Facebook
Instagram
Od studií architektury se přesunul k módě a dobře udělal. Je z něj velmi úspěšný a vyhledávaný módní tvůrce. V exkluzivním rozhovoru pro Lifee nám módní návrhář Zoltán Tóth prozradil, kdy s navrhováním začal a jakou roli v jeho tvorbě hraje v módě stále častěji zdůrazňovaná udržitelnost.
Lidskému tělu přisuzuje podobné vlastnosti jako architektuře, oblékal bond girl Rosamund Pike a nedá dopustit na jedinečnost přírodních materiálů. Návrhář Zoltán Tóth před mikrofonem Lifee přibližuje své začátky, kdy mu první modelkou byla panenka Barbie i první krůčky v módním světe coby módní stylista.
Vystudoval jste architekturu, nakonec jste ale zakotvil u módy. Jak to všechno začalo? Kdy jste třeba navrhl svůj první kousek?
Asi už v dětství. To jsem se dostal k maminčině staré barbíně a zaujaly mne také babiččiny látky, tak jsem si začal dělat první malé návrhy, na tu barbínu. A nějak mě ta práce s materiálem začala bavit... Ale současně to byla i architektura, ten zájem byl podobný. A architektura se mi tehdy zdála taková reálnější. Ale láska k materiálům, k látkám, ta stále zůstává. Takže můj cíl ještě na základní škole byl dostat se na architekturu! Vystudoval jsem nejdřív střední uměleckou školu, obor propagační výtvarnictví. Zaměřen byl na techniku malby, kresby, na design, v podstatě na takovou "miniarchitekturu". Tam jsme celkem dost pracovali i s různými měkkými materiály, textilem. Moje maturitní práce, to byl takový úložný závěsný systém, který byl celý ušitý. To bylo mé první propojení oděvního designu a textilu. Pak jsem se dostal na architekturu a tam, na vysoké škole výtvarných umění, procházíte první rok čtyřmi kurzy. Jeden z těch kurzů byl právě oděv anebo textil. A strašně se mi to zalíbilo! Takže jsem najednou studoval během architektury i oděv a zjistil, že mne vlastně ten oděv baví víc. Architekturu jsem tehdy ukončil bakalářem a jel jsem sem do Prahy, do atelieru designu oděvu a obuvi na UMPRUM k Liběně Rochové.
Co jste si ze studia pod vedením Liběny Rochové především odnesl? Vybavíte si něco konkrétního?
Jak bych to tak shrnul? Strašně moc! Ona je skvělá... Když ji posloucháte, nebo, když se jí necháte vést, je to fantastické. Tedy bylo, protože dnes už neučí. Velmi jednoduchými formami určí váš směr, s tím, že když se tedy necháte unášet formou jejího principu tvorby, lehce vás navede na vlastní tvůrčí styl, na svou vlastní cestu. Z architektury jsem měl komplexnější náhled na prostor, na jeho vnímání. A Liběna Rochová mi jej velmi zjednodušila. Lidské tělo je vlastně forma architektury, i když je tvarově velmi složité. Ze studia jsem si toho nicméně odnesl strašně moc. A těžko popsat, co všechno. Ale bylo toho moc pozitivního.
Co si Zoltán Tóth přivezl ze stáže v Antverpách?
Jaké jsou vaše vzory v módě? V navrhování?
Je jich hodně. Ale jeden kamarád mi říkal, abych se na to neupínal. O to se vlastně už snažím - neupínat se na vzory. Asi je nebudu ani jmenovat, abych to už vyhodil ze svého repertoáru...
Ani jeden?
Dobře. Jeden z největších mých vzorů je Martin Margiela (belgický módní návrhář a zakladatel módního domu Maison Margiela, pozn. red.). To byl opravdu velký vzor. A Ann Demeulemeester (belgická módní návrhářka, pozn. red.), u které jsem byl na stáži v Antverpách. Jejich způsob rozmýšlení nad módou je fantastický. A vlastně i velmi převratný. I v současnosti se stále využívá a čerpá se z něho.
Co říkáte na současný módní styl Češek nebo Slovenek? Pohybujete se i na Slovensku, co se týče módního prostředí. Je v něčem výrazný rozdíl nebo jak se směr obou vyvíjí?
Popravdě, úplně upřímně, moc to nesleduji. Nemám na to kapacitu. I když se věnuji stylingu, ale to je většinou jen práce s oblečením, které je buď z velkých módních domů anebo je vždy velmi tematické. Takže nemám vysledovaný takový ten běžný look či vizáž Češek a Slovenek. Ale vyvíjí se super, to si myslím! Už i kvůli tomu, že se v jejich šatnících stále častěji objevují čeští a slovenští designéři. Takže už se začíná do jejich oblékání transformovat původní český a slovenský design.
Existuje něco, co vás v módě vyloženě irituje? A nejen u Češek nebo Slovenek?
Asi úplně ne. Mám tak, že ať si každý obléká, v čem je mu příjemně. V jakékoliv formě, v jakémkoli materiálu. Mám na to takový neutrální náhled.
Doporučené video: Rozhovor Lifee s návrhářkou Janou Horejšovou
Udržitelnost. Módní trend skloňovaný ve všech pádech
Když jsme u těch materiálů, teď je velkým trendem nejen v módě tzv. udržitelnost. Co tento směr znamená pro vás? Řídíte se jím také?
Já s tím velmi pracuji. Celá moje diplomová práce byla o udržitelnosti! Takže pomaličku procházím takovými různými fázemi. Nejdřív mi přišlo super, že je všechen ten materiál využívaný, recyklovaný. Ale pak postupně zjistíte, že to není tak docela udržitelné pro samotného designéra, tvůrce. Protože ty materiály jsou buď velmi nedostupné, nebo jen v malém množství opravdu vhodném pro další zpracování. Ale jezdím na veletrhy, a setkávám se s tím, že už i samotní výrobci textilních materiálů pracují stále častěji s bio bavlnou, s bio hedvábím. Zajímá je, kde je ta bavlna nasbíraná, v jakém prostředí je vypěstovaná, jak je ten, kdo ji pěstuje, sklízí nebo zpracovává, zaplacený. Pro mě je ale zásadní i to, aby výroba zůstávala stále především v Čechách a na Slovensku. Byť je ta surovina původně ze zahraničí. Protože u nás už se toho bohužel moc nevyrábí. A ta práce s textilem…? Máme tu velmi mnoho šikovných krejčových, švadlen. Najdete tu šikovné dílny, které dělají malé série. Takže ano, udržitelnost je pro mne důležitá a snažím se s tím pracovat.
Co vás na celém tom procesu baví nejvíc? Navrhovat? Nebo stále i sám šít?
Asi úplně všechno. Sice se teď pomalu dostávám do fáze, že toho šiju míň a míň. Ale šiju. Především komplikovanější zakázky pro klienty. Ale hodně toho už deleguji i na další lidi. Od střihů, přes konstrukce, stupňování a tak dále. Celková výroba je už trochu mimo mě. Ale všechno si to kontroluji, aby ta výsledná kvalita byla perfektní.
Dalším trendem současnosti je body positivity. Líbí se vám?
Jo. Za mě je to super! Jakože být spokojený se svým tělem je to nejdůležitější!
Ve vašem oboru to naráží třeba na rozměry modelek, které běžně nebývají nositelkami větších velikostí. Šijete stále spíš na tu klasickou, ultraštíhlou modelku? Je to asi jednodušší pro vzhled ucelené kolekce, že?
Pro mě je to jednodušší. Ne že bych nechtěl šít na... Jak se to řekne?
Plus size?
... plus size modelky. Ale pro mě jsou zatím... pro mě osobně, když tvořím kolekci, tak mi věci dávají smysl na tom “ramínku”. To ale není kvůli tomu, že bych nechtěl oblékat i ty ostatní. Modely se dají vždy přizpůsobit i na plus size klientky. Je to vždy jen hra s proporcemi. Vždy rád ušiju konkrétní kousek někomu na míru, když se model líbí. Ale taky mi téměř vždy z kolekce vyplyne i nějaký model, který vlastně nemá konkrétní velikost. Takový, který padne ultraštíhlé modelce stejně jako plus size ženě. Takže s tím vlastně podvědomě pracuji a ani o tom někdy nevím.
Máte nějaký tip, co by žena určitě měla mít v šatníku za každých okolností? Nějaké základní kousky?
Víte, že jsem se nad tím nikdy nezamyslel, co by měla mít? Asi strašně záleží, odkud ta žena pochází nebo k čemu inklinuje. Každá žena je jiná, z města, z vesnice.. To je tak různé! Asi nemám úplně tip, co by měla mít každá žena v šatníku.
Třeba klasické džíny, bílou košili... Není to potřeba podle vás?
Jako určitě je! Ale nějak jsem se nad tím nikdy tak detailně nezamyslel, abych to nějak dal dohromady anebo nějak konceptualizoval ten ideální ženský šatník. Ale do budoucna se nad tím určitě zamyslím!
Oblek pro Bond girl nebo šaty na míru Jitce Schneiderové
Dobře, tak pojďme dál. Máte mezi svými klientkami i nějaké známé tváře?
Mám. Například herečku Jitku Schneiderovou. Nedávno jsem oblékal i herečku Rosamund Pike. Té jsme šili nějaké šaty a oblek.
Co právě chystáte? Bude nějaká přehlídka?
Teď chystám jóga kolekci! Ve spolupráci s jednou českou značkou, ale víc o tom zatím neřeknu.
A vaše vlastní tvorba? Nějaká "haute couture" nebo nová kolekce? Taky se připravuje?Ano, to doufám! Když mi to čas dovolí, tak bych chtěl do září stihnout jednu kolekci. Zatím ještě také neprozradím o čem, ale když to vyjde, tak to bude super! Myslím, že se to bude líbit. A udržitelnost bude jejím hlavním tématem. Už jsem se posunul dál a přestože jsem jej dřív využíval, v recyklované formě, nakonec jsem z připravované kolekce vyřadil polyester. Protože, ať už je recyklovaný nebo ne, stále při praní vypouští do vody mikroplasty. Takže jsem se vrátil zpět k přírodním materiálům, které se využívají tisíce let. Ty jsou znovu rozložitelné. I když nemají takové barvy. Tohle je stále ještě v procesu, kde lze mnoho zlepšovat. Ale je určitě lepší se nad tím zamýšlet trochu komplexněji. A postupně k té úplné udržitelnosti směřujeme.
Co se v rozhovoru dozvíte?
- kdy začal Zoltán Tóth s navrhováním
- proč neřeší, jaké kousky by každá žena měla mít v šatníku
- který druh materiálu ze svého repertoáru nadobro vyřadil
- proč návrháři své přehlídkové kolekce raději šijí na hubené modelky
Podívejte se do galerie na návštěvu v ateliéru Zoltána Tótha.
Související články
