Narodila se jako Marguerite, česky Markéta, ale odjakživa se jí pro její vzhled říkalo Blanche nebo později Blanka. Byla to prý půvabná, něžná blondýnka bledé pleti a subtilní postavy. Podle všeho měla přizpůsobivou povahu, uměla se vcítit do myšlení běžných lidí a získat si jejich srdce. To nejdůležitější srdce bylo ale to, které patřilo princi Václavovi, pozdějšímu Karlovi IV.
Marguerite "Blanche" z Valois (1316 – 1. srpna 1348) pocházela z významného francouzského rodu Valois. Jejím otcem byl Karel z Valois pocházející z vedlejší větve Kapetovců a matkou Mahaut ze Châtillonu, jež byla jeho třetí manželkou.
Dětská nevěsta
Byť Blanka mohla pomýšlet na výhodný sňatek jako předposlední dítě ze třetího sňatku svého otce, rodiče asi úplně nepočítali s královským princem a dědicem trůnu. Nicméně v době jejího dětství byl králem Karel IV. Sličný jež pojal za manželku Marii Lucemburskou, sestru Jana Lucemburského. A tak Jan ucítil příležitost spojenectví s Francií ještě upevnit. Tím poutem se měl stát malý Václav.
Výhodné francouzské spojenectví
Pro Jana tehdy byla v Čechách horká půda. A tak když se jeho sestra stala francouzskou královnou, zatím neměla vlastní děti a navíc ho v následnictví ohrožoval vlastní syn, rozhodl se zakročit. Přesun Václava do Francie byl logickou volbou a nejlepším spojenectvím byla svatba. Malý princ a Blanka byli v Paříži oddáni hned roku 1323, kdy oběma bylo pouhých 7 let. Často zůstává romantická představa, že spolu jako děti vyrůstali. Pravděpodobnější je však, že se Blanka vrátila do své domoviny, zatímco Václav, který přijal při biřmování jméno svého strýce Karel, zůstal na vychování v Paříži.
Opětovné setkání mladých manželů
Léta 1330 až 1333 Blanka zřejmě prožila v Lucembursku. Opět se s Karlem setkala až 12. června 1334 v Praze. Byla to velká sláva. Početná doprovodná družina Čechy oslnila, ale již tradičně, spíše u šlechty, vzbuzoval cizí element jisté obavy, a tak byla výprava po měsíci poslána zpět. Jak na to Blanka reagovala, netušíme. Podle všeho se ale dokázala velmi rychle přizpůsobit a svou příjemnou a milou povahou si brzy podmanila místní obyvatelstvo.
Její oblíbenost se ale nezdála tchánovi Janovi
Až v Čechách se prý začala učit němčině, která byla důležitá pro komunikaci v ostatních zemích koruny české, a prý i češtině. I když byla elegantní a nesla s sebou francouzský styl oblékání, nebyla prý namyšlená a brzy se dokázala sžít s českou mentalitou. To jí ale přineslo později nemalé problémy s tchánem Janem a jeho novou manželkou Beatrix Bourbonskou. Čekali bychom, že francouzské příbuzné budou spojenkyněmi v cizím prostředí. Opak byl však pravdou. Namyšlená nová královna prostě oblíbenou Blanku zastínit nedokázala, a tak brzy po porodu syna Václava Lucemburského zemi nadobro opustila.
Manželský život
První dcera, Markéta, se mladým manželům narodila roku 1335 a uplynulo dalších 7 let, než se narodila další dcera, Kateřina. Není však divu, vždyť Karel v této době vyvíjel neskutečnou aktivitu, neustále byl na cestách, psal, tvořil a budoval. Blanka na něj vždy čekala tam, kam byla poslána.
Královna
Po mnoha peripetiích se ale konečně dočkala. S Karlem se 2. září 1347 stali českým královským párem. Šlo o velkou slávu za přítomnosti mnoha důležitých církevních i světských hodnostářů. Pár v tehdejším kostele, nynější katedrále sv. Víta, korunoval první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Následovala velkolepá hostina, jejímž centrem bylo Havelské tržiště.
Přelomový rok 1348
Rok 1348 byl pro Čechy rokem ohromné výstavby, pro Karla však rokem největší osobní ztráty. Dodnes nevíme, co se vlastně stalo. Spekulovalo se o moru, to však nebylo potvrzeno. Pravděpodobně šlo o nějakou plicní chorobu možná tuberkulózu. Blanka, první manželka a možná jediná skutečná láska Karla IV., totiž 1. srpna zemřela. Za Karla byla provdána 25 let, pohřbena je v kryptě katedrály sv. Víta.