Příběh nejslavnějšího psa pro nevidomé: Morris Frank přišel o obě oči, pro Buddyho si dojel z Ameriky do Švýcarska

Než se vycvičili první vodící psi, nevidomí lidé byli odsouzeni k tomu být závislí na druhých. Neexistovala totiž žádná šance, aby se sami dostali do společnosti či se nechali někde zaměstnat.

Mohlo by Vás zajímat:

Judi Dench je v 88 letech skoro slepá: Už nevidím na place ani na scénář. Končit ale nehodlám

Morris Frank o zrak přišel v 16 letech

Morris Frank měl v životě smůlu. O první oko přišel při nehodě, o druhé při boxerském zápase. Jeho rodina měla naštěstí dost peněz na to, aby dospívajícímu synovi zaplatila chlapce, který ho všude vodil. Jenomže to nebylo ideální. Takový průvodce se někdy zatoulal či odešel se svými kamarády. Morris pak na něho čekal i dlouhé hodiny.

V roce 1927 zveřejnil The Saturday Evening Post článek, který Morrisovi změnil život. Původně měl být o Dorothy Eustit, americké chovatelce psů žijící ve Švýcarsku, která cvičila německé ovčáky pro policejní účely. Místo toho ale vyšly informace o výcviku v Postupimi, kde byli psi vedeni k tomu, aby pomáhali vojákům, kteří byli v bojích první světové války oslepeni yperitem. Když mu to jeho otec přečetl, rozhodl se Morris ženě okamžitě napsat. Takového psa přesně potřeboval.

Mohlo by Vás zajímat:

Nemoc z ní udělala nevidomou dívku. Na její podporu holčičky po celém světě vypichovaly svým panenkám oči

Chtěla mu pomoci

Dorothy Morrisův dopis dojal. I když vodícího psa nikdy necvičila, slíbila, že se o to pokusí. Dokonce ho k sobě pozvala do Švýcarska, aby se mohl na výcviku osobně podílet. Když k ní přijel, mohl si vybrat ze dvou psů. Lépe se mu spolupracovalo s tím, jenž se jmenoval Kiss. Ne však nadlouho. Téměř ihned ho přejmenoval na Buddyho.

O rok později se s Buddym vrátil zpět domů do Spojených států. Ukázalo se, že výcvik dopadl dobře. Pes ho velmi zkušeně provedl davem reportérů. Podařil se i přechod přes rušnou ulici plnou nákladních aut a taxíků. Téhož dne poslal Morris ženě telegram s jedním slovem "úspěch".

Mohlo by Vás zajímat:

Nevidomá floristka Romana Lískovcová: Můj poslední pohled patřil manželovi. Věděla jsem, že už ho nikdy neuvidím

Nepřetržitá práce

Téměř o deset let později byla situace již zcela jiná. Vznikla speciální škola Seeing Eye, díky níž se mohlo z vodícího psa radovat až 250 nevidomých osob. Morris neváhal ani cestovat po celé zemi za účelem propagace těchto, dnes již nepostradatelných pomocníků a parťáků, kteří své páníčky provázejí na každém kroku.

Po smrti Buddyho zaujal jeho místo Buddy II., který Morrise doprovázel dalších deset let. I on s ním podnikal dlouhé cesty, na kterých Morris vysvětloval výhody slepeckých psů. Po náročném programu přišla ale nejoblíbenější část dne. Večerní dovádění a odpočinek s páníčkem. Oba psi pak měli být pohřbeni na půdě školy Seeing Eye.

Mohlo by Vás zajímat:

Neuvěřitelná Helen Keller: Ve dvou letech ji meningitida připravila o sluch i zrak, přesto jako první vystudovala vysokou školu