Potivá horečka: Postrach Anglie a Evropy bral životy za éry Tudorovců. Může se prý však kdykoli vrátit

Potivá horečka se poprvé objevila v roce 1485, krátce po vítězném tažení Jindřicha Tudora v takzvané válce růží. Úmrtnost po potivé horečce se tehdy pohybovala mezi třiceti a padesáti procenty.

Mohlo by Vás zajímat:

Polská epidemie moru: Události v městečku Frankenstein prý inspirovaly vznik slavného románu

Sudor anglicus

Potivá horečka, nebo-li sudor anglicus, se v dobových kronikách objevila poprvé v osmdesátých letech čtrnáctého století. Informoval o ní holandský učenec Erasmus. V severovýchodní Anglii se nemoc objevila v roce 1485. Krátce před bitvou na Bosworthském poli v srpnu téhož roku lord Stanley omluvil sebe a své muže z boje tvrzením, že se jaksi nadměrně potí. Ve skutečnosti ale sám přešel od Richarda III. k Jindřichu Tudorovi.

Jelikož Stanley ovládal třicet procent Richardovy armády, byla jeho zradadevastující. Válka růží pak mohla mít jen jeden výsledek, korunovaci Jindřicha. Sotva bitva skončila, začali se jeho vojáci potit. Odkud přišla nákaza, není známo. Úmrtnost byla ale děsivá. Nekontrolovatelné šíření pak způsobila větší koncentrace lidí v hlavním městě, kteří si nechtěli nechat ujít Jindřichovu korunovaci. K říjnu 1485 bylo již patnáct tisíc mrtvých.

Mohlo by Vás zajímat:

Záhada mizejících penisů: Epidemie koro dohání africké muže k lynčování žen

Opětovný návrat

V šestnáctém století se potivá horečka opět vrátila. Podlehl jí i syn a dědic Jindřicha VII. Artur. Zemřel těsně před svými šestnáctými narozeninami v roce 1502. Adeptem na příštího krále se tak stal jeho mladší bratr. To znamenalo, že se ožení s Kateřinou Aragonskou, jenž byla původně přislíbena Arturovi. Na trůn nastoupil v roce 1509 jako Jindřich VIII. Potivou horečku musel řešit o osm let později, kdy znovu udeřila. Ve dvacátých letech patnáctého století se nemoc rozšířila i do zemí Evropy. Případy byly hlášeny v Německu, Belgii, Skandinávii, Litvě, Polsku a Nizozemsku.

Mohlo by Vás zajímat:

První velká epidemie: Justiniánský mor decimoval Evropu, mrtví leželi na ulicích

Jindřich VIII. se před nemocí snažil utéct

Jindřich VIII. se rozhodl přijmout extrémní opatření, jen aby nemoci unikl. Údajně spal každou noc v jiné posteli, rozpustil dvůr a v létě roku 1528 se raději přestěhoval na venkov. Když pak potivou horečkou onemocněla i jeho milenka Anna Boleyn, raději si od ní držel odstup. Ona naštěstí přežila, jiní ne. Zdálo se, že nejvíce umírají bohatí muži z vyšší třídy a mnozí z řad Tudorovců. Králův poradce Thomas More pronesl památnou větu, že nyní je člověk více v bezpečí na bitevním poli, než ve městě.

Horečka naposledy udeřila v roce 1551. Pak se v trošku jiné formě objevila ještě o 150 let později ve Francii. Od té doby byla zřejmě vymýcena. Lékař John Kays doporučoval vyhýbat se "zlé mlze" a shnilému ovoci. Nemocní měli pít bylinné směsi a nevycházet ven. Jak vidno, ani on si s tím nevěděl rady. Stejně jako jeho následovníci. Jak již bylo řečeno na začátku, dodnes se nenašla příčina potivé horečky. A co je horší, nelze vyloučit, že se znovu nevrátí.

Mohlo by Vás zajímat:

Bizarní epidemie smíchu: Co doopravdy stálo za nákazou, která paralyzovala celé vesnice?