Facebook
Instagram
Herečka Pavlína Mourková odstartovala kariéru v komedii Jak se točí Rozmarýny. V pořadu Na kafeečko se rozpovídala nejen o své kariéře, ale hlavně o tom, jak si udržet spokojený vztah i po téměř třiceti letech.
Pavlína Mourková (56) se proslavila jako dětská herečka ve filmu Jak se točí Rozmarýny. Za sebou má několik filmových i seriálových rolí. Hrála například v sitcomu Helena nebo v seriálu Ordinace v růžové zahradě. Nyní ji můžete potkávat na prknech Divadla Radka Brzobohatého či v Divadle Bez zábradlí. Žije s uznávaným režisérem a dramaturgem Jankem Uhrinem, se kterým vychovává dva syny.
Pavlína přijala pozvání herečky Miluše Bittnerové do pořadu Na kafeečko, kde se otevřeně rozpovídala o své kariéře i soukromém životě.
Bittnerová: Do té doby, než jsi natočila Rozmarýny, jsi nepřemýšlela o nějakém povolání?
Mourková: Ne. Mně bylo jedenáct, když se začínalo točit, a pak teda nějakých 12. A to je ještě brzy na podobné úvahy. Tedy pokud nejsi zrovna to dítě, co odmalička tvrdí, že bude…
Já chtěla být princezna.
Odmalička? Hm, tak já ne. Ani veterinář, ani princezna. Já nějak neměla úplně jasno.
Ani učitelka po mamince?
Ne, ne, ne. Vůbec.
Aha, dobře. A potom teda někdo přijde do školy a tam Pavlína udělá: No tak co? Tak já jdu teda točit.
Tak já půjdu.
Tak jo. Líbí se mi, jak ve všech rozhovorech říkáš, že jsi z toho vlastně nebyla vůbec nervózní. Takže jsi byla prostě takový střelec, který si to dával. Ale to přece už není věk, kdy vůbec nic nevnímáš. Tam už je cítit i ta puberta, ne?
Já nejsem trémista. Samozřejmě někdy trošku jo. Ale takový to, jak se kolegové třepou před premiérou, jsou nervózní a zvracejí, to ne.
A prosím tě, jak vlastně probíhalo to natáčení? Jak jsi věděla, co máš dělat?
Věra Plívová-Šimková (režisérka - pozn. red.) byla výborná. Uměla to s dětmi. Měla asistentku Drahušku Královou a spolu točily všechny filmy pro děti. Když bylo potřeba, zařvaly, a všichni jsme je poslechli. Měli jsme je rádi, protože ony to uměly vysvětlit. Tudíž tam nebyl problém, že bys nevěděla, co máš dělat.
Ty ses kvůli tomu filmu musela naučit jezdit na koni. To byl nějaký slavný kůň, že jo?
Jo, ten co hrál v Popelce, Jurášek.
Ty jsi jezdila na Juráškovi?
Jo, jmenoval se Ibrahim.
Já vím, že se tě na to ptá každý, ale promiň, to je fakt strašně hustý. Vždyť když ti holili hlavu a tekly ti slzy, tak to natáčeli.
Jo, to bylo naostro.
No, proto jsou ty slzy tak opravdový. Jak jsi se na to připravovala?
Nijak. Bylo mi to líto samozřejmě, ale až v tu chvíli, což je také natočené. Předtím jsem to vůbec neřešila. Tyhle věci já vypouštím.
Počkej, věděla jsi vůbec, že přijdeš o vlasy?
To jsem věděla, ale nijak mi to prostě nevadilo. Myslela jsem...
Že si to rozmyslí?
Ani ne. Spíš jsem si říkala, že to nějak dopadne. A takhle to dopadlo. Trošku mi tekly slzičky, a pak jsem si na to hned zvykla.
Jo? Lehká hlava.
Jo. To je takový moje heslo, víš? Lehká hlava, protože když si tu hlavu budeš zatěžovat věcmi, co by bylo, kdyby bylo, tak ti vybouchne.
To jo, ale většina lidí k tomu dojde až v pozdním věku. Ty jsi na to přišla už ve dvanácti.
Já to měla zřejmě vrozený.
A pak mě tedy překvapilo, že jsi s tou holou hlavou chodila i do školy. V té době to muselo být přece hrozný. To si z tebe dělali srandu, že máš vši a tak, ne?
Dělali, no.
Protože, co si pamatuju, za mě to taky bylo. Kdo neměl vlasy, tak… cha, cha špindíra.
To si také pamatuji. Chodila jsem na tréninky skoků do vody, samozřejmě bez paruky, a tam maminky od mě odtahovaly děti a říkaly: Má vši, má vši.
Jasně, takže ty jsi měla volno. A v metru sis sedla, okolo tebe nikdo.
No.
Za jak dlouho to dorostlo?
Docela brzy. Já nevím za měsíc, dva?
To bylo takhle rychle?
Jo, a pak jsme to museli přetáčet.
Ne!
Jo, protože pan Tříska zdrhnul. A tu roli hrál původně Tříska, a pak ji vzal pan Krampol. Takže já jsem samozřejmě, když už jsem měla nějaký centimetr a půl na hlavě, musela v říjnu přetáčet tu scénu s Jirkou Krampolem.
Ty jo, a vyřídila sis to potom s panem Třískou, že teda kvůli němu jsi to musela točit nadvakrát?
Ne, ale přišly horší věci. V tom říjnu jsem musela do vody. Točili jsme nějaké plavání, takže jsem si musela nejenom nechat znovu oholit hlavu, ale ještě jít do vody.
Jak jste spolu dlouho s partnerem?
Teď to bylo dvacet devět let. No strašně dlouho.
Já si říkala, že se blížíte ke třicítce.
Ježíš, to je let! Jestli bych ho neměla vyhnat. Ale ne, já si ho nechám.
Nech si ho. Zase zvykat si na nového... Třicet let a nejste svoji, což je úplně kouzelný. Jiní se berou jak na běžícím pásu.
Já už jsem se zase vdala a vidíš to.
My to máme v rodině, protože moje ségra má taky takhle partnera. Mají dvě děti a nejsou vzatý, přitom jsou spolu ještě o několik let déle než my.
Dobře, takže hele, Lifee.cz, jsme server pro ženský. Jak se to dělá, že vztah takhle vydrží skoro třicet let?
Chce to velkou míru tolerance. Potom musíte mít každý jinou práci. A musíte si ji vzájemně respektovat. On třeba musí brát to, že po večerech nejsem moc doma.
Ale vy máte podobnou práci.
To jo, ale Janek to divadlo nehraje, že? Jako dramaturg dělá jiné věci. Ale já jedu na zájezd a tam si odpočinu. Teď už je to dobrý, protože děti jsou velké, ale když byly malé, tak pro mě ty zájezdy byly úplně áááááá blaho, protože jsem nemusela vařit, uklízet a všechny tyhle hnusný věci.
No, a kdo to dělal? Manžel to umí?
Tak vařit umí.
To máš dobrý. Naučila jsi ho to?
Ne, on sám umí.
Sám takhle jo? Ty jo, to je dobrý!
On se vždycky uměl postarat, takže i doteď pořád vaří.
Tak to chápu těch třicet let...
No, a potom oddělený ložnice jsou taky dobrý.
Nekecej! Takže si spolu uděláte hezký večer, romantický, všechno, ale spát jdete každý zvlášť?
Jo, nebo taky ne, jak se nám zrovna chce. Ale je to super na takový to, že jeden si chce číst, zatímco druhý ne. Nebo když jeden přijde pozdě a druhý potřebuje ráno vstávat. Na to je to ideální.
To jo. A kdy jste to začali praktikovat?
Po takových sedmi letech?
To brzo.
Ale fakt z praktických důvodů!
Ono se říká, že to funguje, ale ty jsi asi první mladý člověk, který mi to takhle potvrzuje. To je super. Ale pak tam jsou ještě ty dvě děti, že jo?
Kluci už jsou velcí. Jeden mi teď udělal bakaláře, takže má hotovou vejšku, a ten druhej je teprve ve druháku. Ještě to společně potáhneme dlouho.
Celou zpověď Pavlíny Mourkové najdete v úvodním videu. Co všechno prozradila?
- začínající herecká role ve filmu Jak se točí Rozmarýny
- vyholení hlavy kvůli roli
- její divadelní a herecké role
- spokojený vztah po téměř třiceti letech
Zdroj náhledové fotografie k článku: Lifee.cz/talkshow Na kafeečko
Související články
