Johy ze Survivoru: Kdyby mi teď bylo patnáct, do změny pohlaví bych šla

Pozvání do talkshow Na kafeečko tentokrát přijala účastnice reality show Survivor Johana Špačková alias Johy.Moderátorka Miluše Bittnerová s ní probrala tvrdé podmínky na ostrově, ale také její vztah s přítelkyní Klárkou.Johana Špačková pochází z městečka Frenštát a jak sama říká, místní dosud nebyli na lesbické vztahy zvyklí.Johy dnes bojuje za práva lesbiček a gayů, kteří se rozhodnou registrovat, mít svatbu a děti.+ 7 fotek+ 8 fotek

Johana Špačková alias Johy (27) přijala pozvání moderátorky Miluše Bittnerové do talkshow Na kafeečko. Promluvila o zážitcích z reality show Survivor, kde skončila třetí, ale také o své přítelkyni Klárce. Proč Johy v minulosti uvažovala o změně pohlaví? A jak je to s její nebinaritou?

Veronika Nováková
Veronika Nováková 18. 05. 2022 09:00

Johana Špačková alias Johy skončila v reality show Survivor třetí. Pochází z Frenštátu, který má přibližně 10 000 obyvatel, a jak sama říká, předtím, než se objevila v televizi, ji zde skoro nikdo neznal. Nakonec jí celé městečko drželo palce a dnes zde platí za celebritu. Na ostrově strávila pod dozorem kamer 67 dní.

Nyní Johy přijala pozvání moderátorky Miluše Bittnerové do talkshow Na kafeečko. Promluvila o své přítelkyni Klárce a také o tom, proč v patnácti letech uvažovala o změně pohlaví.

Vaše přítelkyně se jmenuje Klárka, že? A jste spolu 12 let, to je opravdu velmi dlouho. Kolik lesbických párů je ve Frenštátě?

My jsme to tam rozjely, takže teď už se holky nebojí. Myslím, že tři tam určitě budou. Na takové malé městečko je to dost.

To rozhodně.

Ono je to těžké. Začátky byly náročné. Dokonce jsme se na chvilku rozešly. Klárka se trošku hledala a já nechtěla, aby si na ni lidé ukazovali, že je na holky. Bylo to trošku hektické, ale nakonec jsme se daly dohromady. Věděly jsme, že se máme rády, že chceme být spolu a že je nám jedno, kdo si co říká. V hlavách jsme si nastavily, že lidé nás budou mít rádi takové, jaké jsme.

To je velká láska, úplně vám svítí oči. Můžu se zeptat, kdy jste přišla na to, že jste lesba?

Já na to nepřišla nebo mě to vůbec nenapadlo. Začaly jsme se s Klárkou bavit víc a víc a přeskočila jiskra. Ona sbalila mě. Chtěla mě políbit, ale já jsem uhnula. Měla jsem z toho strach. Druhý den už to vyšlo a nějak to fungovalo, bylo to hezké a je to hezké dodnes.

Předtím se vám žádná holka nelíbila?

Ne, vůbec by mě to nenapadlo. Klárka je moje první holka.

To je totální romantika. A předtím jste zamilovaná byla? Do kluka?

To mi bylo třináct let, takové ty dětské lásky, ale nebylo to nic velkého. Když přišla Klárka, bylo to něco úplně jiného, to je nepopsatelný pocit. Daly jsme si tu první pusu a ve mně vybuchl ohňostroj. Myslela jsem, že nás vystřelili na měsíc. Jako by to bylo včera. Přála bych to úplně všem. Zdraví a láska je na světě to nejdůležitější.

Ráda byste prý podpořila manželství pro všechny. Jste s Klárkou registrované?

Ještě ne, ale chtěly bychom. Ať si kdo chce co chce říká nebo dělá, je mi to úplně jedno. Manželství bych brala už jen proto, že bychom chtěly s Klárkou do budoucna děti. Kdybych potom já měla dítě a něco by se mi stalo, Klárka by na něj neměla žádné právo. A to mě na tom nejvíc mrzí. Při představě, že se Klárce něco stane a oni mi vezmou její dítě, nevím, co bych dělala. Nic jiného nechci, jen tohle. To přeci není tak těžké, ne?

Takže plánujete dítě?

Určitě, plánujeme svatbu, dítě, všechno. Svatbu bych chtěla brzy. Chtěla bych ji teď. Uvidíme, jestli to vyjde. Děti bych chtěla do dvou nebo tří let.

Co tomu říkají rodiče?

Ze začátku to bylo náročné, ale myslím, že je na nás vidět, jak se máme rády. Rodiče to vidí. Moje mamka Klárku úplně miluje, ona je skvělá. Klárku mají všichni rádi, je takové sluníčko. Klárčina mamka mě má snad raději než Klárku. I když to tak na začátku nebylo. Máme dobrý vztah, to musím zaklepat.

Prý jste se rozhodovala, jestli nepůjdete na operaci pohlaví. Uváděla jste, že v dětství na vás volali transko. To je věc, která se vám stávala od kolika let?

Myslím, že od deseti nebo jedenácti let. Už v mladém věku jsem se začala oblékat jak kluk, chovat se jako kluk. Skákala jsem na lyžích, to je takový klučičí sport. Kluci se mi tam posmívali, byla jsem terč, do kterého se rádi trefovali. Ale myslím, že mě to do života trošku obrnilo oproti podobným lidem. Dnes z toho jen těžím. Teď už mě jen tak něco nevyvede z míry a vlastně je mi jedno, jestli mi někdo nadává.

Co hateři po ukončení Survivoru?

Pomohlo mi to právě v době, kdy jsem vyšla ze Survivoru. Hateři na sociálních sítích psali škaredé komentáře, ale mě to nerozhodilo. Nechápala jsem, co se dělo, protože mi přicházely jen samé dobré zprávy. Jestli mi ze sta nebo dvou set zpráv přišly dvě nebo tři ošklivé? Že mě chce někdo zabít. Z toho jsem si dělala srandu a vůbec jsem si to nebrala osobně. V tom mi hodně pomohlo to dětství.

Věděli vaši rodiče, že se to děje? Pomáhali vám?

Ne, já jsem k nim nikdy neměla takový vztah. V patnácti jsem potkala Klárku a měla jsem kolem sebe hodně fajn kamarádů, kteří mě v tom podporovali. Měli mě rádi takovou, jaká jsem. Špatných lidí jsem si nevšímala.

Rozumím. Operaci jste si rozmyslela, protože to nebylo potřeba.

Myslím, že kdyby mi teď bylo patnáct, tak bych do té operace šla. V těch patnácti jsem nevěděla, že to opravdu jde a že je to reálné. Kdybych to věděla, tak bych do toho možná šla. Byl moment, kdy jsem si říkala, že bych to chtěla podstoupit. Ale když jsem se o tom bavila s přáteli, rodinou a Klárkou, tak mi všichni říkali, ať zůstanu sama sebou, protože takovou mě mají rádi. Klárka mi řekla, že by měla strach, abych se nezměnila. Myslím, že měla pravdu. Člověk je potom na práškách, bere hormony a může ho to změnit. A oni mě mají rádi takovou, jaká jsem.

Viděla jsem titulek, kde o sobě prohlašujete, že jste nebinární.

Možná jsem to špatně řekla. Já nejsem nebinární, jsem normálně holka, ale mám v sobě klučičí móresy. Trochu se to ve mně bije, ale jsem pořád holka, i když ne na sto procent. Mám ráda klučičí věci, mám Klárku a jsem prostě Johy. Možná se ještě trošku hledám. Nechci se někam škatulkovat.

Takže vás můžeme oslovovat ta Johy?

Jasně, jsem holka.

Měli jsme v Kafeečku Ažbětko a Alžbětko si přálo, abychom ho oslovovali ve středním rodě. Proto se ptám.

Rozumím. Když si to tak slečna přeje, nebo když si to to přeje, tak proč ne? Každý máme svůj život a měli bychom ho žít tak, jak chceme. Když to tak chce a lidé s tím nemají problém, tak proč ne? Respektuji to a chápu to.

O čem dalším Johy promluvila?

  • O nočním čůrání v pralese
  • O zdravotních problémech na ostrově
  • O velkém hladovění
  • Co si myslí o chování Ivy Pazderkové
  • Jak nahlíží na odstoupení Vojtěcha Drahokoupila
  • Jaké jsou její plány do budoucna
  • Jak se jí žije ve Frenštátu

Zdroj náhledové fotografie k článku: Lifee.cz/talkshow Na kafeečko

Související články

Další články