Nora je rok ve vztahu s Liborem. Je to pohodář, který spraví kapající kohoutek nebo vymyslí výlet. Nora je ve vztahu spokojená, jen kdyby nebylo divného pocitu. Libor se jí totiž při polibku nekouká do očí.
Možná je to banalita, ale tíží mě. Neumím totiž rozklíčovat Liborovo chování. Možná prožívá intimnosti po svém a já to moc pitvám. Ale nemohu si nevšimnout, že se Libor neumí naplno položit do prožitku při líbání.
Se všemi expartnery jsme si intimnosti užívali
V životě jsem měla tři vážné vztahy. Jednalo se o studentské lásky, kdy jsme spolu nebydleli, ale často jsme spolu trávili čas. Je jedno, proč moje vztahy skončily, ale nikdy jsem na partnerech při intimnostech nepozorovala nic neobvyklého. Koukali jsme si navzájem do očí, někdy si šeptali něžná slovíčka a intimnosti si naplno užili. Potom jsem měla pocit, že jsme jen my dva a emocionálně mě vztahy naplňovaly.
Bohužel zasáhla vyšší moc a můj první kluk se s rodiči odstěhoval do zahraničí. Vztah s dalším ztroskotal kvůli nevěře v opilosti a ten poslední vinou nedostatku času. Zkrátka jsme se oba po ukončení vysoké školy vrhli na budování kariéry a viděli se zřídkakdy. Takže se nekonaly žádné tragédie, se všemi si dokážu představit zajít na kávu a povědět si pár vět o životě. S Liborem jsme kolegové. Já pracuji na jedné pobočce a Libor je vedoucím skladu. Denně spolu písemně komunikujeme.
Přítel se při líbání kouká jinam než na mě
A několikrát týdně se scházíme. Víkendy trávíme u jednoho z nás nebo cestujeme po Čechách. Při pozdravu si dáme pusu a někdy se obejmeme. U tohoto krátkého polibku si nejsem jistá, kam přítel kouká. Zda na mě, nebo po okolí. Když ho ale obejmu a dlouze políbím, vím, že kouká nikoliv na mě, ale bloumá očima do dáli. Mám z toho nepříjemný pocit, jako by přítel naši blízkost neuměl prožít, jako by to dělal jen kvůli mně, ale vlastně to k životu nepotřeboval.
Samozřejmě mám kvůli tomuto zjištění pochyby, zda partnera dostatečně přitahuji, zda není třeba bisexuální nebo jestli ho nenutím k něčemu, co je mu nepříjemné. Veškeré moje předchozí zkušenosti v této oblasti byly naplněny oboustranným prožitkem. Libor je v tomto ohledu zvláštní. Jinak je to ale partner do nepohody. Když potřebuji s něčím pomoct, mám v něm oporu. I já pro něj ráda udělám, co je v mých silách. Umíme se spolu smát, cestovat a ráda s ním trávím svůj čas. Jen kdyby nebylo těch nepříjemných pocitů.
Přítel svoje chování nepovažuje za problém
Samozřejmě jsem zkoušela si s ním o situaci promluvit: „Lásko, ráda bych si o něčem popovídala. Všimla jsem si, jak u polibku bloumáš očima po okolí a nikdy se mi nepodíváš do očí. Trápí mě to a nepůsobí to na mě příjemně.“ „To není pravda. To přeháníš, lásko. Já si to užívám. A líbí se mi to moc,“ zareagoval Libor a tím považoval debatu za uzavřenou.
Už je to zase nějaký pátek a utvrdila jsem se v tom, že Libor opravdu dokáže při polibku koukat nahoru, za mě nebo do strany. Kam nekouká nikdy, tak to jsem já. Asi budu muset zavírat oči, abych své negativní pocity minimalizovala. Jsem z toho rozpolcená. Uvědomuji si jiné Liborovy kvality, ale tento stav snižuje mou spokojenost ve vztahu. Nerada bych Libora ztratila, ale bojím se, že za nějaký čas budu jeho chováním frustrovaná.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.