Facebook
Instagram
Monika je vdaná už podruhé. S prvním manželem jí to klapalo jenom v posteli, cokoliv mimo ní končilo hádkou. Druhý manžel je moc fajn chlap a miluje ho, ale v posteli není zrovna přeborník.
Moje manželství s Martinem (35) netrvalo dlouho. Vzali jsme se ve spěchu a stejně rychle jsme se rozešli. Důvodem, jak se to formálně uvádí, byly rozdíly v povahách. Kdybychom spolu chodili déle, možná bych si uvědomila, že nejsme stvořeni jeden pro druhého. Ale jak už jsem zmínila, všechno se stalo velmi rychle a neměli jsme čas se skutečně poznat.
Byla jsem zamilovaná
Prostě jsem ztratila hlavu. A když se mladá žena zamiluje až po uši, věří, že je to ta jediná a pravá láska na celý život. Prosby mých blízkých, abych ještě počkala, jsem ignorovala. Prosadila jsem si svou a konec. Následoval obřad a pak společný každodenní život, který byl pro nás oba noční můrou. Pravdu měli ti, co mi radili, že před svatbou jsme si měli zkusit žít nějakou dobu spolu.
Dalo by se říci, že jsme se hádali prakticky o všem. Martin byl bordelář, zatímco já milovala pořádek. Můj manžel si neustále domů vodil nějaké přátele, zatímco pro mě byl domov oázou klidu po náročném dni v práci. Já přemýšlela o budoucnosti a snažila se šetřit peníze, zatímco on si užíval a utrácel všechno. A tak to šlo stále dokola…
Zpočátku jsem to trpělivě snášela. Bez slova jsem uklízela nepořádek, tolerovala hlučné návštěvy jeho přátel, nereagovala jsem, když utratil polovinu výplaty za nějaké hloupé hračky pro chlapy. Věřila jsem, že se nakonec nějak domluvíme a najdeme společnou řeč. Ale místo zlepšení se situace jen zhoršovala…
Poslední dobou jsme se hádali téměř každý den a hádky se staly běžnou součástí našeho manželství. Pak jsem si uvědomila, že nás drží pohromadě jen postel. Sex byl něco, co jsme oba milovali, a v tomto ohledu jsme byli ideální pár.
Rozálie (40): Klapalo nám to jenom v ložnici, exmanžel je můj nejlepší milenec
Domluvili jsme se na rozvodu
Život ale není jen o bouřlivém sexu. Další hádka mi otevřela oči a já si uvědomila, že nechci ztrácet čas s mužem, se kterým si rozumím jen v posteli. Stále jsem byla mladá žena a měla šanci najít si někoho, s kým bych měla skutečný a hluboký vztah. Řekla jsem o tom Martinovi. Očekávala jsem, že se rozzlobí, ale to se nestalo. Také věřil, že náš vztah nemá budoucnost.
„Takže tohle je konec našeho manželství? Rozvod?“ zeptal se.
Přikývla jsem.
„Dobře, ať je to tak. Ale pamatuj, že mi budou chybět naše společné noci...“ povzdychl si.
„I mně...“ řekla jsem tiše.
Trápilo mě to. Předtím jsem chodila s několika kluky, ale jen s Martinem jsem se cítila fantasticky. Věděla jsem, že občas budu s nostalgií vzpomínat na naše společné chvíle.
Po rozvodu jsem se přestěhovala k rodičům. V následujících týdnech jsem neustále poslouchala, jak hloupé bylo mé rozhodnutí vzít si Martina. Pokorně jsem přikyvovala, protože co jiného jsem mohla dělat? Rozhodla jsem se, že příště se nenechám unést emocemi, ale přistoupím k výběru životního partnera s rozvahou. Klidně a promyšleně...
Znovu jsem se zamilovala
Perfektní muž se v mém životě objevil šest měsíců po rozvodu. Jmenoval se Petr (35) a vedl kurz, na který mě poslal zaměstnavatel. Okamžitě upoutal mou pozornost. Nebudu lhát — udělala jsem první krok a on se rychle chytil. Začali jsme spolu chodit. Byl úplně jiný než Martin. Zodpovědný, klidný, organizovaný... Zamilovala jsem se do něj. Přesto jsem se do manželství nehrnula. Nechtěla jsem udělat další chybu. Po čase jsme se rozhodli pronajmout si společně byt.
Staral se o mě, respektoval mě a hlavně sdílel můj pohled na svět. Po jeho boku jsem se cítila milovaná a v bezpečí. Jediný problém byla intimní stránka. V tomto ohledu se výrazně lišil od Martina. Jasně, bylo nám spolu příjemně, dokonce docela dobře, ale nic víc. Žádné velké vzrušení nebo opakované vyvrcholení. Předstírala jsem, že mi to stačí, ale hluboko uvnitř jsem stále myslela na okamžiky intimity se svým bývalým manželem.
Tyto myšlenky však rychle ustupovaly do pozadí. Koneckonců, to nejdůležitější jsem dostávala od Petra. A intimní život? Neúspěch ve vztahu s Martinem mi ukázal, že je to důležitá věc, ale ne ta nejdůležitější. Když mi po dvou letech společného života Petr navrhl sňatek, ani na okamžik jsem nezaváhala. Věděla jsem, že po jeho boku mě čeká štěstí.
Naše manželství bylo opravdu skvělé. Děkovala jsem Bohu za to, že jsem potkala Petra. A Martin? Postupně mizel v zapomnění. Kdyby nebylo náhody...
Minulost neřekla poslední slovo
Když můj manžel odjel na pár dní na služební cestu, cítila jsem se osamělá. Rozhodla jsem se jít nakupovat do obchodního centra, abych přišla na jiné myšlenky. A najednou jsem uviděla Martina. Seděl s šálkem kávy, ponořený do telefonu... Nevím, co mě přimělo s ním promluvit. Možná prostá zvědavost. Nebo jsem chtěla zjistit, jak se mu daří, protože od našeho rozvodu jsme neměli příležitost promluvit si. Nebo jsem mu možná jen chtěla ukázat, že jsem šťastná... Ať už byl důvod jakýkoli, za chvíli jsme oba seděli u jednoho stolu a vzpomínali na staré časy.
„Sakra, všechno šlo dobře. Proč nám to nevyšlo?“ vyhrkl najednou Martin.
„Na co se mě ptáš? Dobře víš. Rozuměli jsme si jenom v posteli. Kromě toho je to uzavřená kapitola. Jsem vdaná, začala jsem znovu. Vsadím se, že ty taky. Určitě někoho máš, že?“
„Ano, vídám se s jednou milou ženou. Zbožňuje mě, ale...“ odmlčel se.
„Tak už to řekni!“ pobídla jsem ho netrpělivě.
„Problém je v tom, že to nejsi ty...“
„Nech toho! Minulost je minulost. Nemá smysl o tom mluvit,“ mávla jsem rukou.
„Naopak, je to důležité,“ řekl klidně. Pak vstal, přistoupil ke mně a začal mě vášnivě líbat.
Spím se svým exmanželem
Věděla jsem, že bych ho měla odstrčit, křičet na něj a utéct. Ale já? Líbala jsem ho s obrovskou vášní a touhou, jako bych neměla muže už celé týdny. V tom okamžiku jsem zapomněla na svého manžela a náš šťastný vztah.
„Tak kam půjdeme, ke mně nebo k tobě?“ zašeptala jsem.
„Můj byt je blíž,“ odpověděl Martin.
Bylo to neuvěřitelně vášnivé, stejně jako v době, kdy jsme byli pár. Nebo možná ještě lepší... Trvalo mi dlouho, než jsem se vzpamatovala. Cítila jsem se fantasticky. Na Martinovi jsem viděla, že byl také spokojený.
„To jsem potřeboval..." vydechl. "Doufám, že to nebylo naposled.“
„Nevím... Můj manžel pro mě znamená všechno... Je to úžasný chlap. Bojím se, že ho ztratím,“ vysvětlovala jsem.
„Rozumím, opravdu... Ale možná si oba zasloužíme trochu radosti...“
Kdykoli začal znovu s něžnými doteky a polibky, věděla jsem, že nedokážu odmítnout. A upřímně řečeno, ani jsem nechtěla. Od té doby se vídáme často. U mě doma, u něj doma nebo v penzionu mimo město. Ráno, odpoledne, kdykoli se nám podaří najít trochu času a vymyslet nějakou výmluvu, abychom se dostali z domu.
Milujeme se, dokud nám nedojde dech, a pak se každý vydáme svou cestou. Já se vracím k Petrovi, on ke své přítelkyni. Neplánujeme se dát opět dohromady, ale ani nepřemýšlíme o tom, že bychom se vzdali těchto tajných schůzek. Sex nás baví a přináší nám neuvěřitelné uspokojení.
Abych pravdu řekla, trochu mě hryže svědomí. Koneckonců, Petr je opravdu milý chlap, který se o mě stará. Velmi si toho vážím a jsem s ním šťastná. Ale co můžu dělat, když můj ex byl v posteli prostě lepší? Takže prozatím chci mít oba. A co bude dál? No, uvidíme!
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
Andrea Verešová zažila obtěžování i šikanu kvůli vzhledu: V Paříži mi chtěli operativně prodloužit nohy
Andrea Verešová zažila obtěžování i šikanu kvůli vzhledu: V Paříži mi chtěli operativně prodloužit nohy
Související články
