Odvážná babička Heleny Bonham Carter: Snoubenku Winstona Churchilla označila za hlupačku a kritizovala Versailleskou smlouvu

Když se Hitler dostal k moci, Carter před ním přední politiky země varovala. Kritizovala také tehdy populární přístup "mír za každou cenu, kterou mohou zaplatit ostatní." A když se její přítel Winston Churchill zasnoubil, neváhala mu říct, že si vybral "pěknou hlupačku".

Mohlo by Vás zajímat:

Neoblomná politička Shirley Chisholm: První Afroameričanka v Kongresu, která kandidovala i do Bílého domu

Raný život Violet Bonham Carter

Violet se narodila v Hampsteadu 15. dubna 1887. Její raný život byl poznamenán dvěma věcmi - politikou a tragédií. Když přišla na svět, její otec Herbert byl zrovna na politickém vzestupu a mířil na Downing Street 10. Maminka Hellen bohužel zemřela, když jí byly čtyři roky. Nová macecha byla ke všem nepříjemná, oblíbila si jen Violet. Líbila se jí její odvaha, dokonalé sebeovládání a trpělivost.

V roce 1905 byla Violet oficiálně uvedena do společnosti. O nápadníky se moc nezajímala. Mnohem lépe se cítila ve společnosti intelektuálů. Díky tomu se také seznámila s mladším Winstonem Churchilem. Toho pak dokázala, skrze otce, přetlačit do kabinetu. Jako dcera premiéra měla kontakt s těmi největšími politickými špičkami.

Mohlo by Vás zajímat:

Vévodkyně Georgiana Cavendish: Angažovala se v politice i módě, její zkázou byl ale hazard

Politické probuzení

První světová válka se sice nesla ve znamení konce kariéry ve vrcholné politice pro Violetina otce, ona sama se ale rozhodla začít mluvit. Tvrdě kritizovala Versailleskou smlouvu, která byla vůči poraženému Německu příliš tvrdá. Věděla, že to nemůže skončit dobře. Když pak nacisté začali pomalu ovládat reparacemi zbídačenou zemi, mohla anglickým politikům vmést do tváře: "Já to říkala".

Nelíbila se jí ani benevolence vůči Hitlerovi, jenž mu umožnila rozšířít území Třetí říše. Její slova Hitlera tak rozčílila, že si ji přidal na černou listinu. Pokud by někdy dobyl ostrovy, nechal by ji zavřít. Nakonec ale jeho éru přežila. Po válce propagovala myšlenku sjednocené Evropy. V roce 1963 se stala první ženou, která měla přednášku na Oxfordu.

Mohlo by Vás zajímat:

Krásná politička Františka Plamínková: životní lásku odmítla kvůli práci, gestapo ji poslalo na smrt

Sněmovna lordů

O rok později byla povýšena na baronku a vstoupila do Sněmovny lordů. Tam podporovala liberální zákony o potratech a homosexualitě. Pokračovala tak v odkazu svého otce, který se taktéž považoval za liberála. Zemřela 19. února 1969 ve věku 81 let. I když je dnes její vnučka Helena nejslavnější z rodiny, příběh Violet by vydal na nejeden hollywoodský hit.

Mohlo by Vás zajímat:

Módní ikona Angela Merkel: Způsobila revoluci v odívání ve vrcholné politice, na kontě má ale i jeden přešlap