K svátku svatého Bartoloměje, který připadá na 24. srpen, se pojí hned dvě zvláštnosti. Co se kdysi přesně dělalo, když se v tento den takzvaně zaváděly mraky? A proč každá dívka dychtila po tom mít upletený věnec z jeřabin?
Svatý Bartoloměj, vlastním jménem Nathanael, měl pocházet z Kány, galilejského města poblíž Nazaretu. Jeho blízkým přítelem byl apoštol Filip, jenž ho seznámil s Ježíšem. Ten na Bartoloměje zapůsobil natolik, že se ho rozhodl následovat a být svědkem jeho zázraků.
Krutá smrt světce Bartoloměje
Pokud se podíváme na některé Bartolomějovy vyobrazení, zjistíme, že v ruce třímá svou staženou kůži, což je dost bizarní. Jak k tomu došlo? Podle legendy měl arménskému králi Polimeusovi slíbit, že pokud přijme křesťanství, zbaví ve jménu Ježíše Krista jeho posedlou dceru zlého démona. Vladař souhlasil a jeho dceři se opět navrátila její duše.
To se ale nelíbilo pohanskému knězi, který proti Bartolomějovi poslal králova bratra Astyagése, jenž ho zajal a krutě mučil. Mělo k tomu dojít ve městě Derbent na břehu Kaspického moře. Nakonec byl světec odsouzen k takzvanému perskému trestu smrti. Nejprve byl stažen z kůže a poté ukřižován hlavou dolů. Odtud je tedy na některých obrazech zobrazován se staženou kůží.
Zavádění mraků a jeřabinové věnce
V souvislosti se staženou kůží je Bartoloměj považován za patrona koželuhů, kožešníků, ševců, rukavičkářů, knihařů a také krejčích. Je rovněž patronem Plzně a modlí se k němu ti, kteří trpí kožním nebo nervovým onemocněním. Ale teď již slíbené neobvyklé tradice.
Pojem "zavádění mraků" pochází z doby, kdy se proti krupobití zvonilo a bouřkové mraky se zaháněly pryč zaklínáním, tedy jinak zaváděním. Měly odplout na opuštěná místa do hor, kde nikomu neškodí. Někteří lidé si z toho udělali výnosný obchod a prohlásili se za znalce na tuto problematiku. Jeden sedlák z Chodska prý ovládal kroupy, a to natolik, že je dokázal zahnat do rybníka.
A jak to bylo s těmi jeřabinovými věnci? To v předvečer svátku běžely dívky k těmto stromům, aby si z jeho plodů a listí uvily pěkné věnce. Ráno je pak zavěsily na půdu pod okénkem na štítu. Tím děvčata ukazovala, že jsou připravena na vdávání. Jeřabiny ale měly také využití v lidovém léčitelství. Pomáhaly s bolestí zubů. Fungovaly také u dobytka. Dávaly se mu, aby po nich dobře žral.
Pranostiky
- Bouřky v bartolomějském týdnu přinášejí přívaly, kroupy a vichřice, které mohou uškodit velice.
- Svatý Bartoloměj zavádí mrazíky a činí konec bouřkám.
- Svatý Bartoloměj zchladí vodu.
- Svatý Bartoloměj otevírá podzim.
- Bartoloměj láme létu hlavu.
- Pěkně-li na svatého Bartoloměje, pijí vinaři.
- Hřmí-li po svatém Bartoloměji, bude podzim dlouhý a pěkný.
- Je-li na Bartoloměje čas, je z lisu kvas.
- Nerostou-li na Bartoloměje hřiby, neočekávej v zimě sněhu.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Bartoloměj (apoštol)
Českézvyky.cz: Bartolomějské věnce a červený jeřáb, svatý Bartoloměj - zavádění mraků a pranostiky
Pranostik.cz: Svatý Bartoloměj