
Přestože byl jejím nadřízeným Josef Mengele, nebála se riskovat, aby zachránila co nejvíce životů. Gynekoložka Gisella Perl věděla, že pokud má zachránit životy osvětimských žen, bude muset obětovat, skrze potraty, životy jejích dětí.
Gisella Perl se narodila v Maďarsku v roce 1907 a již v raném mládí vykazovala známky mimořádného nadání. Odmaturovala v 16 letech. Poté její kroky zamířily na vysokou školu, což se moc nelíbilo jejímu otci. Obával se, že by kvůli tomu mohla zapomenout na svou víru. To se ale nestalo. Později se provdala za chirurga, ona sama se věnovala gynekologii. Dokud v roce 1944 nevtrhli do země nacisté.
Gisella Perl v Osvětimi
Krátce po vpádu Němců do Maďarska byla Giselle, její muž, syn, rodiče a širší rodina deportováni do Osvětimi (dceři se podařilo schovat a válku přežít). Po příjezdu byla Gisella Perl od svých blízkých okamžitě oddělena, její syn zemřel v plynové komoře. Manžel byl, krátce před osvobozením tábora, ubit k smrti. Gisellu ušetřili a poslali k Mengelemu.
Zpočátku měla jen ostatní vězně povzbuzovat k tomu, aby darovali krev pro potřeby německé armády. Když však Anděl smrti zjistil, že má specializaci v gynekologii, chtěl po ní, aby zjistila, která z nových vězeňkyň je těhotná. Chtěl na nich provádět své zvrácené experimenty, včetně vivisekce.
Perl se snažila uchránit ženy od experimentů
Mengele Perl přikázal, že všechna těhotenství bude hlásit přímo jemu. Dotyčné ženy pak budou prý poslány do tábora s lepší péčí o matku a dítě. Nevěřila mu ani slovo. Vždyť na vlastní oči viděla, jakých zvěrstev jsou nacisté schopni. Jenže jak zabránit dalším? Na to musela teprve přijít. Některé zoufalé ženy se ve vidině slibovaného lepšího prostředí Mengelemu samy nahlásily, čímž nad sebou vynesly ortel smrti.
Nyní musela čelit nezáviděníhodnému dilematu. Kdyby se děti narodily někde blízko lékařů, a ti by uslyšeli jejich křik, všechny by, za to, že se je snažily utajit, zavraždili. Kdyby Mengelemu budoucí matku sama vydala, také by měla na rukou její krev. Takže, i když to bylo v rozporu s jejím přesvědčením, začala provádět potraty. Nejhorší bylo, když došlo na předčasný porod. „Nikdo nikdy nepochopí, jaké to bylo zničit předčasně narozené miminko. Kdybych to ale neudělala, matka i dítě by zemřely příšerným způsobem,“ jak později vysvětlila v rozhovoru pro The New York Times. Jednou se ale k ní dostala žena v devátém měsíci. Po porodu dítě pohladila, políbila a následně uškrtila. Tělíčko pak vložila pod hromadu mrtvol určených ke kremaci. Řídila se tím, že úlohou židovského lékaře v Osvětimi není léčit, ale urychlovat smrt.
As an Auschwitz prisoner, Dr. Gisella Perl treated fellow inmates for illnesses caused by starvation, infection, and torture at the hands of their captors. After the war, she delivered more than 3,000 babies. On #NationalDoctorsDay, we thank the doctors who save lives every day. pic.twitter.com/H2WO80Mgey
— US Holocaust Museum (@HolocaustMuseum) March 30, 2022
Závěr života s dcerou v Izraeli
As an Auschwitz prisoner, Dr. Gisella Perl treated fellow inmates for illnesses caused by starvation, infection, and torture at the hands of their captors. After the war, she delivered more than 3,000 babies. On #NationalDoctorsDay, we thank the doctors who save lives every day. pic.twitter.com/H2WO80Mgey
— US Holocaust Museum (@HolocaustMuseum) March 30, 2022
Po osvobození Osvětimi se Perl pokusila o sebevraždu. Po zotavení odjela, o dva roky později, do New Yorku, kde ji vyslýchali pro podezření z napomáhání nacistickým lékařům. Zachránilo ji svědectví přeživších vězeňkyň. V červnu 1948 vydala autobiografii. O čtyři roky později získala americké občanství a, na doporučení Eleanor Rooseveltové začala pracovat jako specialistka na neplodnost v nemocnici Mount Sinai.
Došlo také k setkání s dcerou, s níž se přestěhovala do Izraele. Tam s ní žila až do své smrti v roce 1988. Po válce přivedla na svět tisíce zdravých dětí. Před každým porodem pronesla tutéž modlitbu: „Bože, dlužíš mi život - živé dítě.“
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Gisella Perl
Allthatsinteresting.com: The Tragic Heroism Of Gisella Perl, The Angel Of Auschwitz