Petra (54): Začala jsem chodit s mužem, kterého jsem za mlada odmítla. Stal se z něj milionář, ale já chci víc než jeho peníze

Před třiceti lety jsem odmítla muže, který mi tenkrát připadal trochu zvláštní. Představte si to – on tenkrát chodil v těch šílených džínách, co vypadaly, že je snad někdo našel na dně popelnice, a místo parfému používal nějakou levnou kolínskou, co voněl jako lak na vlasy. Ale co, byla jsem mladá a měla jsem své standardy. A navíc, co jsem věděla? On byl jen obyčejný kluk z vedlejší ulice.

Mohlo by Vás zajímat:

Roman (48): Po 30 letech jsem potkal svou první lásku. To, co mi přišlo na mysl, mě samotného překvapilo

Bála jsem se jeho reakce

Pak jsem ho znovu potkala na party u kamarádky. Měl na sobě perfektně padnoucí oblek, v rukou skleničku s whisky a jeho pohled byl teď o tolik sebevědomější než dřív. Když jsem ho zahlédla, málem jsem si usrkla víno do nosu, jak jsem se lekla.

A nejen já – několik dalších žen kolem mě, co si myslely, že tenhle typ už mají dávno za sebou, vypadaly stejně šokovaně. Ať už to byl jeho úsměv, jeho sebejistota, nebo fakt, že teď vypadal jako někdo, kdo se právě vrátil z Wall Streetu, jedno bylo jasné: změnil se. A já jsem se najednou začala cítit… trochu hloupě.

Po několika skleničkách vína, které mi trochu zvedly sebevědomí, jsem se rozhodla ho oslovit. Nečekala jsem, že se to vůbec podaří, ale k mému překvapení se usmál, jakoby si na mě vůbec nepamatoval. A tak jsme si začali povídat. Víc a víc. Zjistila jsem, že je teď majitelem několika firem a k tomu ještě vlastní nějaké luxusní nemovitosti. A když mi řekl, že je milionář, snažila jsem se zachovat klid. Jako bych to vůbec nečekala.

Mohlo by Vás zajímat:

Dana (45): Po rozvodu mi nadbíhá bohatý známý, jenže já mám blok. V mládí jsem ho viděla v situaci, kterou nikdy nedostanu z hlavy

V jeho světě jsem se ztratila

Začali jsme se vídat častěji. Každý náš rozhovor byl tak nějak zajímavější. A já, i když jsem se snažila být rozumná a udržet si nějaký odstup, jsem začala cítit, že jsem zase mladší. Možná jsem byla zblázněná z toho, jak mě pohltil jeho svět plný peněz, cestování a večeří v restauracích, kde jsem dřív nikdy nechodila. Ale problém? No, ten byl jednoduchý. Měla jsem pocit, že jsem se stala součástí nějakého scénáře, který jsem kdysi zcela dobrovolně opustila.

Ve chvíli, kdy jsem se mu svěřila, že mě už sice nikdy neuvidí v těch odporných džínách a že na mě stejně nikdy nečekal, přišla chvíle, kdy jsem si uvědomila, co to vlastně dělám. Začala jsem v sobě cítit zmatek – toužila jsem po nových zkušenostech, ale zároveň mě trochu trápilo, že jsem na tohle všechno musela čekat až teď. Jsem snad jen další žena, která skočila na peníze?

Nakonec jsem si uvědomila, že ať už jsem ho odmítla tehdy, nebo jsem teď s ním, ten pravý problém není v něm. Je v tom, co jsem se rozhodla ztratit, abych získala nějaké nové vzrušení. „Já se raději vrátím ke svým starým džínám, protože si nechci připadat jako někdo, kdo si vybírá partnery podle velikosti jejich účtů,“ řekla jsem mu a skončili jsme to. A víte co? Bylo to rozhodnutí, které mě nakonec osvobodilo víc, než bych si kdy pomyslela.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Richard (42): Chtěl jsem zcestovalou a ambiciózní ženu. Naletěl jsem ale podvodnici, která mě chtěla obrat o peníze

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].