Facebook
Instagram
Pozvání do talk show Miluše Bittnerové Na kafeečko tentokrát přijala Iva Sarauerová alias Ivka, která na sebe upozornila ve 4. řadě kulinářské soutěže MasterChef. Promluvila nejen o klání, které ji dostalo mezi cukrářskou elitu, ale také o nepříjemném období, kdy se rozváděla a trápily ji velké finanční problémy. Říká, že hlavní motivací odrazit se ode dna pro ni byli její dva synové Hugo a Kvído.
Odchod z nefunkčního vztahu s otcem jejích dvou synů byl pro Ivu téměř likvidační, a to jak po stránce psychické, tak i fyzické a finanční. V talk show Na kafeečko zavzpomínala na doby, kdy chodila nakupovat s poslední dvousetkorunou v peněžence a pomocí kalkulačky počítala, jestli jí to vystačí na základní potraviny, jako je mléko nebo chléb.
„Dorty peču 13 let. To, kde jsem dnes, je opravdu tak dlouhá dřina. Začínala jsem na mateřské. Byl to masakr. Dlouhé noci, rána... to jsem ani nespala. Mnohdy se ex vracel z hospody k ránu, děti se budily a já dodělávala dort... Kdybyste jen tušili, čím vším jsem si musela projít, abych byla tady,“ svěřila se Ivka na Instagramu.
Miluška Bittnerová teď s Ivou Sarauerovou nelehkou situaci, které musela čelit, podrobněji probrala. Její otevřená zpověď může zároveň sloužit jako motivace pro jiné nešťastné ženy, které zažívají něco podobného, ale bojí se udělat ten rozhodující krok.
Iva Sarauerová o nefunkčním manželství
Jak je možné, že žena jako ty, silná osobnost, která ví, co chce, uvízne ve vztahu, který není ideální?
Tím, že je to už nějakých pět let, je to pro mě uzavřená kapitola. Ale nebyla jsem ve šťastném manželství. Asi mi nebylo dáváno to, co si myslím, že by mi dáváno být mělo.
Říkáš, že jsi pět let plakala do polštáře. To je hodně dlouhá doba.
Je to dlouhá doba. Protože si třeba myslíte, že ta druhá strana otevře oči a sundá klapky z uší. To se několikrát stalo, ale bohužel se to potom vždycky vrátilo do původních kolejí. Byla to taková smyčka a myslím, že by to dopadlo stejně, kdybychom spolu byli dál. Není nic horšího, než být v nešťastném manželství, utrápená a nebýt mužem podporovaná. Od té doby, co jsem s dětmi sama, se mi zvedlo sebevědomí, makám na sobě, věřím si a dělám to, co jsem si přála - fitness a dorty. V tom se mi podpory moc nedostávalo. Všechno špatné je ale pro něco dobré. V tu chvíli to vůbec nechápete, ale věci jsou tak, jak jsou, a nic není náhoda. Věřím tomu, že to takhle mělo být. Jsem s klukama sama a je to skvělý.
Dokázala ses vyhrabat ze dna.
Těch bylo asi dvacet.
Mělo sklep? To dno?
Tam bylo hodně sklepů!
Iva Sarauerová o odchodu od manžela
Co bys poradila někomu, kdo právě teď prožívá něco podobného?
Nechci všechny muže zatracovat, že by se nezměnili. Ale zaprvé ten chlap musí chtít sám. A když potom pláčete na špatném hrobě, tak se asi nic nezmění. Když holka cítí, že to delší dobu nefunguje - jak jsem to měla já - tak sebrat koule, nadechnout se a udělat ten krok. Žijeme jen jednou a je to náš život. Nikdo neví, co se děje za zavřenýma dveřma. To víme jen my. Samozřejmě, že lidé soudili, ale já věděla, co žiju.
Ale ten krok do neznáma je těžký.
Hodně mi pomohla rodina, MasterChef a také fitness. Já hodně cvičila, na to jsem se upnula a to mi dávalo sílu. Všem holkám můžu jen vzkázat, ať mají tu sílu, ať ji v sobě najdou, a budou si tím muset projít. Není to jednoduché a bude to trvat, není to otázka měsíce nebo týdne. Musí jen věřit, že bude lépe.
Ty jsi věřila?
Já věděla, že bude lépe. Nevěděla jsem kdy. Věděla jsem, že si tím musím projít a že to nejde přeskočit.
Tys odešla a nemělas žádnou práci?
Já neměla nic. Ale chtěla bych svému exmanželovi hrozně poděkovat. Já se za to nestydím. On mě totiž udával na soud, že dělám dorty na černo, takže jsem si musela udělat živnost. Byla jsem žena v domácnosti a jemu to tak vyhovovalo. Dělala jsem dorty pro známé a nějak jsem si tím přivydělávala. Ale potom mi moje advokátka říkala, že si tu živnost musím udělat. Skončila jsem sama se dvěma dětmi, neměla jsem nic, jen holý zadek. Z bytu jsme museli utéct, protože to bylo totální peklo.
Iva Sarauerová o tom, jak se škrábala ze dna
Kam jste šli?
Utekli jsme do bytu, který byl strašně drahý, já na něj neměla a musela jsem se stěhovat zpátky. Do toho mě udával manžel s tím, že dělám dorty na černo. Díky tomu jsem si udělala živnost, což bylo rozhodující a za to mu strašně děkuji. Já se tomu děsně bránila, protože to jsou najednou náklady - sociální, zdravotní, a nevěděla jsem, že jako cukrářka musím mít prostor, který posvětí hygiena. Ten jsem neměla, takže si ho musíte pronajímat. Tak jsem po nocích dělala dorty a spala jsem asi tři hodiny denně, abych uživila děti. Valí se to na vás a najednou jste na děti sama. Do toho jsem se chystala na závody.
No jasně, co by ne!
V tom největším pekle. Ale věděla jsem, že tu přípravu nesmím vzdát, protože když to vzdám, tak v životě vzdám všechno. Opravdu jsem na ty závody došla a bylo mi jedno, jak dopadnu, jen jsem věděla, že tam musím přijít a postavit se na pódium. Měla jsem asi tři měsíce předepsaná antidepresiva.
Co třeba sebelítost?
Vůbec nebyla. Já se nikdy nelitovala, nikdy jsem se neptala: "Proč zrovna já?" Jen jsem měla takové stavy, že jsem třeba ležela na zemi a bylo to opravdu strašné. Pořád máte pocit, že se hrabete nahoru a dostanete ťafku. Říkala jsem si jenom: "Ivko, když je nejhůř, tak může být ještě hůř." Říkám tomu období temna. Začínáte se stavět na vlastní nohy. A do toho přišel MasterChef, který mi vlastně strašně pomohl. S dětmi jsem moc nebyla, moc jsem je neviděla, ale pomohlo mi to.
Iva Sarauerová o slibu synům
Na tvém příběhu mě zaujalo i to, že jsi měla strašně hluboko do kapsy. Prý jsi na telefonu počítala, jestli máš na chleba a na mléko.
Hodně mi pomohla maminka. Neměla jsem ani na koníčky svých dětí nebo na nájem, to všechno se poplatilo díky mamince. Nebýt jí, tak jsem skončila někde v Klokánku. Ale vy tu rodinu také nemůžete v jednom kuse žádat o peníze, takže jsem se snažila to nějak zvládat. Vzpomínám si na období, kdy jsem opravdu měla v peněžence jen dvě stě korun. Chodila jsem do obchodu, věděla, že musím nakoupit jen základní potraviny, a počítala si to na kalkulačce. Vždycky jsem tam pár korun navíc přidávala, aby nedošlo k trapasu u kasy. Také jsem dětem vybírala kasičky, abych jim mohla zaplatit třeba divadlo do školy. Bylo hrozné, když se vybíral nějaký společný dárek na oslavu a od každého se chtělo třeba 200 korun. To pro mě bylo strašných peněz! Když se ohlédnu, bylo to strašné.
Ale zvládla jsi to.
Zvládla jsem to. To byl moment, kdy jsem si řekla, že tohle nechci. Nelitovala jsem se. Říkala jsem dětem: "Já vám slibuju, že se jednou budeme mít dobře a bude lépe. Já vám to slibuju a udělám to pro vás."
A jak řekla, tak udělala.
Opravdu. Můj hnací motor byly děti, nic jiného.
To je skvělé poselství.
Nechtěla jsem vydělávat miliony a být známá. Jen jsem chtěla dětem dopřát pocit, že jsme v klidu.
Myslím, že se tohle děje spoustě lidí. Je dobré vědět, že se z toho lze dostat.
Dá se to, ale opravdu jsem strašně dřela. Dorty jsem dělala doma, do toho jsem se rozváděla a manžel mi nedával podmínky k tomu, abych ty dorty mohla dělat. Jednou jsem se třeba vrátila domů a tam nebyla trouba. Byla tam jen díra ve zdi. Dneska už se tomu zasměju.
Ale to je strašné!
Nemohla jsem dělat ty dorty, které mi vydělávaly peníze. Nebo mi manžel třeba ty dorty házel o zeď.
Rozvod jako řemen.
Nakonec mi dole poskytl azyl na dva měsíce kamarád a pekla jsem dorty u něj. Vlastně jsem se u něj schovávala. Dneska už se tomu směju a celé mi to přijde komické. Ale už je to dávno, je to pět let. Už je to historie.
Vzpomínají na to také kluci Hugo a Kvído?
Naštěstí to máme úplně vytěsněné. Občas si Hugo na něco vzpomněl a ptal se, jestli to byl sen. Teď už je to dobré a je to tak dávno, že na to nevzpomínají. Je to prostě tabu a nebavíme se o tom.
O čem ještě promluvila Iva Sarauerová?
- Jak se udržuje ve fitness formě
- Co chtějí dělat její dva synové
- Proč zatím nemá vlastní cukrárnu
- O nové lásce
- O zdravém fitness cukroví
Zdroj náhledové fotografie k článku: Lifee.cz/talkshow Na kafeečko
Související články
