Více než sto let spala, pak se ale v roce 1980 probudila a zasela zmar a zkázu. Řeč je o sopce St. Helens, kterou bychom nalezli ve státě Washington. Dne 18. srpna navždy změnila ráz okolní krajiny. Od té doby se začalo říkat "před a po".
Lesy, které tam stály stovky let, zmizely v mžiku oka. Tisíce zvířat a miliony ryb zahynuly. A milované jezero Spirit bylo zahlceno popelem a troskami. Přírodní katastrofa si vybrala daň i na lidských životech. Padesát sedm jich zemřelo, další stovky přišly o střechu nad hlavou. Bezesporu šlo o jeden z nejsmrtelnějších sopečných výbuchů v novodobých dějinách USA.
Před erupcí
Mount St. Helens patří do takzvaného tichomořského "Ohnivého kruhu" a má za sebou v minulosti již devět velkých erupcí. Před tou poslední měla okolo sebe vzkvétající přírodu a hustý porost tvořený jehličnatými stromy, což byl ideální domov pro malé savce, jako například létající veverku.
Kromě toho se zde nacházelo, turisty oblíbené jezero Spirit, s průzračně modrou vodou. Okolní krása ale nepřitahovala jen táborníky, ale také osadníky. Ve vedlejším okrese Skamania stoupla populace lidí v roce výbuchu na téměř 8000 osob. Bylo to však velké riziko. Spící obr spal dlouho, když se ale probudil, neměl pro nikoho slitování.
Zničující erupce Mount St. Helens
Když se 20. března 1980 probrala sopka k životu, nic nenasvědčovalo, že dojde k tak obrovské katastrofě. Byl zaznamenán jen mělký otřes s magnitudem 4,2 Mw (momentová škála, stupnice pro popis intenzity zemětřesení). Poté následovala série mikro otřesů. Začaly se otevírat nové krátery a uvolňovat oblaka popela a páry, které stoupaly vysoko k nebi. Tento dramatický vývoj přinutil úřady k nařízení evakuace v okolí 24 kilometrů od epicentra. Rovněž byly na ulicích použity zátarasy.
Začátkem května se začala situace mírně zlepšovat. Uvažovalo se také, že by se zmenšil okruh vyloučené oblasti. Byl to jen klid před bouří. Mount St. Helens explodovala 18. května. Severní stěna hory se zhroutila. Vulkanická hmota se hnala vpřed nepředstavitelnou rychlostí 482 kilometrů v hodině. Popel zcela zastínil slunce a uvrhl okolní města do naprosté tmy.
Děsivé následky
Erupce zničila 370 kilometrů čtverečních lesního porostu, vzala život 57 lidem, 7 000 lovných zvířat a 12 milionům mladých lososů. Zemřelo také velké množství ptáků a drobných savců. Zničeny byly také mosty, dálnice, železnice i domy. A jezero Spirit? To bylo pohřbeno pod tunami popela, trosek a bahna.
Okolí sopky připomínalo jinou planetu. Vše bylo šedé. Tam, kde kdysi býval bujný les a zpívali ptáci, byla plochá země a naprosté ticho. Vypadalo to, že je vše nenávratně zničeno. Jenomže pak začaly ze země růst rostliny. O pár let později se objevili mravenci. A nakonec losi, kteří zde našli nový zdroj potravy. Vzniklo 150 nových jezer a rybníků. A z popela jako Fénix vstal i Spirit. Je širší, teplejší a mělčí. Díky tomu se v něm prohánějí pstruzi duhoví. Stromy, které dodnes plují na hladině zase vytvořily vhodný ekosystém pro nové druhy hmyzu. Létající veverky se sice už nevrátily, zato je vystřídaly jiné druhy. Doufejme, že tento nadějný proces znovuobnovení nevystřídá zase další ničivá erupce.
Na ničivý výbuch sopky Mount St. Helens se podívejte do fotogalerie.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Mount St. Helens
Allthatsinteresting.com: Unbelievable Before And After Photos Of The Deadliest Volcanic Eruption In U.S. History