Oštěpařka Nikola Ogrodníková v minulém roce vybojovala pro Česko bronz na letních olympijských hrách v Paříži, letos se poprvé stane maminkou. V rozhovoru pro magazín Lifee.cz popisuje své aktuální pocity a odhaluje také, jak vypadá její vztah s nevlastním synem Leem, kterého má její partner, hokejista Petr Vrána, z předchozího manželství.
Oštěpařka Nikola Ogrodníková (34) prožila rok 2024 plný emocí. Nejen, že se jí zadařilo na olympiádě v Paříži, ale záhy po jejím skončení také poprvé otěhotněla a nyní se celá rodina připravuje na příchod dalšího člena.
Její nevlastní syn Leo (9) už se na sourozence těší. "Když byl mladší, měla jsem pocit, že byl spíš rád sám. Hodně o tom mluvíme, na sourozence ho připravujeme." Chlapec přišel o maminku během tragické nehody, kdy utonula v rybníku, a s Nikolou si k sobě nejprve museli najít cestu. Teď se domácnost ještě rozroste. "Samozřejmě to pro nás všechny bude něco nového, nový človíček v rodině, jsem zvědavá. Děti od sebe budou mít docela velký věkový rozdíl, což ale vnímám jako výhodu. Leo už bude samostatný, pomůže v hodně věcech," maluje si vrcholová sportovkyně v našem rozhovoru.
Nikola Ogrodníková o svém těhotenství
Nikolo, jak se cítíte v této nové životní etapě?
Cítím se skvěle. Samozřejmě jako prvorodička, zatím nevím, do čeho jdu, ale těším se na to. Každá žena mi asi dá za pravdu, že těhotenství není vždy procházka růžovým sadem, ale zvládám to dobře. Jsem zvědavá, jaké to celé bude.
Jaké byly vaše první myšlenky a pocity, když jste zjistila, že čekáte miminko?
Já jsem byla hodně nadšená a spokojená, protože jsem si miminko moc přála. Jsem ráda, že to vyšlo i tak hezky po olympijském cyklu. Alespoň budu mít čas se potom připravit na další olympiádu.
Jak těhotenství ovlivnilo vaše tréninkové a sportovní aktivity? Máte také jiný jídelníček?
Určitě se nemůžu tréninku věnovat tak, jak jsem běžně zvyklá. Aktuálně pracuji tak ze 30-40 % své normální zátěže, ale jsem moc ráda, že se pořád můžu takto věnovat sportu. Dělá mi to dobře. Byla jsem přece jen zvyklá být ve velké zátěži a intenzitě. Kdybych ze dne na den skončila, odnesla bych to jak fyzicky, tak psychicky. Rozhodně nejím za dva. Snažím se jíst jako vždy, jím hodně ovoce a zeleniny. Na začátku těhotenství to bylo trochu složité, jsem měla docela nechutenství, ale teď už je to lepší. Vyhýbám se samozřejmě potravinám, které se v těhotenství nedoporučují.
Pokračujete v nějaké formě cvičení během těhotenství? A jaké aktivity preferujete?
Momentálně se nadále věnuji svému atletickému tréninku. Chodím do posilovny a běhám.
Nevlastní syn mě přijal, říká Nikola Ogrodníková
Jak vás v tomto období podporuje váš partner, hokejista Petr Vrána?
Musím se přiznat, že začátek mého těhotenství nebyl ideální, ale můj partner mě hodně podporuje, a za to jsem mu moc vděčná. Byly momenty, kdy jsem toho měla plné zuby a nebylo mi dobře, ale on mě vždycky podržel. Za to jsem mu vděčná.
Jste už teď v kontaktu s dalšími sportovkyněmi, které se po porodu vrátily ke sportu? Inspirujete se někým?
Byla jsem. Než jsem otěhotněla, tak jsem hodně četla zahraniční články a poslouchala podcasty, abych případně věděla, co mě bude čekat a na co se připravit. Samozřejmě s postupem těhotenství jsem zjistila, že každá žena je unikátní a prožívá tohle období jinak a nemůžu se řídit zkušeností někoho jiného. Musím poslouchat své tělo a to, jak se cítím já. Uvidíme, jak to bude.
Jak vnímáte svou roli nevlastní maminky syna Petra Vrány? Jaké to bylo přecházet do této role?
Myslím, že přecházet do této role bylo naprosto přirozené pro obě dvě strany, co si pamatuji z prvního setkání a z prvních měsíců, jak jsme spolu vycházeli. Nemyslím si, že by to bylo něco, co by mi dalo vyloženě práci. Ale samozřejmě jsme si na sebe museli zvyknout. Já jsem se snažila být co nejvíce přirozená, abych mu ukázala, jaká jsem doopravdy, a snažila jsem se si nastavit zdravé hranice, co si ke mně může a nemůže dovolit. Myslím, že to bylo velmi přirozené.
Jak vás přijal do rodiny? Jaký máte spolu vztah?
Přijal mě velmi dobře. Protože my když jsme se seznamovali, tak už byl ve fázi, kdy byl připravený poznat někoho nového, žádné problémy nebyly. Máme se rádi a máme hezký vztah. Samozřejmě jsou dny, kdy Leo zlobí, jaké každé dítě, je to přirozené, to si nastavujeme mantinely, ale tím, že už se známe pár let, tak si myslím, že Leo moc dobře ví, co si ke mně dovolit může a co ne. I když to občas zkouší, jsme parťáci. Já se ho snažím vyslechnout, podporovat, vychovávat ho, snažím se být také jeho kamarádka, aby se nebál s čímkoliv se mi svěřit.
Těší se na sourozence? Mluvíte spolu o tom, jaké to bude mít mladšího brášku nebo sestřičku?
Teď už je ve věku, kdy se těší. Když byl mladší, měla jsem pocit, že byl spíš rád sám. Hodně o tom mluvíme, na sourozence ho připravujeme. Samozřejmě to pro nás všechny bude něco nového, nový človíček v rodině, jsem zvědavá. Děti od sebe budou mít docela velký věkový rozdíl, což ale vnímám jako výhodu. Leo už bude samostatný, pomůže v hodně věcech Myslím, že se Leo těší a je nadšený.
Nikola Ogrodníková přemýšlí kvůli sportu o chůvě
Jak se připravujete na vyvážení mateřství a případného návratu ke sportovní kariéře? Máte už nějaký plán?
Když mám chvíli čas, tak o tom přemýšlím. Nejsem ale ten typ, který by o mateřství a porodu přehnaně studoval. Místo toho spíš přemýšlím, jak to budu dělat, až se budu vracet zpátky k aktivní kariéře. To je ale jedna z věcí, která nejde plánovat, protože nevím, jaké miminko se mi narodí. Jak moc bude plakat, jak bude spát. To vše zjistím, až se sžijeme, v těch prvních týdnech a měsících. Podle toho pak budu nastavovat svůj program a režim. Mám nějaké představy, přemýšlím o chůvě vzhledem k soustředění, ale budu se samozřejmě velmi rozhodovat podle dané situace, až se toho malého človíčka naučím číst.
Máte obavy nebo výzvy spojené s návratem k vrcholovému sportu po porodu?
Obavy mám, myslím, že je to přirozené. Když bude třeba miminko nespavé, ne tolik hodné, jak někteří třeba mají, tak to může být problém. Honí se mi i hlavou, aby i s chůvou jsem zvládala trénovat tak, jak jsem byla zvyklá. Každá maminka mi asi potvrdí, že únava je s miminkem ze začátku veliká. Na druhou stranu je to pro mě výzva, spoustu žen-sportovkyň to zvládla, takže to jde. Ale je asi přirozené, že takovéhle “strašáky” v hlavě mám, že přemýšlím, jak vše udělat a nastavit tak, abych byla maminka, ale zároveň dávala sportu to, co jsem mu dávala i předtím. Sport je pořád moje součást, která je pro mě velice důležitá. Jsou to dvě naprosto odlišné role. Budu se snažit dělat to tak, abych sportu pořád byla přínosem a zároveň abych se věnovala miminku.
Co byste poradila ostatním sportovkyním, které zvažují mateřství během své kariéry?
To je velmi individuální a radí se těžko. Asi bych doporučila, aby s návratem zbytečně dlouho nečekaly, i když opravdu záleží na každém. Jsou sportovkyně, které třeba vůbec neplánují děti a je to v pořádku. Já u sebe vím, že je velmi těžké se při vrcholovém sportu rozhodovat, že se na jeden rok prostě “odseknete”. Dostane stopku něco, co vás naplňuje a baví celý život. Je to těžké rozhodování, rodina je to nejvíc, co vás může v životě potkat, ale kariéra také hraje určitou součást, které se neumím vzdát jenom tak. V dnešní době být těhotná a mít zdravé miminko je to nejcennější, co se může stát. Nejdůležitější podle mě je se řídit a rozhodovat podle sebe, nebýt nervózní z věku nebo z času. Jsou případy, kdy ženy otěhotněly v pozdějším věku. Každý ať si to udělá podle sebe, podle toho, kdy je na mateřství připravený.
Na fotografie krásné oštěpařky Nikoly Ogrodníkové se můžete podívat v naší fotogalerii.