Nikola je mladá a přitažlivá žena, za kterou se otočí nejeden muž. Toho využila její kolegyně Šárka. Požádala Nikolu, jestli by neotestovala věrnost jejího manžela. Má totiž podezření, že ji podvádí...
Musím přiznat, že když za mnou Šárka (40) přišla s tím nápadem, nejdříve jsem se urazila. Proč bych měla svádět jejího manžela? Co si to o mně myslí? Pak se mi to ale rozleželo v hlavě a já souhlasila...
Single život mi vyhovuje
U nás v kanclu jsem nejmladší, jako jediná nemám rodinu a děti. Dokonce jsem single. Takže mě někdy to poslouchání rodinných problémů a kritika manželů nudí. Jsem docela ráda, že zatím nemám dlouhodobý vztah, neboť mi kolegyně dokázaly tyto záležitosti pěkně znechutit.
Když celé dny posloucháte, jak manželé chodí na pivo, krkají, prdí, neuklízejí a hází věci všude po baráku, prostě ztrácíte chuť na dlouhodobý vztah. No a k tomu vidím, jak jsou kolegyně strhané a nevyspalé, protože dítě se v noci vzbudilo a chtělo napít nebo co já vím co.
Vždy si řeknu, že mám zkrátka ještě čas. A o to víc si užívám single života. Když chci jít na rande, vždy je s kým. Pokud už nemám chuť dotyčného vidět, jednoduše mu nezvednu telefon. To ženy v manželství bohužel nemůžou...
Kolegyně mě požádala o neobvyklou věc
Přes to všechno mám svoje kolegyně ráda. Rozumíme si a umíme se pobavit i o věcech, které se netýkají rodiny. Vždyť byly kdysi také mladé a užívaly si život, na to se zkrátka nedá zapomenout. Nedávno se ale stala zvláštní věc. V kanceláři se mnou sedí Šárka, o které vím, že se trápí kvůli manželovi Ariánovi (43). Domnívá se totiž, že jí zahýbá. Jednou jsem jí u vína navrhla, že by mu to měla oplatit stejnou mincí, ale moc ji to nepotěšilo.
"Nikčo? Můžu tě o něco požádat?" zeptala se mě jednoho dne. Vypadala utrápeně a bylo mi jí líto. Jen jsem přikývla. "Hele, těžko se mi to říká... Nebyla bys ochotná otestovat mého manžela, jestli je schopný podvést mě?" vyložila karty na stůl. Vyrazilo mi to dech. Co si to o mně myslí? A také jsem jí to řekla. Šárka se málem rozbrečela a omlouvala se mi. Víc jsem se k tomu nevracela, považovala jsem toto téma za uzavřené.
O víkendu se mi to ale rozleželo v hlavě. Měla jsem před očima smutnou Šárku a myslela na to, jak se trápí. V pondělí ráno jsem jí řekla, že jdu do toho. Okamžitě ožila a začaly jsme plánovat. Šárka mi sepsala, kde Adrián pracuje, kam pravidelně chodí a tak dále.
Měla jsem svést jejího manžela
Myslela jsem, že nejlepší bude zajít do baru, kam Adrián chodí s kamarády každé úterý. Oblékla jsem se tak, aby byl můj výstřih viditelný i z dálky. Když jsem se viděla v zrcadle, musela jsem se smát. Připadala jsem si jako špionka, která jde svést cizího špiona. Hotová Mata Hari. V baru jsem si našla místo s dobrým výhledem a nenápadně koukala po chlapech. Za chvíli dorazil Šárčin manžel s kamarádem. Oba byli hezcí a upravení, hýřili dobrou náladou a pořád se něčemu smáli. Zapadli do boxu v zadní části baru a objednali si láhev vína.
Počkala jsem, že si objednají další láhev a trochu se uvolní. Pak nastal můj čas. Chtěla jsem projít kolem jejich boxu a upoutat pozornost. Pohupovala jsem boky a střehla na moment, kdy svému objektu můžu věnovat úsměv. Jenže když jsem se přiblížila k těm dvěma, zjistila jsem zvláštní věc. Šárčin manžel hladil po ruce svého kamaráda. Ten měl pro změnu druhou ruku pod stolem a sahal do míst, kde má Adrián rozkrok...
Vykulila jsem oči a rázně zamířila pryč. Takže takhle to tedy je. Vůbec netuším, jak to mám Šárce říct. Na jedné straně může být ráda, že Adrián nemá milenku. Ale na té druhé asi také nemá důvod k radosti. Možná jí prozradím jenom polovinu pravdy. Jejího manžela se mi svést nepovedlo a nepředpokládám, že by to zvládla jiná žena...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.