Facebook
Instagram
Pozvání do speciální letní edice talkshow Miluše Bittnerové Na kafeečko přijal zpěvák Vlasta Horváth (45). Na kafeečko ovšem tentokrát pozval vítěz druhého ročníku SuperStar Milušku do svého rodinného domku za Prahou. Ten obývá s rodinou své ženy Markéty a s dvěma dcerami Lindou (12) a Bětuškou (9). Jaký je jeho recept na spokojené manželství? Jak by zhodnotil 18 let své kariéry? A jak vzpomíná na svého tragicky zesnulého bratra Martina (†33)?
Psal se rok 2005, když zpěvák Vlasta Horváth (45) vyhrál historicky druhý ročník soutěže Česko hledá SuperStar. Teď slaví osmnáctiny své hudební kariéry, které s fanoušky zapije 25. října na velkém koncertu v pražském Divadle Na Fidlovačce. Speciálním hostem bude jeho starší dcera Linda (12), která se po vzoru táty věnuje zpěvu a jak on sám přiznává, pěveckou soutěž by s přehledem vyhrála místo něj.
S manželkou Markétou je Vlasta Horváth neskutečných 28 let a v rozhovoru s Miluškou Bittnerovou také prozrazuje, že o vztah pečují hlavně díky kompromisům. "Když má člověk rád, tak mu nic jiného nezbývá. Pro toho milovaného člověka to uděláš. Dalším důvodem byla také moje kariéra," vysvětluje Vlasta, jehož jméno z českého showbyznysu nezmizelo ani za těch dlouhých osmnáct let. "Řekl jsem si, že buď budu naplno dělat kariéru a rodina se rozpadne, nebo musím najít nějaký balanc a někde naopak ubrat. Až mi lidé říkali, že to nejde. Že nemůžeš mít obojí - rodinu, zázemí, manželství i kariéru," poukazuje dnes spokojený dvojnásobný otec, který má stále početné zástupy fanoušků.
Vlasta Horváth doufal v syna, má dvě dcery
Vlasto, máš dvě dcery. To jsi všechno stihnul po SuperStar?
Paradoxně jsem začal trochu pozdě.
Kolik ti bylo?
Ve 33 letech jsem měl teprve Lindu. Všechno to vzešlo až v době po soutěži, což mě v kariéře samozřejmě trochu přibržďovalo, ale myslím, že to tak mělo být.
Kolik let ti bylo, když jsi soutěž vyhrál?
Bylo mi 27 let.
Jaký byl Vlasta Horváth v 27 letech oproti dnešku?
Určitě jsem byl dost naivní, byl jsem daleko větší snílek, měl jsem ambice a o dětech a rodině jsem vůbec nepřemýšlel. Vypadal jsem jako šestnáctiletý kluk. Mezi ostatními jsem se ztrácel. Byl jsem nejstarší, nepřipouštěl jsem si ten věk, ale záhy se to všechno změnilo, když se mi narodila Linda. Dal jsem si vedle sebe fotky, když jí byly dva roky a dva roky zpátky. To byla teprve změna! Tehdy jsem poprvé začal chápat, jak z tebe děti vysají život. Dělám si srandu, ale jsou to upíři.
Nikdy jsem nebyla tak vyčerpaná, jako teď, co mám Betynku. A ty máš dvě holky. Přitom jsi z rodiny, kde jste byli samí kluci. Jak jdeš na výchovu?
Vůbec jsem si to nedovedl představit, vůbec jsem s dcerou nepočítal, nebral jsem to jako variantu. Věděl jsem, že budu mít kluka, protože my jsme byli čtyři kluci a můj brácha má dva kluky. Když jsme šli potom na ultrazvuk a řekli mi, že budu mít holku, tak jsem odtud jel a chtělo se mi brečet. Vlastně jsem byl nejdřív trochu zklamaný, protože jsem si říkal: "No to je blbost, co budu dělat?"
Třeba jak si holčičky hrají?
Už jsem se viděl, jak budeme hrát fotbal. A najednou jsem si říkal: "Co budeme dělat? Přece si s nimi nebudu hrát s panenkami." Samozřejmě, že když to potom přijde, najednou je všechno jinak. Dneska si naopak nedovedu představit, že bych měl kluka.
Hrál sis s holkami na princezny?
Je vidět, že mě nesleduješ na Facebooku. Zrovna nedávno měla naše Bětuška splín. Dostala štětce, make-up a byla smutná, že to chce na mně vyzkoušet. Že Linda nechce a nemá na kom. Byla strašně smutná. No tak jsem jí řekl, ať to udělá na mně! U lidí to mělo strašný úspěch, protože se jim líbilo, jak mi naložila.
Dcera Linda je prý krásná po mně. Fakt?
Lindě je 12 let a Bětušce 9 let. Poznáváš se v nich?
Samozřejmě, že jistou podobu s Lindou vidím, dokonce víc než s Bětuškou, která je víc na Markétu. Lidé mi neustále říkají, že je to moje kopie, ale já to nejsem schopný vidět, já to tak necítím.
Ale ona je moc hezká.
Takhle si to myslím i já. Ještě než jsme měli děti, tak jsem říkal Markétě, co z nás dvou může vylézt. Já - malý, křivé nohy... a vlastně jsem si nemyslel, že z toho může vzejít něco tak hezkého. Teď, když Lindu vidím, a lidé říkají, že je mi podobná, tak by mi to vlastně mělo lichotit. Ale já to nechápu.
Za chvíli zaklepe nějaký mladík, jestli by Linda nešla do kina. Máš nějaký plán?
Samozřejmě, že o tom hodně přemýšlím, protože už chodí s podobnými věcmi. Snažím se držet na uzdě a jen poslouchat, abych ji neodradil. A aby mi to vždycky chtěla říct. Nechci to hned na začátku pokazit.
Je to těžké, pro mě také.
Obzvlášť, když víš, co všechno ti kluci dokážou.
Vlasta Horváth o rasismu v Česku
Jak to je teď s českou společností? Pořád je rasistická?
Ta věc nemůže nikdy vymizet, nevymizí. V průběhu mého života jsem to pokaždé vnímal jinak. Soutěž, to je takové pozlátko. Dokonce si pamatuji, že jsem šel do pořadu Eso. Měl jsem tam písničku a podruhé jsem se viděl s Leošem. On říkal: "Tak vidíš, tak lidé nejsou rasisti!" To se mi hodně těžko kousalo. Chtělo se mi říct: "Nevěřte tomu, není to pravda." Pořád mám svůj instinkt a žiju to. Ten, kdo to žije, to na lidech pozná z detailu. To oni neumí pochopit. Ale musel jsem mlčet, kývat a na chvíli jsem tomu možná i uvěřil. Byl to takový tlak, že bych byl jinak za blázna.
Asi je to podobné jako s homosexualitou. Dokud to není tvůj soused, tvé dítě, chováš se jinak.
Asi ano. Takže ovlivnilo mě to. Lidé se na tebe začnou dívat jinak. Ale ve výsledku si říkám, že to je jedno. Stejně jde nakonec o to, co z tebe jde a co vyzařuješ. Jak přistupuješ k lidem. Ať už je to soused nebo prodavačka.
To jsem se právě chtěla zeptat. Neplánoval jsi mít děti, bylo to způsobené také touhle zkušeností?
Ne. Já jsem byl jenom strašně opožděný. Ještě v 17 letech jsem si hrál na Robina Hooda. Opravdu jsem byl jiný. Dlouho jsem byl dítě, i v té soutěži jsem byl dětinský. Nedovedl jsem si to představit a nechtěl jsem tu zodpovědnost. Věděl jsem, že to je na celý život a že je to důležitá věc.
Setkávají se s rasismem tvé dcery?
Musím zaklepat, že ne. Jestli mi nějaký náznak řekly jednou nebo dvakrát... spíš to děti mezi sebou zkoumají, rodiče doma něco řeknou a ony se potom zeptají. Naopak musím říct, že děti se o ně perou a jsou oblíbené, obzvlášť Linda. Ta řeší opačný problém. Je naštvaná, že si ji chce každý usurpovat pro sebe.
Recept Vlasty Horvátha na šťastné manželství
18 let jsi na hudební scéně, ale jak dlouho jsi v manželství?
Jsme spolu 28 let.
To je krásné! Jak se to dělá?
Jak říkám, někde musí být kompromis a někdo musí ve vztahu vyvažovat. Hrdě třeba říkám, že velké kompromisy dělám já. Ať už to třeba bylo rozhodnutí, žít v tomto rodinném domě: "Budeme žít tady, máš zde své kořeny, nebudeme mít své vlastní bydlení." Zkoušel jsem to v průběhu let, ale pochopil jsem, že to nezlomím. Řekl jsem si, že pokud s ní chci být, tak někdo musí ustoupit a budu to já.
A pak, že chytří chlapi neexistují. Tady ho máte.
Když má člověk rád, tak mu nic jiného nezbývá. Pro toho milovaného člověka to uděláš. Dalším důvodem byla také moje kariéra. Řekl jsem si, že buď budu naplno dělat kariéru a rodina se rozpadne, nebo musím najít nějaký balanc a někde naopak ubrat. Až mi lidé říkali, že to nejde. Že nemůžeš mít obojí - rodinu, zázemí, manželství i kariéru. Vždycky jsem byl tvrdohlavý a říkal jsem, že to chci. Nemyslím si, že to nejde. Jde, ale kariéra nebude taková - nebo vztah, podle toho, na kterou stranu se člověk přikloní. Já jsem se přiklonil tak, jak jsem udělal, a jsem za to rád.
Vlasta Horváth pohřbil svého bratra
Určitě byly chvíle, kdy jsi přemýšlel, jestli má cenu muziku vůbec dělat.
Jasně.
Jedna z těch chvil nastala v roce 2016, kdy ti zemřel bratr Martin následkem tragické autonehody. Co tě motivovalo v hudbě pokračovat?
Byl to právě vztah k němu. Cítil jsem, že pro něj chci ještě něco udělat. Nějak ho připomenout a vyzdvihnout, něčím to uzavřít a zpečetit.
Hrál u tebe v kapele na bicí. Takže bys rozložil kapelu a seknul s hraním.
Nedokázal jsem si to bez něj představit. V uvozovkách by bylo lepší, kdyby se mnou vůbec nehrál, protože bych s ním neměl takové propojení. Šel jsem z koncertu, měl jsem úsměv na tváři a chtěl jsem ještě hrát. Nebyl jsem z toho zdeptaný. O to to celé bylo těžší.
Kolik roků se vám podařilo společně hrát?
Myslím, že to bylo posledních šest let.
Bude písnička pro Martina také na tvém blížícím se koncertě?
Hrajeme ji neustále a nikdy v playlistu nechybí. Na začátku to bylo velké sebezapření. V podstatě už jsem to nemohl ani uvést, a když jsem to hrál, tak jsem se sebou bojoval. Čas to ale opravdu omele tak, že to zůstane jen mezi tebou a tím dotyčným.
O čem ještě promluvil Vlasta Horváth?
- Proč si nenašel vztah k muzikálům
- O koncertu, který proběhne 25. října
- Jak se smířil se stárnutím
- Proč dcery vychovává jinak než jeho rodiče jeho s bratrem
- Jak vnímal čas po výhře v SuperStar
- Proč nerad jezdí na dovolenou
- Jak se jeho bratr dostal k bicím a hraní ve Vlastově kapele
Zdroj náhledové fotografie k článku: Lifee/talk show Na kafeečko
Související články
