Petra toužila po druhém dítěti a vzhledem k věku měla pocit, že nemá moc času na rozmýšlení. Manžel Ivan ale dalšího potomka kategoricky odmítl, a tak vzala Petra iniciativu do svých rukou.
A zase ta samá scéna. Hádáme se. Ráda bych druhé dítě, a můj manžel Ivan o tom nechce ani slyšet. Je rád, že nášemu synovi Davídkovi už jsou čtyři roky a můžeme začít sportovat, jezdit na výlety a dovolené.
Debaty o druhém dítěti končily hádkou
"Peti, já fakt druhé dítě nechci. Těším se, že budeme zase trochu žít. V zimě naučíme Davídka lyžovat, v létě na dovolené plavat. Rodiče nám ho pohlídají a můžeme vyrazit na dovolenou i sami," lákal mě.
"Ale já cítím, že nejsme kompletní. Vždy jsem chtěla dvě děti. Jedno mi nestačí. To to nedokážeš pochopit?" se slzami v očích jsem se bránila. Byl to několikátý rozhovor na téma dalšího dítěte a opět se stejným závěrem. Manžel byl zásadně proti.
Rozhodla jsem se tajně vysadit antikoncepci
Seděla jsem v koupelně a dívala se na platíčko hormonální antikoncepce. Na jedné straně jsem cítila, že rozhodnutí o počtu dětí nepřísluší pouze ženě, ale má touha po dalším dítěti byla natolik silná, že jsem se rozhodla manžela obelstít. Můj plán byl jasný. Budu předstírat, že beru antikoncepci, a o druhém dítěti přestanu mluvit. Manžel se uklidní a emoce opadnou.
Platíčko hormonální antikoncepce leželo na poličce v koupelně na viditelném místě. Každý den jsem pilulku hodila do umyvadla, místo abych ji snědla. Sledovala jsem svůj ovulační cyklus, a kdykoliv jsem měla plodné dny, navlékla jsem na sebe krajkové prádlo a manžela doslova donutila k sexu. Za čtyři měsíce jsem zjistila, že jsem těhotná.
Manžel se nakonec s druhým dítětem smířil
"Lásko, jsem těhotná", dívala jsem se na Ivana. Ten si mě dlouze měřil pohledem a potom tiše řekl: "Nevěřím, že jsi to udělala. Přestala jsi brát antikoncepci? Řekni mi pravdu!" Zakývala jsem hlavou. Potom už jsem jen poslouchala monolog o tom, jak jsem ho zklamala. Že jsem ho podvedla a zničila důvěru, která mezi námi panovala.
Manžel se samozřejmě na miminko těší a bude ho milovat, ale dlouho prý bude vstřebávat můj způsob řešení našeho rozdílného názoru na druhé dítě.
Otočil se a odešel se slovy, že to musí jít rozdýchat. Přišel pozdě večer. Donesl mi květinu a čokoládu. I já měla čas po jeho odchodu přemýšlet a najednou jsem se začala za své jednání stydět. "Promiň, přehnala jsem to," objala jsem ho. Mlčeli jsme a jen stáli v objetí. Ale já byla ve skrytu duše spokojená a šťastná.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.