkají, že potom, když to nahlídnou a začnou měnit svůj přístup k životu, měnit vzorec myšlení a chování, že se rodina diví. Co je to s tou maminkou?! Ale maminka vykvete a rodina to pochopí. Protože žena je vždycky středobodem rodiny. A když ten středobod je fyzicky, ale i psychicky v pořádku, tak se z toho těší celá rodina.
Chápu to správně, že jde o ženy, které se starají o ostatní, ale zapomínají na sebe?
Je to přesně tak. To je ten úder na hlavičku!
Fakta o významu screeningu rakoviny prsu
My už řekly, že jste lékařka. Jste zakladatelka Mamma center, to znamená, že v posledních 20 letech používáte screening, což je velká pomoc, velký krok kupředu. Jak moc velký "gamechanger" to byl?
Já myslím, že mnozí naši vládní představitelé, lidé na ministerstvu, na pojišťovnách si ani neuvědomují ten úžasný dopad screeningu, prevence, na kterou jsem opravdu pyšná, že se nám ji podařilo se skupinou dalších kolegů z celé České republiky nastavit. Loni jsme slavili 20 let.
Jak jste to oslavili?
Docela originálně. Měli jsme konferenci, na kterou jsme pozvali i představitelky a členky Aliance žen s rakovinou prsu. Potom jsme měli společný večer s hudbou, protože to dává smysl, spojení lékaře a pacientky. Za ty roky bylo provedeno více než 20 milionů mamografických vyšetření, ale co je podstatnější, bylo zachyceno, v těch časných stadiích, více než 60 tisíc nových pacientek.
To je obrovské množství žen
Těch 60 tisíc žen z toho, že přišly na screening, neuvěřitelně profituje. Životem, prsem, kvalitou života... A vezměte si - těch 60 tisíc, to je město. Toto je poklad, který se nám podařilo vydolovat ze země, nastavit ten program, udržet ho, sledovat kvalitu. Protože všech 70 pracovišť musí udržovat vysokou úroveň kvality diagnostiky, aby to přineslo efekt. Aby to nebyly zbytečné mamografie a zbytečná ultrazvuková vyšetření.
Abychom to řekly trochu v číslech... Já četla, že screening pomohl snížit úmrtnost na rakovinu prsu o celou třetinu.
Ano, ano. To jsou ty rozvírající se nůžky. Dokonce 33 %. My hlídáme každé procento.
Co každé procento, každý život!
Tak, ano. Ono už to závratně klesat nebude. To by muselo do screeningu začít chodit víc žen.
A kolik jich chodí? Víme procenta, kolik žen chodí na screening?
Víme to přesně. Pohybuje se to okolo 62 %. K tomu ale musíme připočítat asi 10 % žen, které již byly na rakovinu prsu diagnostikovány. V České republice jich žije víc než 100 tisíc a ty samozřejmě do screeningu docházejí. Akorát my je vedeme pod jiným kódem. Ale řekněme, že 70 % žen chodí pravidelně.
Miroslava Skovajsová o prevenci rakoviny u mladých žen
Kdo by chodit měl preventivně? Mám na mysli, jaké jsou rizikové faktory?
Rizikový faktor je především věk. Čím je žena starší, tím je větší pravděpodobnost, že rakovinou prsu onemocní. Takže každá žena od 45 let, tak je také nastavený screeningový program. Máme jednu z nejnižších hranic, dokonce jsme jednu dobu jako Česká republika byli jedinou zemí, kde ženy měly přístup na screening od 45 let. Jednou za dva roky preventivní mamografie až do konce života. A pak pod tento věk, tedy pod 45 let, by měly chodit ženy, kde se rakovina prsu nebo rakovina obecně vyskytuje v rodině častěji. Nebo ty, které cítí, že mají velice stresový život. Ženy mohou chodit v jakémkoliv věku. Tu dolní hranici bych nastavila tak někdy mezi třicítkou a pětatřicítkou.
Takže kdyby někdo mezi 20 a 30 lety bez rizikových faktorů chtěl mít jistotu, na co má chodit?
Když přijde, bude si to platit, to vyšetření.
Jak vyšetření probíhá u mladých pacientek?
Půjde o ultrazvukové vyšetření, protože mladý prs ten mamograf neumí dobře zobrazit. Tam je mnohem lepší ultrazvuk. Okolo té pětačtyřicítky se to láme a je lepší mamograf. Takže by přišla na ultrazvukové vyšetření, kde jí zdůrazníme, že je hlavně důležité, aby se samovyšetřovala.
Samovyšetření. Jak často? Jak často si takzvaně "sahat na prsa"?
Každý měsíc po menstruaci. Velké podtržení, velký vykřičník: PO MENZES! Protože před ta žláza může být hormonálně velmi změněná a může vytvářet falešně pozitivní nálezy. Samozřejmě i to samovyšetřování... Je dobré s ním začít až po ultrazvuku. Dojdete na ultrazvuk a máte papír, že jste zdravá... A to je ta chvíle, kdy by se žena měla poprvé samovyšetřit. Protože k tomu může přistupovat s tím: "Vím, že jsem zdravá a teď si ta prsa, po menzes, vyzkoumám. A zjistím, jak vlastně pohmatově vypadají, když vím, že jsem zdravá."
Miroslava Skovajsová o mamografickém vyšetření
Zpátky k mamografickému vyšetření... To bývá často strašák. Mají se ho ženy obávat?
Je to zbytečný strašák. Ano, používá se tam minimální dávka měkkého záření. Ženy se bojí této malé dávky, ale pak klidně letí letadlem do New Yorku, kde tu dávku dostanou stejně jako z té mamografie. Obecně na letištích se nás nikdo neptá a dostáváme malé dávky záření. Prochází se tam rentgenovým rámem. Takže, ženy, tohoto se opravdu neobávejte! Je to malilinké, ani bych neřekla riziko. Je to něco, za co na těch vážkách vah dostáváme mnohem víc.
Co ženy se silikonovými implantáty? Jde to, aby chodily na mamograf?
Není to problém. Žena, která má silikony, má dvousložkové prso. A na tu přírodní složku, na tu vlastní žlázu, máme mamograf. Ale v mezidobí mezi mamografiemi doporučuji, ať přijde na ultrazvuk. Protože mamograf se neumí podívat do implantátu. Do toho naopak umí nahlédnout ultrazvuk. A ultrazvuk je dokonce schopen detekovat, když ten implantát prosakuje. Byť nepatrně.
Co dělat, když si najdu bulku v prsu
A poslední věc... Když už nastane, že si žena něco nahmatá v prsu, jak má postupovat? Na koho se obrátit? A jak moc má tlačit na nějaký brzký termín?
Ano. Screeningová centra jsou poměrně dost zahlcená.
Ano.
Když jde o ženu nad 45 let, tak ty screeningové mamografické termíny nebývají tak dlouhé. A ještě když žena řekne: "Podívejte se, moc, moc se bojím. Něco si hmatám!", dostane včasný termín. Větší problém je u ultrazvuků... To vyšetření trvá poměrně dlouho, dělá ho lékař. A kapacita center na ultrazvuková vyšetření je mnohem menší. Takže když si žena do 45 let, nebo do 40 let, něco nahmatá, je zapotřebí, aby byla velmi naléhavá.
Jak má tedy žena s nálezem ze samovyšetření postupovat?
V první řadě ať se objedná do centra, ale ať se objedná do kvalitního centra. Ať nejde někam na rentgen, kde někdo dělá ultrazvuky a také k tomu udělá vyšetření prsu. Je zapotřebí se podívat na mamo.cz, kde je přehled všech screeningových pracovišť. Ať si získá termín a pak si dojde ke gynekologovi nebo k praktikovi pro žádanku.
O naději pro čerstvé onkologické pacientky
Na závěr... Jak povzbudit ženy, kterým je sdělena diagnóza rakoviny? A myslím si, že bez výjimek se vyděsí v první chvíli každá. Jak je povzbudit, aby nebyly tak vyděšené?
V první chvíli vždy ženám přitakám na ten smutek: "Ano, já vím, že jsme vás zaskočili. S tímhle jste nepočítala. Je to rána. Já se snažím to pochopit a asi nedokážu pochopit tu bolest, kterou právě prožíváte, protože osobně tu zkušenost nemám." To je takový ten první moment. Nadávejte, křičte, plačte! A pak se rozhodněte, že se necháte uzdravit. Že se uzdravíte. Tohle funguje. Většina žen se uzdraví.
Hmm.
Ty, co umřou, těch 1500 nebo 2000, to jsou většinou ženy, které s rakovinou žily už 25, 30 let. Jsou to věkovité dámy. Nejsou to ty, které jsme dneska zdiagnostikovali, tak to rozhodně není. Takže u této diagnózy je vždycky šance na dlouhodobé přežití nebo na úplné uzdravení, kdy si žena z toho krásného života, který nám tolik nabízí, ještě může mnohé dopřát.
Co dalšího prozradila Miroslava Skovajsová v rozhovoru s Bárou Hlaváčkovou?
- Co soudí o kontroverzním výroku herce Jaroslava Duška stran rakoviny
- Jak se k sobě chovat, abychom snížili riziko rakoviny
- Jak se dívají na její názory ohledně psychosomatiky ostatní lékaři
- Proč nemá smysl chodit na preventivní genetické testy
Související články
