Jméno Omayra Sánchez se pojí s tragédií, ale také obrovskou odolností, kdy se snaží člověk ze všech sil bojovat proti přírodě, aby si zachránil vlastní život. Někdy to ale bohužel nestačí, zvláště když čelíte něčemu tak nevyzpytatelnému, jako je sopka.
V roce 1985 snesla sopka Nevado del Ruiz na kolumbijské městečko Armero zmar a chaos. Během záchranné akce byla pod troskami nalezena mladá dívka Omayra, jejíž zoufalý boj o přežití zasáhl tehdy skoro celý svět. Stejně jako fotografie, pořízena těsně před její smrtí.
Erupce sopky Nevado del Ruiz
V roce 1985 se v severní Kolumbii rozpoutalo peklo. Dopad erupce sopky Nevado del Ruiz byl katastrofální. Odhaduje se, že tehdy zmizelo nebo zemřelo až dvacet tisíc lidí. Několik okolních měst bylo pohřbeno pod tlustou vrstvou popela a bahna. Největší ránu ale utrpělo Armero, které se nacházelo v údolí přímo pod hrozivě se tyčící sopkou.
K neštěstí došlo v noci, lidé tak byli zmateni a vyděšeni. Navíc byli ukolébáni falešným pocitem bezpečí. "Spící lev", jak se sopce přezdívalo, byl nečinný více než 150 let. Krátce po jednadvacáté hodině došlo k silné explozi, která v mžiku odstranila sněhovou čepici z vrcholku sopky a spustila destruktivní proud bahna a trosek, který tekl dolů z hory ohromující rychlostí.
Záchranným pracem bohužel bránily spadlé mosty a neprůjezdné silnice. To samozřejmě ztížilo záchranu odlehlých městeček, mezi něž patřilo i Armero. Přitom jedna dívka tam potřebovala okamžitou pomoc, byla to otázka života a smrti.
Nezlomná Omayra Sánchez
Třináctiletá Omayra přežila jako zázrakem proud bahna i zřícení domu. Jenomže zůstala nohama zaklíněná pod zhroucenou střechou. Vytáhnout ji nešlo, hrozilo totiž vážné poranění. Potápěči tak museli nejprve okolo ní odstranit všechny trosky. Pod vodou ale zjistili, že je situace ještě horší. Nohy neměla přivalené jen sutinami, ale leželo na nich i tělo její mrtvé tety.
Byla to zoufalá situace, ve které ale Omayra neztrácela naději. Ochotně zazpívala novinářům, odpovídala na jejich otázky, a dokonce si řekla o sladkosti. Později však zvítězil strach a zoufalství, což ji přivedlo k pláči a modlitbám. Hodiny se měnily ve dny a její stav se neustále zhoršoval. Zrudly jí oči, otekla tvář a zbělely ruce. Po několika pokusech o osvobození zaklíněných nohou stanuli zachránáři před děsivým rozhodnutím.
Bylo ji třeba okamžitě dostat z vody. Toho bylo možné dosáhnout amputací dolních končetin. Jenomže se s tím vázalo příliš mnoho rizik, včetně infekce. Chybělo také potřebné vybavení. Zbývalo tak druhé a jediné řešení – nechat ji pokojně zemřít. Byl to v dané chvíli ten nejhumánnější způsob. Po šedesáti hodinách nalezla Omayra konečně klid. Zemřela na následky gangrény a hypotermie.
Agonie Omayry Sánchez
Svědkem celého procesu záchrany byl francouzský reportér a fotograf Frank Fournier, který pořídil poměrně děsivý snímek s názvem Agonie Omayry Sánchez. Snímek byl zveřejněn šest měsíců po její smrti a získal si pozornost celého světa.
Zveřejnění snímku vyvolalo všeobecný hněv a rozhořčení. Nikdo nechtěl uvěřit tomu, že jí už nešlo pomoci. Její hrobka dnes slouží jako poutní místo. Lidé tam na ni vzpomínají a doufají, že se již nic podobného opakovat nebude.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Omayra Sánchez
Historydefined.net: The Tragedy Of Omayra Sánchez And The Nevado Del Ruiz Eruption