Chicagský detektiv Clifton Woolridge popsal kdysi Berthu Liebbeke jako "mladou ženu s ještě zachovalými dívčími rysy, dětsky roztomilými ďolíčky ve tváři, kůží barvy broskve a smetany a nevinnýma modrýma očima". Byl jí zjevně zaujatý. Těšit ho mohlo jen to, že nebyl jediným mužem, jenž padl do její pasti.
Bertha se narodila v březnu roku 1880 v Council Bluffs v Iowě. Její otec byl německý imigrant, matka Švýcarka. Poznali se v Pottawattamie County, tři roky před jejím narozením. Během následujících sedmnácti let měli devět ratolestí. Bertha byla prostřední dítě.
Měla vlastní know-how
Když se Bertha dostala do puberty, zemřel jí otec. Brzy poté jí byla diagnostikována Sydenhamova chorea. Onemocnění, které je veřejnosti spíše známé jako tanec svatého Víta. Vyznačuje se nekontrolovatelnými záškuby a trhavými pohyby obličeje, rukou a nohou. Poslali ji tak do Iowského ústavu pro slabomyslné děti v Glenwoodu. Kvůli věku (byla starší než ostatní) se poté ocitla v nemocnici pro choromyslné v Clarindě. Tam pobyla necelý rok.
Po propuštění z psychiatrické léčebny Bertha tvrdila, že byla svedena mužem jménem Gunther. Prý ji tam také naučil, jak se stát dobrou kapsářkou. Stačilo si v davu vybrat blahobytně vyhlížejícího džentlmena a ostýchavě se na něho usmát. Když k ní dotyčný příšel, začala předstírat mdloby. Samozřejmě ji chytil, aby neupadla na zem. A právě v ten okamžik mu vybílila kapsy. Když si oběť po nějakém čase všimla, že je okradená, nikoho nenapadlo podezírat zrovna ji.
Ale i poté, co z ní noviny udělaly nejznámější kapsářku na Středozápadě, se do její pasti chytali další a další pánové. Mohla ukrást cokoli - peněženku, zlaté hodinky - bez povšimnutí. Po několika úspěšných akcích začala cestovat vlakem, kde obírala cestující i průvodčí. Své hbité prsty rovněž používala pro krádeže v obchodních domech. V jednom z nich se s ní setkal náš starý známý detektiv Woolridge. Používala až devět pseudonymů a na přelomu století visela její fotografie hned vedle největších hledaných darebáků.
Foto policial de Bertha Liebbeke, alias “Fainting Bertha” (entre otros), una de las carteristas más famosas del Medio Oeste americano a principios del siglo XX.
Bertha estudiaba qué señores tenían pasta, se “desmayaba” en sus brazos y les robaba hasta el carnet de identidad. pic.twitter.com/SWIahSXWAw
— Wurtzel (@Wurtz3l) April 19, 2023
Záchvaty šílenství
Foto policial de Bertha Liebbeke, alias “Fainting Bertha” (entre otros), una de las carteristas más famosas del Medio Oeste americano a principios del siglo XX.
— Wurtzel (@Wurtz3l) April 19, 2023
Bertha estudiaba qué señores tenían pasta, se “desmayaba” en sus brazos y les robaba hasta el carnet de identidad. pic.twitter.com/SWIahSXWAw
Fotografování si Bertha náramně užívala. Třeba ve státní věznici v Nebrasce se do objektivu usmívala jako sluníčko. Přitom byla odsouzená za velkou krádež. Začínalo být jasné, že s její myslí není něco v pořádku. Trpěla periodickými záchvaty šílenství, které byly tak intenzivní, že na ni mnohdy byli krátcí jak vězenští lékaři, tak i dozorci. Většinou k tomu docházelo v noci. To pak rozbíjela všechna okna nacházející se v její blízkosti a z plných plic křičela nejrůznější vulgarismy. Za pár minut se uklidnila, pak začala hystericky plakat.
A to nebylo vše. Byla také notorickou útěkářkou. Uměla totiž také skvěle páčit zámky. Když tak třeba v roce 1905 utekla z blázince v Kankakee v Illinois, pokusila se sama sebe zapálit. Během dalších dvou let byla umístěna do sedmi různých zařízení, z nichž se pokusila dvanáckrát utéct. Často také vyhrožovala sebevraždou. Úředníci byli bezradní. Patří do vězení, nebo na léčení? Tři lékaři z azylového domu pro chronické šílence vypracovali o jejím zdravotním stavu práci, kde se mimo jiné píše, že má halucinace, hovoří s imaginárními lidmi a má pocit, že se jí pod kůží rojí brouci. Dnes by jí byla diagnostikována schizofrenie anebo předčasná demence. Doporučili tak nemocnici, přestože si nebyli jisti, jak ji léčit. Guvernér Aldrich ale nesouhlasil a poslal ji zpět do vězení.
Po propuštění na svobodu se ji snažil napravit reverend Charles W. Savidge. Marně. Znovu se tak opakovalo kolečko s blázinci a vězením, kde se znovu pokusila podpálit. Tentokrát skončila s vážnými popáleninami. Za založení požáru putovala na nucené práce ve státní věznici. Tam se její psychicky stav jen zhoršoval. A tak zase utekla. Když se vrátila za mříže, začala tvrdit, že je jeden ze sedmi divů světa. V roce 1919 vychrstla jedné ošetřovatelce do tváře formaldehyd a částečně ji oslepila.
Pokusný králík Bertha Liebbeke
Dalších dvacet let žila Bertha ve státním azylu. Ve snaze ovládnout své násilné výbuchy svolila k nošení svěrací kazajky či připoutání k posteli. Kromě toho jí odstranili některé vnitřní orgány a naordinovali šokovou terapii. Zemřela 5. května 1939 ve věku 59 let.
Zdroje informací:
Capturedandexposed.com: Fainting Bertha
History.nebraska.gov: Bertha Liebbeke