Pavla (28): Přítel se s radostí nechával obskakovat. Pak ale přišel večer, který všechno změnil

S přítelem jsme byli už nějakou chvíli, přesněji řečeno od vysoké. Chvíli mi trvalo všimnout si toho, jak je vychovaný. Vždycky očekával, že doma bude nakoupeno, že bude mít vše zařízené, uklizené a připravené a mně to nepřicházelo zvláštní. Nakonec tohle přece dělala i moje máma pro tátu.

Mohlo by Vás zajímat:

Bětka (31): Táta mi koupil k Vánocům nový počítač. Manžel si teď připadá neschopný

Zjistila jsem, že přítel nebyl bordelář jen na koleji

Když jsme se k sobě nastěhovali, věci byly očividnější než předtím na koleji. Tam jsme nebydleli spolu, a tak nějak se předpokládá, že mužské pokoje budou zaneřáděné a bude v nich bordel. Potom, co se Tomáš nastěhoval ke mně, mi došlo, že jeho kolejní pokoj nevypadal jako po výbuchu náhodou.

Běžně jsem nacházela po bytě jeho oblečení, obaly od jídla, které se válely v hale, protože očividně to bylo příliš daleko do koše. Neustále jsem byla rozčílená a napjatá, ale odmítala jsem se hádat, protože Tomáš se na mě vždycky podíval, jako bych po něm chtěla vyléčit rakovinu.

Mohlo by Vás zajímat:

Diana (46): Musela jsem vyhodit paní na úklid. Když jsem zjistila, co dělá v naší ložnici, bylo mi z toho špatně

Ležel na gauči a ptal se, co bude k jídlu

Dlouho jsem to snášela, ale pak přišel večer, který změnil všechno. Vrátila jsem se z práce pozdě a unavená. Tomáš byl ten den poprvé v pracovním procesu po dvou týdnech nemocenské. Nic hrozného, natažený sval na ruce. Ležel na gauči a nikdy nezapomenu na jeho výraz - vypadal jako raněné zvíře. „Miláčku, já mám hrozný hlad, tady není nic k jídlu," prohlásil.

Odhodila jsem tašku s notebookem na kancelářskou židli. „Co tím jako myslíš?" uhodila jsem na něj. „Tady není nic k jídlu a já mám hlad," pokrčil rameny. Neobtěžoval se mi ani zavolat předem. Nebo mě rovnou požádat, abych došla nakoupit. Jen tam ležel a předpokládal, že se věci stanou. Zrudla jsem vzteky. Dva týdny ležel doma, jako by umíral, skákala jsem kolem něj, a ten den přišel z práce ve tři a celou tu dobu čekal, až dorazím a postarám se o něj.

Mohlo by Vás zajímat:

Zdeňka (54): Nevadilo mi, že dospělý syn bydlí u mě. Ale když si přivedl přítelkyni, která se celé dny jenom válí, začala jsem vidět rudě

Postarala jsem se o něj, jak chtěl

„No, to si ze mě děláš srandu, ne? Tak ty tu ležíš už několik hodin a já tě mám teď obskakovat? Fajn, tak já se o tebe teda postarám," zařvala jsem. Sebrala jsem se, šla do ložnice, vyházela všechno jeho oblečení ze skříně přímo do jeho lodního kufru a hned za ním jsem vyhodila i jeho z bytu.

Po týdnu jsem ho vzala zpět, ale náš vztah ani tak neměl dlouhého trvání. Do měsíce jsme se rozešli definitivně a já díky tomu chápu, co od muže chci. A rozhodně se o něj nechci starat. Dospělí jsme nakonec oba, ne?

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Marie (26): Chtěla jsem, aby se se mnou přítel častěji miloval, když už mu dělám služku. To jsem ale tvrdě narazila