Za jízdy mi rostla prsa z neustálého kojení. Olga Lounová s roční dcerou absolvovala nejtěžší závod rallye v Africe

Zpěvačka Olga Lounová (42) jela pro dobrou věc takzvané "porodní rallye", jak mu s kamarádkami říká, tedy za zlepšení materiálních podmínek v keňských porodnicích. Denně ujela 700 kilometrů, trasa jí zabrala devět dní. Situaci si ztížila také tím, že se rozhodla do Afriky vyrazit i se svou roční dcerou Ariannkou. "Jela s mými rodiči a s partnerem zároveň se mnou. Z hotelu nebo z bungalovu vždycky vyrazili do dalšího záchytného bodu. Doprovázela mě tedy souběžně, byť trochu lepší cestou. A mě mezitím rostla prsa, protože jsem celou dobu kojila. Vždycky jsem se snažila dojet co nejrychleji za tou svojí malou," popisuje zpěvačka v obsáhlém rozhovoru, jak to na africkém rallye vypadalo den po dni.

Doporučené video: Olga Lounová o svém porodu

Olga Lounová jela "porodní rallye" v Africe

Olgo, jak vznikl nápad vypravit se do Afriky na rallye?
Jsou to vlastně tři propojené nádoby. Já jezdím rallye, Lilia Khousnoutdinova se dlouhodobě zabývá podporou porodů a kojení, a Lejla Abbasová zase podporuje Keňu, nejen masajské kmeny, ale také školu a zdravotnictví. Shodou okolností se mi naskytla možnost jet závod právě v Keni, a zrovna ten nejtěžší závod světa, East African Safari Classic Rallye, kterému se říká také Safari Classic. V té době zrovna Lili řešila svůj projekt „koza ven“, kdy se do porodnic snaží dostat pohodlný porodní gauč a snaží se zlepšit povědomí o přirozeném porodu. Vzpomněla jsem si také, že Lejla mi vyprávěla, jaký mají problém vybavit masajské porodní centrum, což je vlastně jen místnost, ve které je základní zdravotní vybavení.

Chápu. Tak se to celé propojilo.
Kdysi jsme také s Lili vtipkovaly, že by se mnou někdy chtěla jet závod, a tak slovo dalo slovo. Řekla: „Hele, když to bude mít přesah a bude to jedno z prvních rallye s vyšším principem – charitativní porodní rally – tak pojedu.“ Už na Dakaru jsem každý den vozila citáty, takže i tady jsme se rozhodly, že každý den povezeme do cíle důležitý citát, který se týká porodů a kojení. Například, že matka patří k dítěti. Těch dnů bylo celkem devět a každý den byl jeden citát. Během toho jsme také vybíraly peníze na porodní centrum, které jsme vybavily základním porodním vybavením a byla tam dokonce i jedna porodní asistentka proškolit místní Masajky. Vybralo se přes dvě stě tisíc a pokračování bude v dubnu.

Jaké zážitky jsi si prožila s místními ženami?
Hrozně mě překvapilo, že milují děti, ale péče je tam příšerná. My se tady máme jako v ráji. Příbuzní rodiček totiž musejí do nemocnice přinést opravdu všechno – od nití, kdyby bylo potřeba šití, až po léky. Ale byli strašně laskaví, veselí, a je to nádherná země s výborným jídlem. Všichni nám pomáhali. Člověk má strach tam jet a potom zjistí, že je to celé jinak, a že jsou všichni šťastnější a srdečnější, než jsme my. Jenom to tam nemají úplně jednoduché. A zážitky? Každý den něco! Byly tam povodně, takže jsme jezdili po rozbitých cestách, které v podstatě neexistovaly. Nejtěžší závod mého života.

Kdy přišla krize?
Nejtěžší byl určitě první den, ten byl také nejdelší, RZta 138 kilometrů a poslední den nám ještě udělali RZtu 140 kilometrů, která být neměla. Každý den jsme ujely třeba 700 kilometrů a většinu z toho závodních, k tomu nějaké přejezdy. Bylo to náročné, je tam horko, soustředíš se a jedeš v prostředí, kde je otevřená cesta, takže občas potkáš třeba náklaďák. Místní sice vědí, že se tam závodí, ale občas tam prostě někdo vjede. Je to úplně jiné než rallye tady v Česku.

Mohlo by Vás zajímat:

Olga Lounová o první cestě letadlem s malou Ariannkou: Když vzlétáme, dám jí prso a osvědčil se mi kojicí polštář

Cestou mi rostla prsa, dceru jsem stále kojila

Jak se po cestě řeší stravování?
Máme velký bag a hodně vody, protože člověk se hrozně potí. Během jízdy máme povinné servisy, kdy dojedeme RZtu a náš tým čeká, aby autu mohl vyměnit kola a tak podobně. Občas nám přivezli nějaké jídlo, ale moc jíst se nestíhalo. Hlavně aby ses mohla vyčůrat.

Jak v takových chvílích bojuješ s psychikou?
Tohle bylo těžké, protože jsem s sebou měla i svoji dceru, která jela s mými rodiči a s partnerem zároveň se mnou. Z hotelu nebo z bungalovu vždycky vyrazili do dalšího záchytného bodu. Doprovázela mě tedy souběžně, byť trochu lepší cestou. A mě mezitím rostla prsa, protože jsem celou dobu kojila. Vždycky jsem se snažila dojet co nejrychleji za tou svojí malou.

Byly tam také krizové situace, třeba když masajské děti házely kameny po autech a my jsme ze začátku nevěděly, jestli to nejsou rozzlobení místní. Čtvrtý den jsme skončily v nějaké vesnici, když se nám rozbil motor a celá ta vesnice se najednou nahrnula kolem našeho auta. To potom nevíš, kdy vypukne nějaká extrémní situace. Já jsem samozřejmě rozdávala bonbóny, ale přeci jenom – je to takové o strach.

Mohlo by Vás zajímat:

Kozačky nad kolena v hlavní roli: Lounová a Nesvačilová k nim oblékají mini, Langmannové stačí legíny a sako na holém těle

Kdy měla Olga Lounová největší strach?

Kdy jsi pocítila největší obavy?
Spíše jsem měla strach, že Lili skončí v těchto extrémních situacích. Bála jsem se, že si to rozmyslí hned po prvním dni. Ale jsem na ni hrozně pyšná, že si to nerozmyslela. Ona to opravdu zažila poprvé. To si nikdo neumí představit, dokud to nezažije. Ona navíc dobře zná rozvojové země a v jedné z nich také zažila kamenování. Když potom někdo řekne, že háže kameny, tak ji to zneklidní. Má tři děti, já jedno. Ale byla odvážná, jela dál a pokračovala, protože věděla, že to má ten vyšší smysl.

Jak jste řešili očkování pro tvoji dceru?
Lejla Abbasová tam jezdí se všemi svými dětmi a říkala, že to opravdu neřeší. Takže ani my jsme speciální očkování neřešili. Zaprvé kojím, takže její imunita je podpořená ode mě. A za druhé už to není tak potřebné – Keňa nepatří k zemím, kde by to bylo tak nebezpečné. Dcera nemocná nebyla, horečky ji netrápily.

Měli jsme s sebou jen hodně repelentů, protože všichni se bojí, aby nedostali malárii. To je důležité, hlavně se v těchto oblastech, kde jsou jezera, důsledně mazat. Ale moji rodiče řekli, že to byl jejich životní zážitek a já jsem byla nejšťastnější na světě, že moje rodina u toho byla se mnou. Že prožívají dobrodružství a přitom podporují tak dobrou věc.

Na autentickou sérii fotografií z Afriky, kterou nám Olga Lounová poskytla, se můžete podívat v naší velké fotogalerii.

Galerie Za jízdy mi rostla prsa z neustálého kojení. Olga Lounová s roční dcerou absolvovala nejtěžší závod rallye v Africe

+ 37 fotek + 38 fotek