Olina (46): Propadla jsem kouzlu břišních tanců. Manžel mě ale nechápe a hází mi klacky pod nohy

Každý den, jako mnozí z nás, pracuju osm hodin v kanceláři. Sedět celý den a naklánět se maximálně k počítači je nezdravé, a proto jsem přemýšlela, jak to vykompenzovat. Cvičení mě moc nebaví, běhání taky ne – tak jsem hledala něco, co mě doopravdy chytne. A objevila jsem břišní tance.

Mohlo by Vás zajímat:

Nikola (37): Tchyně nám měla pohlídat kočku. Místo toho mi vlezla do deníku a přišla na to, co dělám místo břišních tanců

Břišní tance mi pomohly s bolestí zad

Začaly mě bolet záda, půl roku jsem se léčila a běhala po rehabilitacích a k ničemu to nebylo. „Chtělo by to nějaký rekreační pohyb,“ řekla mi moje doktorka. Posilovna mě nebaví, plavání taky ne, tak jsem byla docela bezradná – a to, že jsem objevila břišní tance, byla vyloženě náhoda.

Zahlédla jsem u nás ve městě vývěsku, a ač jsem se docela styděla, šla jsem se na hodinu podívat. A líbilo se mi to. Na začátku jsem se strašně styděla, i když kolem mě byly jen ženy, ale každý z nás je tak trochu exhibicionista a jde jen o to, jak ten exhibicionismus vylákat ven.

Další měsíce jsem hodiny břišních tanců navštěvovala pravidelně a pak začala hledat další možnosti, jak se zdokonalit. Snažila jsem se o téhle disciplíně dozvědět co nejvíc a břišním tancům doslova propadla. Tím spíš, že jsem se na hodinu mohla obléknout jako divoženka.

Mohlo by Vás zajímat:

Lucka (26): Nacvičovala jsem taneček pro přítele, když do pokoje vešel přítelův bratr. Mělo to nečekané pokračování

Pro břišní tanec jsem nadchla i kamarádky

Tím, jak nadšeně jsem se svému novému koníčku věnovala, se stalo, že jsem i zhubla – a to jsem s váhou zápasila léta! Moje kamarádky si toho všimly a začaly vyzvídat. Neměly ale odvahu jít hned do kurzu, tak jsem jim nabídla, že můžeme občas tančit spolu. Řešila jsem to asi takhle: „Hele, přijď si vyzkoušet břišní tance ke mně domů!“ Ale musím říct, že právě ty kamarádky, které se nejvíc kasaly, že do toho jdou, odpadly jako první.

Když některá nezhubne po týdnu, už slyším: „A nebylo by lepší chodit do posilovny, když chci zhubnout?“ Naopak, odpovídám, posilovna pro ženy není, ale pohyb, který při břišním tanci děláte, je naprosto přirozený, všichni sedíme u počítače, v autě, maximálně jdeme na kávičku, místo abychom se hýbaly. „A, koneckonců, na mně vidíte, že to jde!“

Mohlo by Vás zajímat:

Vladimír (59): Cestou z taneční zábavy mi zastavilo podivné auto. Dodnes netuším, kdo mě to tenkrát svezl

Manžel mi začal házet klacky pod nohy

Podotýkám, že stále chodím do zaměstnání, ale také na pravidelné hodiny břišních tanců a s kamarádkami, které se styděly jít na kurz s tím: „Půjdu, až se otrkám“, tancuji sem tam po večerech. Někdy jsme u jedné, pak u další, taky jsem vzala pár nadšenkyň i k nám domů… A začíná být zle. Manžel prohlašuje, že o něj málo dbám, stěžovat si, že nemá teplou večeři, že není to a ono, a nakonec začal přitvrzovat slovy: „Vykrucovat se, to umíš! Ještě aby ses vykrucovala před nějakými chlapy!

Uvědomila jsem si, že byl manžel zvyklý po léta na to, že s ním sedím večer u televize a chroupu buráky a nečekal, že skoro v padesátce propadnu kouzlu pohybu. Začínají se mezi námi rozvírat nůžky, on se chová jako starý chlap, a já naopak zářím. Co s tím?

Když jsem se radila se svým okolím, jak na manžela jít, rada byla jednoduchá: „Musí si taky najít nějaký koníček!“ A tak se chystám obrazit jeho kamarády a něco mu s nimi naordinovat. Ať už to bude pohyb, nebo hraní mariáše. To je nejspíš to jediné, co nás může zachránit.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Katka (25): Na duchy jsem nikdy nevěřila. Až nedávná seance mě přesvědčila o tom, že na těch povídačkách něco je