Facebook
Instagram
Když herečka Michaela Kuklová (52) v únoru přiznala, že trpí rakovinou prsu, všichni vydechli překvapením: Tahle vitální Míša, tenhle věčně dobře naladěný živel, že bojuje s tak zákeřnou nemocí? Krátce poté lékaři Míše obě prsa odebrali. Ani pak neztratila elán a s rakovinou se pere s obdivuhodnou otevřeností. "Beru to tak, že jsem zdravá, jen pořezaná," svěřila se v novém pořadu Lifee.cz.
"Milí kamarádi, přátelé a fandové, než se tichou poštou roznesou spekulace a katastrofické scénáře, kdy jedinou věcí, která mě trápí, je lhaní, kterého se dál dopouštět nechci, ráda bych vám sdělila, že mi byl diagnostikován karcinom prsu," tak zněla slova, kterými Míša v únoru nemoc na sociálních sítích oznámila.
Následující půlrok byl pro Kuklovou náročný fyzicky i psychicky. O obě prsa přišla a brzy ji čeká plastická operace. Na čas se dokonce rozešla s partnerem Josefem Wittnerem (40) – prostě proto, aby se tak skvělý mladý kluk, jak o něm sama hezky mluví, v životě nezdržoval s nějakou nemocnou holkou. On se ale nevzdal, zůstal Míše po boku a během Míšiny léčby se dokonce stihli i zasnoubit.
A právě Michaela Kuklová byla prvním hostem nového pořadu Na kafeečko magazínu Lifee.cz. Herecké kolegyni, moderátorce pořadu Milušce Bittnerové (42), prozradila mnohé. Mluvila o slzách z bolesti, o pomoci psycholožky, o výběru nových prsou. I o tom, že její Pepa naštěstí není žádný slaboch...
O úzkostech a slzách
Bittnerová: Míšo, je to zhruba půl roku, kdy ti lékaři řekli diagnózu, kterou nikdo nechceme slyšet – rakovina prsu. Když jsi to zveřejnila, někteří kolegové se rozplakali, začali tě objímat… A ty jsi mi říkala: Prosím tě, klid, to je v pořádku. Jak je možné, že jsi takhle vyklidněná?
Kuklová: Myslím si, že je to tím, že jsem v životě prožila hodně těžké chvíle, takže jsem zocelená - umím sama se sebou pracovat, mám vyvinutý pud sebezáchovy. Ale samozřejmě jsem o všem mluvila i s psycholožkou, protože ta hlava byla najednou špatně – nevěděla jsem si s tím rady, měla jsem velké úzkosti, nemůžeš se soustředit, po hormonální léčbě se ti zhorší zrak. Pořád se o té nemoci dozvídám spoustu věcí, i těch negativních, ale rozhodně mám v povaze, že chci být ready, chci být prostě pořád v pohodě...
Míšo, promiň, ale ono to takhle vyznívá, že je to strašně jednoduché. Brečela jsi někdy?
No jasně, jasně, že ano! Když přišly ty úzkosti, tak to bolí, to až fyzicky bolí.. Běžnou bolest sneseš, nebo si vezmeš prášek. Na tohle ti ale prášky nezaberou, je to prostě divně po těle…
O sebevědomí
A jak to do té hlavy dostaneš: Dokážu to, zvládnu to, vybojuju to!
Ale já ještě nejsem za tím. Pořád tu hlavu napravuju. S touhle nemocí žena ztrácí sebevědomí. Klesne ti na nulu, když přijdeš o prsa. Ano, víš, že zase budou, ale už nebudou tvé přirozené.
Promiň, že ti skáču do řeči, ale… Překvapilo mě, že jsi o sobě v několika rozhovorech uvedla, že jsi sebevědomí nikdy neměla. Ženská, která je braná jako český sexy symbol, která fotila nádherné fotky pro Playboy. A ty jsi neměla sebevědomí?
Nevím jak je to možné. Já si myslím, že částečně je to věc, se kterou se narodíš. A to jsem neměla rodiče, kteří by mě strhávali dolů – naopak, máma mě ve všem podporovala.
Takže s nemocí přišla ťafka, že tvé sebevědomí, které bylo nízké, – a tomu se mi fakt špatně věří, spadlo ještě níž. A přitom: Vidíš se, jak jsi nádherná?
Je to lepší, protože pracuju. Teď nastal čas pracovat na tom sebevědomí a opravdu se zvedá. Jenže vlastně ty, když nosíš ňadra, tak se i narovnáš. Ale když jsi po operaci, tak tě to stáhne. Nutí tě to hrbit se, ty to zranitelné místo podvědomě schováváš. Ale pracuju na tom.
Kdy ti řeknou, že budeš zdravá, kdy to bude oficiální?
Moje onkoložka paní profesorka Tesařová, která je jednou z největších kapacit u nás, říká, že po pěti letech můžeme být optimisty. Sedm let už je super a když je člověk deset let v remisi, dá se konečně říct: Jsem vyléčená! Naopak Radkin Honzák říká: Ti, kteří si prošli touhle nemocí, už vědí, že jsou tady na podmínku. A to je moc hezky řečeno, takže já jsem si okamžitě po operaci řekla: Už jsem zdravá, jsem jen pořezaná.
O nových prsou
Teď čekáš na plastickou operaci, ta se blíží. Už si vybíráš prsa?
Zatím nevybíráme, protože plastický chirurg chce mít co nejlepší podmínky. Nejsem pro něj ideální, protože jsem hubená. Říkal mi, že bych měla přibrat, ale to já nemůžu...
(Miluška se směje) To mi nikdo neřekl, že bych měla přibrat, to ti závidím.
No protože na tom hubeném hrudníčku holt, když se to dává pod sval, je to méně přirozené, než když tam nějaký ten tuk je. Pak ta prsa vypadají přirozeněji. Ale co už, já budu mít klidně nepřirozená prsa, je mi to jedno.
A pak budeš tvar a velikost vybírat sama, nebo pomáhá Pepa?
Tohle nechám na plastickém chirurgovi. Budu to konzultovat s ním, protože já nemám zkušenosti a myslím, že on zvolí to správné – podle toho, co už vidí, jak mě vidí…
O partnerovi Pepovi
Ty jsi vůbec zvláštní případ, promiň, nemyslím to zle (Miluška se směje). Ale ty onemocníš takovou chorobou a odeženeš od sebe partnera.
Tohle souviselo, Miluško, s tím, že mi nasadili hormonální léčbu. A co dělají hormony, když nejsou v rovnováze, to víme všechny ženy!
Jo, to je příšerné, já mám šestinedělí ještě furt. (směje se)
Do toho korona, byli jsme bez práce, těch strachů byla spousta. A ty si řekneš: To je mladý kluk a já přiberu, budu protivná, co když se objeví ještě něco horšího? On má být v hezkém vztahu, očekávat lásku, že se spolu budeme radovat ze života. A najednou bude se ženou, která bojuje. Tak jsem si řekla, že nejlepší bude tohle: Běž pryč, běž si najít nějakou rozumnou ženu, já si to vybojuju sama.
Jasně, já tady budu sama, protože já to zvládnu bez opory...
Jo, já to zvládnu, ale nechci ti ničit život. Ale on to nevzdal a tím pomohl i mě. Donutil mě pracovat víc sama se sebou, takže to tak asi mělo být. Víš, my nemáme dlouhou historii. Když mi našli nemoc, byli jsme spolu rok a půl, a to si mezi sebou pořád tvoříte mantinely, rozdáváte si karty. A hodně mužů nezvládne být s takhle nemocnou ženou, i když tu dlouhou společnou historii mají. I s lékaři jsem o tom mluvila, že hodně mužů odejde.
Pardon, ale to jsou slaboši a Pepa není slaboch! Bude Pepa manžel?
Myslím si, že jednoho dne bude, rozhodně zasnoubená už jsem. Ale nemáme to do roka a do dne! Bylo to vyznání toho, že si chceme patřit, že je to kluk, který za to stojí, ale nemáme určené, zda to bude za půl roku, za dva roky, za pět let. To vyplyne ze situace a teď je toho tolik, že není čas myslet na vdavky.
Související články
