V červenci roku 1976 čelily desítky rodičů v kalifornském městečku Chowchilla té nejhorší noční můře. Školní autobus, který vezl 26 dětí, totiž záhadně zmizel při zpáteční cestě z koupaliště. Hlavními podezřelými z jeho únosu se stali tři mladí muži - Frederick Newhall Woods IV. a Richard a James Schoenfeldovi.
Ti autobus přepadli a jeho osádku následně převezli ve vězeňských vozech do lomu u města Livermore, kde měli připravený náklaďák zakopaný pod zemí. Uneseným zbývala jediná možnost k záchraně - pokusit se o útěk.
Dramatický únos školního autobusu
Onoho osudného dne nastoupilo do školního autobusu šestadvacet dětí ve věku od pěti do čtrnácti let. Řidičem byl tehdy pětapadesátiletý Frank Edward "Ed" Ray, jenž měl osazenstvo odvézt na místní koupaliště. Když se kolem šestnácté hodiny vracel s žáky domů, zatarasila jim cestu bílá dodávka. Do autobusu nastoupili dva maskovaní muži s upilovanými brokovnicemi. Jeden z nich převzal řízení, druhý hlídal Raye. Třetí jel za nimi v dodávce.
Larry Park, jemuž bylo pouhých šest let, pak řekl, že když se jim podíval do očí, vypadaly "dutě". Jakoby člověk hleděl do tváře smrti. Po krátké jízdě zastavili ve vyschlém řečišti obklopeném vysokým křovím, kde čekaly další dvě dodávky - předělaná vězeňská vozidla. Okna měla natřená černou barvou a vnitřek obložený dřevem, aby zvenku nebylo nic vidět ani slyšet.
Následná cesta trvala úmorných jedenáct hodin a skončila v Livermore, konkrétně v lomu, jenž byl od Chowchilly vzdálený 180 kilometrů. Všichni museli nastoupit do náklaďáku, který únosci pohřbili skoro čtyři metry pod zemí. Jedna z unesených dívek, devítiletá Jennifer Brown Hyde, si připadala, že je vedena do hluboké temné díry jako zvíře na jatka. Jakmile byli všichni uvnitř, zakryli únosci těžkými bateriemi a kovovými pláty díru, kterou vyřezali do střechy, a zbytek zasypali.
Děti a řidič měli k dispozici ventilátory, matrace, provizorní záchody, jídlo a vodu. Ray ale věděl, že jakmile jim dojde vzduch, zemřou. A tak se dal spolu se čtrnáctiletým Michaelem Marshallem do práce.
Útěk z podzemního vězení zosnoval statečný řidič
Nebylo času nazbyt. Ventilátory přestaly fungovat a střecha náklaďáku se začala propadat. Řidič a Michael museli jednat rychle. "Jestli tady máme zemřít, zemřeme ve snaze dostat se odtud," slyšela tehdy devítiletá Hyde Raye a Marshalla. Napadlo je na sebe naskládat matrace, aby se dostali ke stropu, a zaklínit tam kus dřeva, čímž posunuli na stranu kovový kryt. Pak zbývala ta nejtěžší část, prokopat se nahoru. Zabralo jim to 16 hodin.
Konečně se dovnitř dostal paprsek světla. Po chvilce se všechny děti vysoukaly ven. Ray s nimi běžel k vrátnici, kde narazil na zaměstnance lomu. Odtud pak zavolali policii.
Zatčení únosců školního autobusu
Ta brzy zjistila, že jen někdo, kdo má neomezený přístup do lomu, by tam dokázal zakopat náklaďák a pak uprostřed noci přivézt 26 dětí a jednoho dospělého, aniž by si toho někdo všiml. Jako první se jim tak dostal do hledáčku Frederick Newhall Woods IV., syn majitele lomu. Při domovní prohlídce byla nalezena upilovaná brokovnice, návrh výkupného, a dokonce i dokument s názvem "plán". Jeho dva komplicové, bratři Schoenfeldové, ale nebyli k nalezení.
Během dvou týdnů nicméně všechny zúčastněné dopadli. Woods se ještě pokusil o útěk do Kanady, ale to mu nevyšlo. Motivem únosu byla obrovská zadluženost pachatelů. Chtěli získat několik milionů dolarů. Na akci se připravovali více než rok. První část se jim povedla. Když ale chtěli zavolat na policii a oznámit své požadavky, neměli šanci. Linky byly přetížené naštvanými rodiči, kteří se dožadovali informace o svých dětech. A tak se rozhodli, že si dají šlofíka. Po probuzení si zapnuli televizi a zjistili, že jsou děti už dávno na svobodě.
Následky únosu 26 dětí
Soud všechny tři muže potrestal doživotím s možným podmínečným propuštěním. Richard Schoenfeld se dostal ven po 36 letech, jeho bratr James o tři roky později. Woods měl smůlu, a to hned několikrát. Vždy dostal zamítavou odpověď. Mohl si za to sám. Za mřížemi pašoval mobily i pornografii. Také provozoval nelegální obchod. Situace se změnila až před dvěma roky, kdy se i on podíval na svobodu. A start do života po kriminále měl více než snadný. Měl totiž ihned k dispozici svěřenecký fond v hodnotě 100 milionů dolarů.
Děti na tom tak dobře nebyly. Spousta z nich trpěla depresemi nebo zneužívala návykové látky. Některé měly záchvaty paniky, jiné noční můry, v nichž se jim stále dokola přehrával jejich únos. Jeden chlapec dokonce zastřelil jakéhosi muže, kterému se před jeho domem porouchalo auto. Každý z nich prožil natolik vypjatou situaci, že se s ní bude muset vyrovnávat až do konce života.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: 1976 Chowchilla kidnapping
Allthatsinteresting.com: The Chowchilla Bus Kidnapping And The Victim's Miraculous Escape